Dolní Údolí

Dolní Údolí
	Dolní Údolí
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Zlaté Hory
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Zeměpisné souřadnice	50°14′21″ s. š., 17°20′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	27 (2011)[1]
Katastrální území	Dolní Údolí (6,48 km²)
Nadmořská výška	515 m n. m.
PSČ	793 76
Počet domů	50 (2011)[1]
	Dolní Údolí
Další údaje
Kód části obce	193135
Kód k. ú.	793132
Zaniklé obce.cz	10227
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Údolí (do 1949 Dolní Grunt,[2] něm. Nieder-Grund, Niedergrund, Nieder Grund[3]) je osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, na úpatí Hrubého Jeseníku, na středním toku potoka Olešnice.

Historie

Dolní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako Dolní Olešnice (něm. Nieder-Olsnitz), počátkem 16. století již pod jménem Nieder Grund. Je však možné, že se ho týkají již starší zmínky k letům 1337 a 1338. Těžba zlata a železné rudy, doložená v okolí archeologicky již v 13. století, ranému vzniku vesnice nasvědčuje. Byla to původně především hornická osada v zázemí horního města Zlaté Hory. Roku 1673 zde byl postaven hamr na méně kvalitní železo, působila tu též mincovna a huť na výrobu vitriolu. V 18. století zde stál pivovar. Hornictví bylo po roce 1848 nahrazeno částečně přadláctvím a průmyslem místního významu. Nacházela se zde od roku 1893 respektive 1895 parní pila a pivovar E. Heina. Další pily a dva mlýny. K roku 1925 se připomíná strojírna. Roku 1900 zde byla záložna. K roku 1900 zde byl hasičský spolek, dále zde byl zemědělský a katolický spolek. Obecná škola připomínána roku 1848, měla k roku 1900 jednu třídu.[4]

Až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 patřila většina Dolního Údolí k panství Cukmantl (Zlaté Hory), které bylo v majetku vratislavských biskupů, ale část patřila nejpozději od roku 1531 k samostatnému statku Ondřejovice. V letech 1850 až 1869 byla obec součástí Horního Údolí a od roku 1949 byly obě obce spojeny pod názvem Údolí. Roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.[4]

V roce 1770 byla v obci postavena dřevěná kaple sv. Acháce. Ta byla roku 1819 nahrazena novou dřevěnou stavbou. Kvůli poškození povodněmi však musela být roku 1913 stržena a nahrazena dnešním zděným kostelíkem stejného zasvěcení na jiném místě.

Roku 1938 připojena obec k Německu a 8. května 1945 obsazena Rudou armádou. Až do roku 1945 byla obec čistě německou. Po odsunu původních německých obyvatel po roce 1945 byla v Dolním a Horním Údolí usazena řada řeckých rodin, které se uchýlily do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nových obyvatel se však vrátili do Řecka po změně poměrů v roce 1975.

V roce 1953 zde havarovala stíhačka polského vojenského letectva.

Ve vsi je zachováno několik dřevěných lidových staveb z 19. století. Od roku 2004 je Dolní Údolí spolu s vedlejším Horním Údolím (a podobně jako sousedící Rejvíz) vesnickou památkovou zónou.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Dolního Údolí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok	1822	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	529	499	534	542	572	552	508	451	469[p 1]	493	153	214	138[p 2]	132	66	26	19

z toho: 6 Čechoslováků, 577 Němců; 586 řím. kat., 1 evang.
spolu s Horním Údolím

V Dolním Údolí je evidováno 60 adres : 53 čísla popisná (trvalé objekty) a 7 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 47 domů, z toho 11 trvale obydlených.

Zajímavosti

římskokatolický filiální kostel (kaple) sv. Acháce z roku 1912, s mramorovým mariánským oltářem od Josefa Obetha a malbami od Emila Brendla

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 858.
BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652–653. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 31. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978–979.
Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Údolí na Wikimedia Commons
Horní a Dolní Údolí na stránkách obce Zlaté Hory
Stránka Klubu přátel Zlatých Hor

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6] z toho: 6 Čechoslováků, 577 Němců; 586 řím. kat., 1 evang.

[7] spolu s Horním Údolím

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[2] Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 858.

[jbartos-4] BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652–653. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 31. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978–979.

[Domy-8] Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010