Vršatské bradlá

Ostrý bradlový hřeben Vršatec-Javorník je tvořen hlavně Czorsztynskou bradlovou jednotkou. Tu představuje vápencová deska s převrácenou vrstevnatou posloupností, strmě ukloněná na severozápad. Skládá hlavně ze světlých a růžových lilijicových biohermních (útesových) a kalpoionelových vápenců, jako i oxfordských a bajockých vápenců, které sedimentovaly hlavně od střední po vrchní juru až spodní křídu v mělkém moři, o čemž svědčí i přítomnost fosilních liliovek a korálů. Bradlo na kterém se nachází hrad tvoří bílé krinoidové vápence, taktéž patřící do Czorsztyńskie jednotky. V bradle lze pozorovat neptunické žíly růžového kalového vápence.[2] Samotný hrad byl postaven částečně ze zdejšího krinoidového bílého vápence, pískovců a dovezeného travertinu.[2] Sedlo, které odděluje bradlo Vršatec-Javorník od Chmelové, bylo kdysi tvořeno slíny, pískovci a jílovce, ale do dnešních dob byly z velké části denudovány a zvětráváním obnažily krinoidové a biohermné vápence.

Oblast Chmelové je vnitřně tektonicky komplikovanější, lze zde pozorovat niedzicko-pruskou i Czorsztyńskou jednotku. Na rozdíl od oblasti Vršatec-Javorník, mohlo v této oblasti proběhnout vrásnění díky menší tloušťce vápencových souvrství. V jihozápadní části se zde našly i vrstvy vulkanických hornin asi 50 m široké a 300 m dlouhé v nadloží púchovských slínů. Sestává z hyaloklastů, skládajících se z leucitu a tefritu, které jsou částečně smíchány s okolními sedimenty. Vulkanické horniny v oblasti Vršatce pocházejí pravděpodobně z cenomanu až maastrichtu (svrchní křídy), což bylo datováno podle nalezených fosílií mikroskopických prvoků rodu foraminifera.[3]

Zpod vrstev kvartérních sedimentů na některých místech proniká na povrch slínový obal kysucké jednotky. Skládá se z hlubinných vrstev jurských slínů a radiolaritů. Deskovité útvary radiolaritů lze nalézt jižně od Horní Lysé 819 m.[3] Horniny bradlového obalu jsou dále reprezentovány skvrnitými slíny s vložkami břidlic ze začátku střední křídy, které lze nalézt zejména severně od Horní Lysé. Po okrajích jsou bradla obklopena kvartérními svahovými sedimenty. Z jihu zasahuje do oblasti lopenická formace flyšové bílokarpatské jednotky.

Vršatská bradla jsou významnou geologickou a paleontologickou lokalitou. Nachází se zde velké množství fosílií mělkého moře, amoniti, belemniti, lilijice, foraminifera, radiolarie, prvoci calpionela, mlži posidonia. Byly zde popsány některé endemitické druhy např. koráli Enallhelia Vršatec nebo Isastrea robusta[4].

Oblast Vršatských bradel se vyznačuje vysokým zastoupením chráněných druhů motýlů jasoně červenookého a jasoně dymnivkového. Vyskytuje se zde i otakárek fenyklový, okáč bukový a babočka bodláková. Mezi zde se vyskytující členovce patří množství pavouků, z nichž např. Centromerita concinna, se vyskytuje na Slovensku pouze na této lokalitě. V bukových lesích lze nalézt chráněné brouky, mezi které patří Tesařík alpský (Rosalia alpina) a Tesařík bukový (Cerambyx scopolii). Bylo zde zjištěno 65 druhů měkkýšů, s nichž některé jsou velmi ohrožené, jako například vřeténka proměnlivá a sudovka skalní (Orcula dolium), jsou místními endemity.

Z plazů se v oblasti vyskytují vzácná užovka hladká. Ptáky spolu s jestřáby a sokolovitými dravci zastupuje na skalách hnízdící krkavec velký.

Savci jsou zastoupeni vysokou zvěří jako je jelen západoevropský (Cervus elaphus hippelaphus), srnec obecný či prase divoké, ale i hlodavci jako je rejsek horský, hraboš podzemní nebo plšík lískový. Několikrát zde byl zaznamenán výskyt medvěda hnědého.

Výzkum místní fauny není dodnes ukončen.

Nejstarší pozůstatky osídlení Vršatských bradel byly nalezeny na Chmelové, v sedle mezi Bílým Vrchem a Dielem. Sloužily jako sezónní na dílny na zpracování bílokarpatského radiolaritu. Další doklady osídlení a prvních obyvatel obce pod horami, dnešního Vršatského Podhradí, sahají do pozdní doby bronzové, v níž zde byla zaznamenána přítomnost osady lužické kultury. Typickým zvykem této kultury bylo spalování mrtvých a stavba pohřebišť se žárovými hroby. Několik takových hrobů bylo nalezeno pod hradem, jakož i při výstavbě rekreačních zařízení.

Další výrazné stopy zanechalo v oblasti první slovanské obyvatelstvo, po kterém se našly četné nálezy železných předmětů z 9. až 10. století. Šlo o zemědělské a kovářské nástroje, kosu, součásti pluhů, motyky, kovadliny a kleště, ale také pomůcky na opracování dřeva - vrták, obouruční nože, či sekery.

V 13. století, po mongolském vpádu, začala stavba středověkého hradu (viz Vršatecké hrad). Později získal panství Matúš Čák Trenčianský, po něm Stibor ze Stibořic. Hrad vyhořel v roce 1707.

Výlet k Vršatským bradlům realizovat několika způsoby:

• Modrá značka : přímo z blízkého Vršatského Podhradí do sedla, resp. na parkoviště pod Vršateckým hradem trvá asi 10 minut.
• Žlutá značka : z Červeného Kamenně podél bradla Vršatec-Javorník po která trvá asi 1h.
• Zelená značka : z Bolešova asi 2 h.
• Červená značka : z Vlárského průsmyku asi 2h 20 min.