Stibor ze Stibořic

Stibor ze Stibořic a Beckova (také známý jako Ctibor ze Ctibořic, maďarsky Stibor Stiborici, polsky Ścibor ze Ściborzyc, latinsky Styborius de Stiborich; 1347 – 1414) byl uherský šlechtic polského původu, od roku 1388 pán beckovského hradu, rytíř Dračího řádu a vévoda sedmihradský (1395–1401 a 1410–1414).

Stibor ze Stibořic
Stibor ze Stibořic a Beckova
Narození1347
Úmrtí1414
Povolánístatkář
ChoťDobrochna Stęszewska
DětiStibor II. ze Stibořic
RodičeMościc ze Ściborza
RodStibořicové
PříbuzníMikuláš ze Stibořic (sourozenec)
Funkcesedmihradský vojvoda (1395–1401)
sedmihradský vojvoda (1409–1414)
brestlitevský starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Stibora pozval do Uher Ludvík I. Veliký, který byl i polským králem. Po Ludvíkově smrti se v boji o uvolněný trůn postavil na stranu Zikmunda Lucemburského a ten ho po získání trůnu bohatě odměnil. Stal se županem bratislavské župy (1389–1402), později i trenčínské, nitranské a banskobystrické župy. Asi 20 let po příchodu do Uher mu patřila skoro celá západní polovina dnešního Slovenska a sám se označoval za „pána celého Pováží“.

Se jménem Stibora II. (mladšího) je spojována i nejstarší známá listina psaná v češtině (přesněji ve slovakizované češtině) z území Slovenska; pochází z 13. prosince 1422. Stibor v úpisu potvrzuje svůj dluh 600 uherských zlatých pánovi Benešovi Hernikovi z Slupna a jeho manželce Kateřině.

Rodina
  • otec Mościc ze Ściborza (1381–1405), vévoda gniewkowský[1][2]
  • bratr Ondřej
  • bratr Mikuláš
  • manželka Dobrochňa (Dobrohna) Stęszewska († 1422)[3]
    • syn Stibor II. ze Stibořic († 1434),[4] manželka Kateřina (nebo Dorota[5]) Séčéniová, umřel bez mužského potomstva a lenní majetky se vrátily koruně
      • dcera Kateřina Margita, vdala se za Pavla Bánffyho z Dolní Lindvy, a tak Bánffyové získali hrad Beckov
    • dcera Rachna nebo Jachma/Jachna (Anna), manželka Ladislava Újlakiho, mačovského bána[6]
    • syn (?), jágerský biskup[4][3] (pravděpodobně jen příbuzný)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stibor zo Stiboríc na slovenské Wikipedii.

  1. DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého šľachtica s osobitým zreteľom na územie Slovenska. 1. vyd. Bratislava: Rak, 2003. 599 s. ISBN 80-85501-25-2. (slovensky)
  2. PROCHASKA, Antoni. Ścibor ze Ściborzyc. Roczniki Towarzystwa Naukowego w Toruniu. 1912, roč. 19, s. 198–208. Dostupné online. (polsky)
  3. http://historia.uhrovcan.sk/ctibor.html%5B%5D
  4. heslo Stibor ze Stiborzyc v Ottově slovníku
  5. MAREK, Miroslav. Szécsényi family [online]. GENEALOGY.EU, 2004-01-16 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky)
  6. MAREK, Miroslav. Újlaki family [online]. GENEALOGY.EU, 2009-01-30 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky)

Literatura
  • WENZEL, Gusztáv. Stibor vajda. Életrajzi tanulmány. Budapešť: Eggenberger, 1874. 215 s. (maďarsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.