Bolešov

Obec Bolešov se nachází na středním Pováží, na pravém břehu Váhu. Území obce je součástí Ilavské kotliny, která je ze západu obklopena pohořím Bílých Karpat a z východu pohořím Strážovských vrchů.

Podnebí obce Bolešov můžeme charakterizovat jako mírné s nevelkými výkyvy zimních a letních teplot. Průměrná roční teplota je kolem 8 - 9° C. V červenci je průměrná teplota vyšší než 26° C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 800 - 900 mm.

Nejstarší osídlení obcí Bolešov - Piechov pochází již z neolitu (4.tisíciletí př. Kr.). Nejstarší známá a publikovaná písemná zmínka o obci Bolešov pochází z roku 1331 jako "Bolles", i když obec Piechov se vzpomíná v listině z roku 1238. V roce 1241 obec napadli Tataři. Od roku 1318 si obyvatelé obce od benediktinských mnichů osvojili ovocnářství. V roce 1431 pronikli na Pováží husité a pustošili ho. V létě roku 1528 řádila vojska generála Katzianera. V roce 1605 mělo stavovské povstání proti Habsburkům špatný dopad na život obce. 6. září 1648 bylo na Pováží silné zemětřesení, v letech 1748 a 1813 byly velké povodně. V roce 1831 byla zaznamenána cholera a vznikl bolešovský recept na její léčení, který se zachoval dodnes. V roce 1853 probíhala v obci komasace pozemků. V roce 1910 byla uvedena do provozu železniční trať.
1. ledna 1943 byly obce Bolešov a Piechov sloučeny do jedné obce pod názvem Bolešov. 1. května 1945 byla obec osvobozena od Němců.

Nejstarší architektonickou památkou je zámeček v kdysi samostatné obci Piecha. Původně renesanční objekt ze 17. století byl v následujícím století upraven ve stylu romantismu.
Ze sakrálních staveb je nejstarší Kaple svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století nacházející se v severní části obce. Největší sakrální památkou v obci je římskokatolický Kostel sv. Ondřeje apoštola z roku 1939. Byl postaven na místě starého barokního kostela postaveného v roce 1674 a zbořeného v roce 1937. Stavba nového kostela se uskutečnila v letech 1937 - 1939 podle návrhu tehdejšího kaplana Štěpána Samaka a projektu architekta Milana M. Harmince.

• Jozef Kompánek (1836 – 1917), básník a prozaik, katolický kněz a bojovník za sociální práva, bolešovský kaplan
• Jozef Laco (1872 – 1941), entomolog - koleopterológ, botanik a lidový léčitel
• Karol Kmeťko (1875 – 1948), arcibiskup nitranský, deklarant Martinské deklarace a vlastenec
• František Pospíšil (1885 – 1958), český etnograf a muzejník, univerzitní profesor