Mongolský vpád do Ruska
Jako Mongolská invaze do Ruska (rusky Монголо-татарское нашествие, mongolsko-tatarská invaze) je označováno podrobení ruských knížectví vojsky chána Bátú v letech 1237 až 1240.
Mongolská invaze do Ruska | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Mongolský vpád do Evropy | |||||||||
Čingischánova tažení | |||||||||
| |||||||||
strany | |||||||||
Mongolská říše | Kyjevská Rus
Kumánsko-kypčacká konfederace | ||||||||
velitelé | |||||||||
Bátú-chán Möngke-chán Sübetej Jebej Boroldaj Berke Orda-chán Kadan Šajban Güjük-chán |
Mstislav Mstislavič Mstislav III. Kyjevský Daniel Haličský Mstislav II. Svjatoslavč Jurij II. Vsevolodovič † Vsevolod Konstantinovič † Vasilko Konstantinovič † Köten Bačman | ||||||||
síla | |||||||||
1236:
1223: cca 20 000 jezdců |
1236: 25 000–50 000 mužů (posádky, bojovníci) | ||||||||
ztráty | |||||||||
neznámé | 500 000 (tj. 6–7 % ruské populace) |
Mongolové vpadli do Kyjevské Rusi ve 13. století a zničili mnoho měst včetně Rjazaně, Kolomny, Moskvy, Vladimiru a Kyjeva. Šlo o část mongolské invaze Evropy.
Tažení předznamenala bitva na řece Kalce v roce 1223, která vyústila v mongolské vítězství nad silami několika ruských knížectví. Mongolové však ustoupili. Invaze do Ruska v plném rozsahu následovala v letech 1237 až 1240 pod vedením Bátúa. Byla ukončena nástupnickým procesem po smrti chána Ögedeje. Většina ruských knížectví byla Mongoly podrobena a stala se součástí Zlaté Hordy. Některá byla v područí až do roku 1480.
Invaze usnadněná začátkem rozpadu Kyjevské Rusi ve 13. století měla nedozírné následky na dějiny východní Evropy, včetně rozdělení východních Slovanů na tři národy a území, novodobé Rusko, Ukrajinu a Bělorusko,[1] a na vzestup Moskevského knížectví.
Reference
- Boris Rybakov, Киевская Русь и русские княжества XII-XIII вв. (Kievan Rus' and Russian Princedoms in 12th and 13th Centuries), Moscow: Nauka, 1993. ISBN 5-02-009795-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mongolský vpád do Ruska na Wikimedia Commons