Rostovské knížectví

	; znak
geografie	; Kyjevská Rus v letech 1015–1113. Území Rostovského knížectví je na východě vyznačeno modře
	; Kyjevská Rus v letech 1015–1113. Území Rostovského knížectví je na východě vyznačeno modře
hlavní město:	Rostov Veliký
	obyvatelstvo
jazyky:	staroruština, ruština
náboženství:	ortodoxní
	státní útvar
státní zřízení:	monarchie
vznik:	11. století – původně součást Kyjevské Rusi
zánik:	14. století
	státní útvary a území
	Vladimirsko-suzdalské knížectví
	Moskevské velkoknížectví

Rostovské knížectví (rusky Ростовское княжество) je označení jednoho z ruských knížectví, historického území či státního útvaru existujícího v různých intervalech a hranicích mezi roky 988 až 1474 v částech Kyjevské Rusi.

Území

Rostovské knížectví v 11. století zahrnovalo území mezi řekami Okou, Severní Dvinou a Volhou. Mezi významná opevněná města patřila města Beloozero, Suzdal a Jaroslavl. Ve 13. století přibyly ještě pevnosti Uglič a Usťug.

Historie

Nejstarší dějiny

Rostov je písemně poprvé zmiňován v roce 862. V roce 911 a je uváděn jako jedno z pěti významných sídel Kyjevské Rusi v době vlády knížete Olega.

988–1015

Rostovské knížectví vzniklo kolem roku 988, kdy Vladimír I. Veliký rozdělil Kyjevskou Rus mezi své syny. Prvním knížetem byl Jaroslav Moudrý. Kolem roku 1010 se nástupcem stal jeho nevlastní bratr Boris a Jaroslav se stal knížetem v Novgorodu. V roce 1015 byl Boris zavražděn svým nevlastním bratrem Jaropolkem v souvislosti s bojem o trůn Vladimíra Velikého. Rostov byl připojen k Novgorodskému knížectví.

V roce 1054 za vlády Vsevoloda I., jednoho z Jaroslavových synů, připadlo území ke Knížectví perejaslavlskému.

1113–1125

V roce 1113 (nebo 1096^?) se Jurij Dolgoruký stal rostovským knížetem a v roce 1125 přenesl hlavní město do Suzdali.

1207–1474

V roce 1207 se znovu vyčlenilo menší Rostovské knížectví pod žezlem Konstantina Vsevolodiče. V roce 1219 se knížectví rozdělilo na tři menší knížectví: Jaroslavlské, Ugličské a Rostovské.

V roce 1238 byla země vypleněna po nájezdu zlaté hordy. Roku 1474 se nakonec stalo součástí Velkoknížectví moskevského pod žezlem caraIvana III.

Rostovská knížata

Knížata Rostovského knížectví a jejich synové:

1207—1218 — Konstantin Vsevolodovič
1218—1238 — Vasilko Konstantinovič
1238—1277 — Boris Vasilkovič
1277—1278 — Gleb Vasilkovič
1278—1286 — Dmitrij Borisovič a Konstantin Borisovič
1286—1288 — Konstantin Borisovič
1288—1294 — Dmitrij Borisovič
1294—1307 — Konstantin Borisovič
1307—1316 — Vasilij Konstantinovič
1316—1320 — Jurij Alexandrovič

Rostovsko-usretinská knížata

1320—1331 — Fjodor Vasiljevič
1331—1360 — Andrej Fjodorovič
1360—1364 — Konstantin Vasiljevič
1364—1409 — Andrej Fjodorovič
1409—? — Ivan Andrejevič

Rostovsko-Borisоglebšká knížata

1320—1365 — Konstantin Vasiljevič
1365—1404 — Alexandr Konstantinovič
1404—1416 — Andrej Alexandrovič
1417—1418 — Fjodor Alexandrovič
?—1474 — Vladimír Andrejevič a Ivan Ivanovič Dolgij

Literatura

Владимирское великое княжество, in Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона, Petrohrad 1890—1907

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rostovské knížectví na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.