Vlkava (řeka)

Vlkava je nížinná řeka (někdy označovaná jako potok) ve Středočeském kraji odvodňující západní část okresu Nymburk a jižní část okresu Mladá Boleslav. Celková délka jejího toku činí 35,6 km a převýšení 77 metrů. Plocha povodí měří 234,9 km².[1][2] Obyvatelé vesnic ležících na toku Vlkavy ji zpravidla označují jinými názvy. Nejčastěji je řeka pojmenovávána Doubravka, Dobrovka (od Dobrovice), ve spodní části pak Hronětický potok nebo Farský potok.

Vlkava
Splav s můstkem ve vesnici Zbožíčko
Základní informace
Délka toku35,6 km
Plocha povodí234,9 km²
Průměrný průtok0,61 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-04-07-006
Pramen
Ledce, Česko
50°21′22,6″ s. š., 15°4′49,9″ v. d.
255 m n. m.
Ústí
do Labe
50°10′21,3″ s. š., 14°55′50,5″ v. d.
178 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Středočeský kraj - Luštěnice, Vlkava, Všejany, Straky, Kostomlaty nad Labem)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Počátkem Vlkavy jsou tři rybníčky na západním okraji obce Ledce, ležící v nadmořské výšce 255 m. Říčka pak napájí Velkoledecký rybník a odtud teče jihozápadním směrem přes obec Pěčice dále na Kosořice. Pod Voděrady přijímá ze severu Dobravku, která přitéká od Dobrovice. Vlkava se zde stáčí k jihu a teče přes Luštěnice, Újezd (poblíž přijímá z východu Jabkenický potok) a Struhy. Poté napájí velký Vlkavský rybník (v katastru obce Vlkava), podle něhož pokračuje jižním směrem přes Všejany a Straky do Zbožíčka.

Vlkava zde protéká rovinatou, odlesněnou krajinou a pod Zbožíčkem se od ní odděluje Hronětický náhon, dnes většinu roku v této části suchý. Průsakem vod Vlkavy v prostoru mezi Zbožíčkem a Vápenskem vzniká potok Mlynařice, pramenící jihozápadně od Vápenska, jenž teče západním směrem na Milovice a Starou Lysou. Na starých mapách je i tento potok označován jako Vlkava (Wlkawa Bach).

Pod Hroněticemi odvádí Hronětický náhon část vody z Vlkavy západním směrem až k obci Ostrá, kde u osady Felinka končí v zatopené pískovně. Vlkava plyne mírným tokem ke Kostomlatům nad Labem a výrazně meandruje. Je regulována několika jezy a hrazenými stupni. Těsně před ústím do Labe pod Kostomlaty ve výšce 178 m n. m. její pravé rameno, označované na mapách jako Farský potok[3], vytváří přirozenou hranici přírodní rezervace Mydlovarský luh v délce 5 kilometrů.

Větší přítoky

Rybníky

Zejména v horní části povodí Vlkavy leží mnoho rybníků na jejích levostranných přítocích. Vlkava vodou přímo zásobuje následující rybníky:[4]

  • Velkoledecký rybník pod Ledcemi – 10,56 ha; v roce 2000 byl majitelem výrazně opraven a vyčištěn
  • Mlýnský rybník u Pěčic – 9,74 ha
  • Mrštín u Kosořic – 11,34 ha
  • Vlkavský rybník – 22,129 ha; býval napájen dlouhým přívodním kanálem z Vlkavy od Bratronic, ale ten je od cca 70. let nefunkční a voda se do rybníka čerpá z níže položené Vlkavy přímo u rybníka

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,61 m³/s.[5]

Galerie
  • Vlkava v Pěčicích
  • Vlkava v Čachovicích
  • Vlkava ve Všejanech
  • Vlkava, stavidlo Straky
  • Zbožíčko, most přes Vlkavu
  • Splav na Vlkavě
  • Vlkava v Kostomlatech nad Labem
  • Dolní Vlkava pod Kostomlaty
  • Vlkava ústí do Labe

Odkazy

Reference
  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2009-12-31]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  2. Bývá též udávána hodnota 237,0 km².
  3. Farský potok na dolním toku Vlkavy
  4. D.8 Povodí Labe závod Jablonec nad Nisou, Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné online.
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 295.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.