Vladimir Žirinovskij

Žirinovskij se narodil do právnické rodiny.[3] Jeho otec, Volf Isaakovič Ejdelštein, byl polský Žid.[6] Do 10. června 1964 používal otcovo příjmení Ejdelštejn (Эйдельштейн),[7][8] svého otce však poznal jen z matčina vyprávění. Když v polovině prvního desetiletí 21. století našel v Izraeli jeho hrob, dozvěděl se, že byl agronomem a obchodníkem s nábytkem.[5]

Roku 1970 absolvoval Institut asijských a afrických zemí na Moskevské státní univerzitě v oboru turecký jazyk a literatura. Roku 1969 absolvoval v rámci studií roční stáž v Turecku. Tam byl podle některých zdrojů zatčen za šíření komunistických názorů.[5]

Ve studiích na téže moskevské vysoké škole dále pokračoval, když navštěvoval večerní právnickou školu. Vystudoval také Fakultu mezinárodních vztahů na Univerzitě marxismu-leninismu. Roku 1983 požádal o vystěhování do Izraele, avšak svůj plán nakonec neuskutečnil.[3]

Úmrtí

Rozloučení V. Putina s Žirinovským (8. dubna 2022)

Dne 25. března 2022 některá média přinesla zprávu o Žirinovského smrti, ruská média to vzápětí popřela.[13] Předseda ruské státní dumy však následně řekl, že Žirinovskij leží ve vážném stavu v nemocnici.[14] Zemřel dne 6. dubna 2022.

Smuteční rozloučení se konalo dne 8. dubna 2022 za účasti prezidenta Vladimíra Putina, premiéra Michaila Mišustina a dalších členů vlády. Pohřební obřady v katedrále Krista Spasitele vedl nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill. Žirinovskij byl pochován na Novoděvičím hřbitově.[15]

Žirinovskij (ЛДПР) v roce 2014

Žirinovskij je znám svými populistickými a xenofobními výroky a také agresivním chováním vůči svým názorovým oponentům či žurnalistům.[3]

Několikrát se nevhodně vyjadřoval o Židech, o přistěhovalcích či o menšinách. Sympatizoval také s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem.[3] Ačkoliv tvrdě kritizoval Spojené státy americké, rád se nechával přirovnávat k americkým činitelům. Řekl například:[5]

Srovnáván bývá s francouzským politikem Jeanem-Marie Le Penem. Podporoval také například Edwina Neuwirtha, což byl rakouský průmyslník a bývalý důstojník Waffen-SS, který popíral používání plynových komor při nacistickém vyvražďování Židů během druhé světové války. Některými německými médii byl proto nazván „Ruský Hitler“.[5]

Byl ženatý s Galinou Lebeděvovou, která je kandidátkou biologických věd. Měl také syna Igora Lebeděva, který je šéfem poslaneckého klubu Žirinovského strany.[22]

• Řád Za zásluhy o vlast I. třídy – 25. dubna 2021 – udělil prezident Vladimir Putin za velký přínos k posílení ruské státnosti, rozvoji parlamentarismu a aktivní legislativní činnost[23][24]
• Řád Za zásluhy o vlast II. třídy – 18. dubna 2016 – udělil prezident Vladimir Putin za velký přínos k rozvoji parlamentarismu a aktivní legislativní činnost[25]
• Řád Za zásluhy o vlast III. třídy – 8. května 2011 – za zásluhy o tvorbu právních předpisů a rozvoj ruského parlamentarismu[26]
• Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – 20. dubna 2006 – udělil prezident Vladimir Putin za aktivní účast na legislativních činnostech a mnoho let plodné práce[27]
• Řád Alexandra Něvského – 20. ledna 2015 – udělil prezident Vladimir Putin za aktivní legislativní činnost a mnoho let svědomité práce[28]
• Řád cti – 21. května 2008 – za zásluhy o tvorbu zákonů, posílení a rozvoj ruské státnosti[29]
• Čestné uznání prezidenta Ruské federace – 26. února 2009 – za aktivní účast na přípravě návrhu Ústavy Ruské federace a za velký přínos k rozvoji demokratických základů Ruské federace[30]
• Čestné uznání vlády Ruské federace – 6. července 2011 – udělil Vladimir Putin za zásluhy o tvorbu právních předpisů a mnoho let pečlivé práce[31]
• Vděčnost vlády Ruské federace – 23. dubna 2016 – udělil Dmitrij Medveděv za zásluhy v oblasti tvorby právních předpisů a mnoho let pečlivé práce[32]
• Medaile Žukova[33]
• Pamětní medaile 850. výročí Moskvy[33]
• Pamětní medaile 300. výročí Petrohradu[33]
• Medaile Za zásluhy o sčítání lidu všech obyvatel Ruska[33]
• Medaile P. A. Stolypina I. třídy – vláda Ruské federace, 16. prosince 2019 – udělil Dmitrij Medveděv za zásluhy v legislativních činnostech zaměřených na řešení strategických úkolů sociálněekonomického rozvoje země[34]
• Medaile P. A. Stolypina II. třídy – vláda Ruské federace, 4. května 2012 – udělil Vladimir Putin za zásluhy v legislativních činnostech zaměřených na řešení strategických úkolů sociálněekonomického rozvoje země[35]