Vlčnov
Obec Vlčnov (německy Wiltschnau) se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, zhruba 5 km jihozápadně od Uherského Brodu. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
| Vlčnov | |
|---|---|
 Budova obecního úřadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0722 592820 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Uherský Brod |
| Okres (LAU 1) | Uherské Hradiště (CZ0722) |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′36″ s. š., 17°34′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 930 (2022)[1] |
| Rozloha | 21,3 km² |
| Katastrální území | Vlčnov |
| Nadmořská výška | 226 m n. m. |
| PSČ | 687 61 |
| Počet domů | 1 181 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vlčnov 124 68761 Vlčnov [email protected] |
| Starosta | Jiří Matušík |
| Oficiální web: www | |
  Vlčnov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592820 |
| Kód části obce | 183890 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264. Místní jméno Vlčnov je odvozeno přivlastňovací příponou -ov od osobního jména Vlčen, což je zdrobnělina ke staročeskému osobnímu jménu Vlk. Původní význam jména tedy je „ves patřící muži přezdívanému Vlčen“, s vlkem jako zvířetem nijak nesouvisí. [3]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Staršího – v jádru gotická stavba ze 13. století s dochovanými přestavbami z 16., 18. a 20. století.
- Kaplička
- Vinné búdy
- Muzeum pálenic
- Rolnický dům a hospodářství ve stavení čp. 57 - etnografické muzeum, jež sídlí ve Vlčnově pod patronátem Muzea Jana Amose Komenského
- Na návrší severně od Vlčnova stával zámek Pepčín, postavený v letech 1903 až 1905 hrabětem Václavem Kounicem a stržený roku 1981.
- Na severním okraji Vlčnova leží přírodní rezervace Kovářův žleb a přírodní památka Myšince.
Tradice
Tuto nemalou vesnici proslavila tradiční Jízda králů, jež se koná vždy poslední neděli v květnu na Letnice. Jídza Králů byla která byla zařazena dne 27. 11. 2011 do seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. „Král“ ve vlčnovském kroji projíždí vesnicí se svou družinou. Má v ústech bílou růži, aby nemohl mluvit a neprozradil, že není žena. Je tak činěno podle některých zdrojů na památku dne, kdy se zachránil král Matyáš Korvín, převlečen do ženského kroje a ujížděl ve stejném průvodu vesnicí.
V roce 1935 zde natáčel Josef Rovenský film Maryša, původně zamýšlený jako první barevný film v Československu. V roce 1968 se zde natáčel film Žert podle románu Milana Kundery.
Do vsi zajížděl malíř Joža Uprka, který zde vytvořil obraz Jízda králů, a fotografii Jízdy králů jako jednu z prvních dokumentárních fotografií na Moravě zde pořídil Josef Klvaňa. Je to rodiště novináře Jana Janči, známého také tím, že nechal umístit pamětní plaketu Jana Ámose Komenského na kostel v Nivnici.
Osobnosti
Rodáci
- František Přikryl (1857–1939), katolický kněz a historik
- Jan Janča (1866–1928), novinář a spisovatel
- Jan Plesl (1898–1953), starosta Vlčnova, politik, oběť komunismu
- Josef Moštěk (1913–1986), katolický kněz, vězeň komunismu
- Jakub Antonín Zemek (1914–1989), katolický kněz, převor, dominikán, vězeň komunismu
- Jan Zemek (1915–1994), československý voják, příslušník výsadku Silver B, vězeň komunismu
- Metoděj Zemek (1915–1996), kněz, historik, archivář
- Patrik Kužela (1915–1942), jáhen Řádu bratří kazatelů, oběť nacismu
- Zdeněk Kozelka (1917–1991), válečný letec, pilot 311. čs. bombardovací perutě RAF[4]
- Josef Beneš (1917–2005), pedagog a muzeolog
- Karel Beneš (* 1932), malíř a grafik
- Antonín Koníček (* 1952), český trumpetista, kapelník a skladatel
- František Koníček (* 1953), politik
- Petr Kapinus (* 1963), zpěvák, textař a pedagog
Ostatní
- Felix Hoblík (1888–1951), katolický kněz, duchovní správce vlčnovské farnosti v letech 1912 až 1914.
- Jiří Jilík (* 1945), pedagog, novinář a folklorista
- Eva Josefíková (* 1990), herečka
Galerie
Památkově chráněný dům čp. 119 a brána u kostela svatého Jakuba Staršího
Brána hřbitova.jpg.webp)
Ulice k Dolnímu Němčí
Jízda králů.jpg.webp)
Vlčnovské búdy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II: M-Ž. Praha: Academia, 1980, str. 724
- Zdeněk Kozelka; Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
Literatura
- BŘEČKA, Jan, kolektiv. Vlčnov. Dějiny slovácké obce. Vlčnov: Obec Vlčnov, 2013. 1037 s. ISBN 978-80-260-6160-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlčnov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Vlčnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vlčnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
