Vincenc Vingler

Vincenc Vingler, křtěný František Josef Karel, jméno Vincenc přijal (1944) jako přezdívku (30. dubna 1911 Praha[1] – 14. srpna 1981 Chyšky u Milevska), byl český sochař, keramik a designér.

Vincenc Vingler
Čeští sochaři Jan Kodet (vlevo) a Vincenc Vingler ve švédském Göteborgu, 1946
Narození30. dubna 1911
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. srpna 1981 (ve věku 70 let)
Chyšky
Československo Československo
Povolánísochař, keramik a designér
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Praze, v letech 1927–1933 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. J. Laudy, H. Johnové a K. Štipla. Po ukončení studia v průběhu let 1933–1938 hodně cestoval, navštívil mimo jiné Rakousko a Německo, dále pobýval ve Francii a Švýcarsku. Procestoval i Maďarsko, Itálii a Jugoslávii, Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Turecko a Egypt. Mezi roky 1940-1945 působil jako scénograf v Divadle Unitarie[2], v Pražském divadle pro mládež[3] Míly Mellanové, jako šéf výpravy v divadle na Kladně a krátce spolupracoval s Horáckým divadlem v Jihlavě. V letech 1946 až 1969 absolvoval několik studijních pobytů ve Švédsku, Dánsku, Francii, Nizozemsku, Belgii, Itálii, Velké Británii, Číně, SSSR, USA a Indonésii. V roce 1974 pobýval ve Španělsku. Byl členem Jednoty umělců výtvarných a od roku 1947 členem Umělecké besedy[4]. Od roku 1949 byl designérem Čs. keramických závodů. V 50. letech několikrát reprezentoval Československo na akcích, konkrétně v roce 1954 Trienále v Miláně, v roce 1956 Bienále v Benátkách a v Sao Paulu. Na Světové výstavě EXPO 58 byl zastoupen několika díly v čsl. pavilonu (Volavka v atriu, Pelikán na terase restaurace).

Sochař Vincenc Vingler byl zaměřený téměř výhradně na tematiku zvířat, lidská figura se v jeho díle objevuje pouze výjimečně, většinou v kontaktu se zvířetem.

Dílo
Plamen života, Nemocnice Na Bulovce, Praha (1978)
  • Buvol (1948)[5]
  • Pelikáni (1950)
  • Husitský jezdec (1952)[6]
  • Černá labuť (1956)
  • Kůň Převalského (1966)
  • Umírající kůň (1970)[7]
  • Býk z corridy (1977)

a další

Monumentální plastiky v exteriéru jsou umístěny např. v Zoologické zahradě Praha, v Arboretu Nový Dvůr u Opavy, na zámku Hluboká nad Vltavou či v areálu nemocnice na Bulovce v Praze.

Zastoupení v galeriích
  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Středočeská galerie
  • GASK – Galerie Středočeského kraje
  • Moravská galerie v Praze
  • Muzeum keramiky ve Faenze (Itálie)
  • Muzeum města Coventry (Velká Británie)
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Galerie výtvarného umění v Kalových Varech
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • Muzeum umění v Olomouci
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

a dalších

Autorské výstavy (výběr)

Během umělcova života
  • 1944 – Ars, Praha
  • 1946 – Stockholm a Göteborg
  • 1947 – Galerie umění, Zlín
  • 1950–1951 – Plastiky a kresby, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
  • 1953 – Plastiky a kresby zvířat, Galerie Knihy, Praha
  • 1956 – Budapešť
  • 1957 – Kresby a plastiky s čínskými motivy, Praha (se Zdeňkem Seydlem)
  • 1960 – Československá kultura, Berlín
  • 1963 – Plastiky a kresby zvířat, Galerie Václava Špály, Praha
  • 1964 – Sochy 44/64, Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, Olomouc
  • 1965 – Výběr sochařského díla, Dům umění Ostrava, Ostrava-město
    • Herbert Art Gallery and Museum, Coventry
    • Sochy 1944–1964, Dům pánů z Kunštátu Brno, Brno-město
  • 1967 – Cowie Gallery, Los Angles (USA)
    • Plastiky a kresby, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary
  • 1968 – Plastiken und Zeichnungen, Zoologischer Garten Berlin, Berlín
  • 1969 – Amsterdam, Nizozemsko
  • 1971 – Výbor z díla 1940-1970, Mánes, Praha
  • 1973 – Západní Berlín
  • 1976 – Plastiky a kresby. Výbor z díla 1945–1975, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
    • Plastiky a kresby, Galerie Zlatá lilie, Praha
  • 1977 – Plastiky a kresby 1972–1977, Galerie Nová síň, Praha
  • 1979 – Dřevo a plastika, Středočeská galerie, Malá výstavní síň, Praha

Posmrtně
autorské výstavy
  • 1981 – Drobná plastika, kresby, grafika, Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, Olomouc
    • Výběr z díla, Staroměstská radnice, Praha
  • 1983 – Plastiky, kresby, Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice
  • 1985 – Plastiky, kresby, Okresní muzeum Příbram, Příbram
  • 1992–1993 – Zvíře (Plastiky a kresby), Galerie Pallas, Praha
  • 2012 – Sochy zvířat, Zámek Troja, Praha
kolektivní výstavy (výběr)
  • 1989 – České sochařství 1948/88, Olomouc
  • 2004 – Galerie české plastiky, Praha
  • 2005 – Art Prague, Praha
  • 2006 – Art Prague, Praha

Galerie
  • Kozorožec (1958), bronz, ZOO Praha
  • Kůň Převalský (1966), bronz, ZOO Praha
  • Pelikáni (1950), bronz, ZOO Praha
  • Ptáci, Slovanské náměstí v Kroměříži
  • Opice, před mateřskou školou na sídlišti Slovan, Kroměříž
  • Býk z corridy (1977), bronz, Galerie na Klenové, před sýpkou

Odkazy

Literatura
  • Alena Malá, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2009. XX., Vil-Vz. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2009. 343 s., [4] s. barev. obr. příl. Prameny a dokumenty. ISBN 978-80-86171-33-3.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích
  2. Česká divadelní encyklopedie, Stálé divadlo v Unitárii
  3. Česká divadelní encyklopedie, Pražské divadlo pro mládež
  4. Umělecká Beseda, Historický seznam členů – Vincenc František Vingler. www.umeleckabeseda.cz [online]. [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-30.
  5. GHMP, Vingler Vincenc: Buvol
  6. GHMP, Vingler Vincenc:Husitský jezdec
  7. artnet, Vincenc Vingler Umírající kůň (1970)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.