Karel Štipl

Karel Štipl, cínové vázy, 1925

Státní znak v památníku Jana Amose Komenského v Naardenu

Narodil se v rodině kočího Františka Štipla (1861-??) a matky Františky, rozené Čeňkové (1863-??)[1] jako nejstarší ze tří synů.[3]

Před první světovou válkou studoval UPŠ v Praze, žák Josefa Drahoňovského a Josipa Plečnika. Když profesor Drahoňovský zemřel, stal se Karel Štipl jeho nástupcem na speciálce pro „užité sochařství se zvláštním zřetelem ke sklu a glyptice“.[4]

Dne 20. července 1922 se v Praze oženil s Helenou Benešovou (*1899), dcerou malíře Jana Beneše (1873–1946).[5] Roku 1929 si postavil rodinný dvojdům v ulici na Míčánce v Dejvicích.

Za okupace byl vězněn v terezínské Malé pevnosti.[6]

V roce 1959 mu byl propůjčen Řád práce "...za vynikající tvorbu v oboru sochařství a užitého umění a za úspěšnou činnost pedagogickou".[7]

Zemřel v Praze, je pohřben na pražském šáreckém hřbitově.[8]

Karel Štipl se podílel na řadě významných soukromých i veřejných zakázek z rozmanitých oborů, např.:

• Účastnil se soutěže na výzdobu Památníku osvobození na Vítkově.
• Pro památník J. A. Komenského v Naardenu vytvořil mříže v kapli a prvorepublikový státní znak s nápisem "Pravda vítězí".[9]
• Byl spoluautorem architektonického řešení Sletové sokolské výstavy v roce 1932 na pražském Výstavišti.[10]
• Podílel se na výzdobě interiérů Kramářovy vily v Praze.[11]
• Projektoval též obytné stavby v Dejvicích na Hanspaulce.[12]
• Sejmul posmrtnou masku Karla Kramáře[13]
• Náhrobní plastika:
  • Plastika sv. Václava mezi dvěma anděli na náhrobku Hynka Puce (1938)
  • Medailon s reliéfem ženy pro náhrobek Josefa Drahoňovského (1939)
• V roce 1958 připravil skleněnou plastiku pro československý pavilon na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.[14]