Vinařice (okres Kladno)

Obec Vinařice se nachází v okrese Kladno, kraji Středočeském, na vyvýšené planině pod jižním svahem Vinařické hory, něco přes 3 km ssz. od centra města Kladna. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel, čísel popisných je zhruba 710 a ulic 29.

Vinařice
Pohled na Vinařice od severu, z vedlejšího vrcholu Vinařické hory.
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 533050
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKladno
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°10′33″ s. š., 14°5′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 078 (2022)[1]
Rozloha5,16 km²
Katastrální územíVinařice u Kladna
Nadmořská výška275–413 m n. m.
PSČ273 07
Počet domů727 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduV. ulice 250
Vinařice
273 07 Vinařice u Kladna
[email protected]
StarostaBc. Petr Suchý
Oficiální web: www.ouvinarice.cz
Vinařice
Další údaje
Kód obce533050
Kód části obce182273
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se zde známá věznice. Doprava v obci je autobusová (linky 609, 612 a 330 do Kladna, Slaného, Libušína a Prahy). K Vinařicím patří i osady Mayrau, Tuháň a Barré (nacházejí se dále od centrální části obce, stavebně již spojené s kladenskou čtvrtí Švermov).

Poloha

Centrální část obce se rozkládá na vyvýšené rovině v nadmořské výšce cca 350–370 m n. m. Část Vinařice-nádraží se nachází v blízkosti Třebichovic v údolí Knovízského potoka v nadmořské výšce 280 m. Nejvyšší bod katastrálního území – vrchol Vinařické hory – je ve výšce 413  m n. m.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Na počátku 13. století patřily Vinařice u Kladna do takzvaného jamnického újezdu, který v roce 1260 připadl králi Přemyslu Otakaru II. Ten roku 1277 daroval újezd jamnický (někde uváděno propůjčil) klášteru ostrovskému u sv. Jana na ostrově u Davle, kde proboštství ke správě tohoto území bylo zřízeno ve Slaném. Tento klášter držel území až do dob husitských válek a poté území přešlo do neznámých světských rukou.

V dalším období území, kde se nachází současná obec, patřilo různým majitelům panství. Pro zajímavost berní rula z roku 1654 uvádí Vinařice na panství Smečno Bernarda Ignáce Jana z Martinic, kdy Vinařice měly 12 usedlých obyvatel a toto se udrželo až do roku 1717. V seznamu poddaných smečenského panství jsou v roce 1663 uvdeni jako poddaní Václav Šebesta s ženou Ludmilou s dětmi Václavem a Alžbětou. Celkový počet obyvatel byl 70.

Velký rozmach zaznamenala obec až při objevu uhelných ložisek na Kladensku a Slánsku. Dne 2. června 1875 bylo v hloubce 320 metrů nalezeno uhlí na dolu Barré a následně odkryto velké ložisko na dole Mayrau (Majrovka). Důl byl pojmenovaný v roce 1877 (poté, co dosáhl uhelné sloje) podle předsedy správní rady Pražské železářské společnosti Kajetánu Mayerovi von Mayrau. Následkem rozvíjejícího se průmyslu obec roku 1880 čítala 48 domů s 512 obyvateli. Do roku 1900 se počet obyvatel ztrojnásobil, obec čítala již 154 domů s 1585 obyvateli.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[3]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
25551285415852115205221762308234421091947173117042902

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932

V obci Vinařice (2052 obyvatel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 nákladní autodopravy, cihelna, 2 obchody s cukrovinkami, důl Mayrau, elektrárna, hodinář, 3 holiči, výroba hořčice, 11 hostinců, 2 kapelníci, kolář, konfekce, konsum Včela, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, 3 lomy, mechanik, obchod s mlékem, 2 mlýny, 2 pražírny obilí, obchod s obuví Baťa, obuvník, papírnictví, 3 pekaři, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 3 povozníci, 8 rolníků, 4 řezníci, 11 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo Svépomoc, obchod se střižním zbožím, 5 švadlen, 5 trafik, zahradník, 2 zedničtí mistři.

Osobnosti

Pamětihodnosti a zajímavosti

  • Barokní kaple ve staré vsi
  • Areál hlubinného uhelného dolu Mayrau, dnes v něm sídlí hornický skanzen s bohatou expozicí
  • Přírodní památka Vinařická hora (413 m) má sopečný původ, žije tu mnoho chráněných zvířat a rostlin.
  • Památné stromy – javor babyka u rybníka a dub na Beraníku
  • Budova obecního úřadu a základní školy
  • Věznice Vinařice
  • Zajímavostí jsou ulice nazvané pouze čísly („I. ulice“ až „IX. ulice“)

Doprava

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/118 v úseku Kladno - Slaný.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce v současnosti nejsou. Do roku 1982 byla pro osobní dopravu provozována trat Kladno-Dubí – Vinařice – Zvoleněves, nyní již jen z části pro nákladní. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Švermov ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna.
  • Veřejná doprava v obci je součástí systému PID od srpna roku 2017 – V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky 609 (Kladno, OAZA - Slaný, Aut. nádr), 612 (Velvary, nám. - Kladno, Náměstí Svobody) a 330 (Smečno - Praha, Nádr. Veleslavín). Ze zastávky Vinařice, Rozcestí Třebichovice, která sousedí s bývalým nádražím Vinařice, jezdí v pracovní dny také školní linka 587 (Slaný, Aut. nádr - Libušín). O víkendech je obec obsluhovaná pouze linkou 609 a několika spoji linky 612.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1844-1845. (česky a německy)
  11. K osobnosti Ferdinanda Velce viz např. Lukáš Vytlačil: Slánský malíř, fotograf a etnograf Ferdinand Velc. In: Posel z Budče 31, Sládečkovo vlastivědné muzeum, Kladno 2014. s. 71-72. (dostupné on-line).

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.