Vilém I. Hesenský

Vilémův otec Fridrich II.

Vilémova Matka Marie

Vilém I. se svou manželkou a přeživšími dětmi

Vilém se narodil v Kasselu v severním Hesensku roku 1743. Jeho otec, tehdy dědičný princ (Erbprinz) Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a tajně konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal své manželství s Marií rozvést. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt zásahu Fridrichova otce, lankraběte Viléma VIII. Hesensko-Kasselského, který se rozhodl dát bývalé manželce jeho syna k dispozici nově nabyté hrabství Hanau. Zde po několik let žila Marie i se svými třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru do Kodaně. Tam Marie žila se svojí sestrou královnou Luisou Hannoverskou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou.

Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou dánského krále Frederika V.. Svatba se konala na zámku Christiansborg. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se manželé přestěhovali do Kasselu, především kvůli tomu, že Vilém byl jako dědičný princ následníkem svého otce lankraběte hesensko-kasselského. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolinou Nasavsko-Usingenskou.

Vláda

Vilémův nástupce; syn Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se dědičný princ dne 31. října 1785 stal Vilémem IX., hesensko-kasselským lankrabětem. Zdědil tak jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Pro správu rozsáhlého majetku potřeboval Vilém pomoc zkušeného muže, proto si za tím účelem najal frankfurtského finančníka Mayera Amschela Rothschilda.[1] Již od roku 1769 dohlížel Rothschild nad daňovými výdaji země. Stal se velmi bohatým a později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Jako splátku Vilémových poválečných dluhů obdržel tyto peníze posléze bankéř Nathan Mayer Rothschild z Londýna.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno na kurfiřtství a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo Hesenské kurfiřtství francouzským císařem Napoleonem připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl jeho bratr Jérôme Bonaparte. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po bitvě národů u Lipska roku 1813.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém II.

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).

• Marie Bedřiška (1768-1839) ∞ Alexius Fridrich Kristián Anhaltsko-Bernburský
• Karolína Amálie (1771-1848) ∞ Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
• Fridrich (1772-1784), zemřel mladý
• Vilém (1777-1847), ∞ Augusta Pruská, Emilie Ortlöppová a Karolína z Berlepsch

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Julia Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Haynau a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém I. Hesenský na Wikimedia Commons