Valentin Frumald

Po třech kaplanských letech v Zákupech se v roce 1573 stal oltářníkem v kostele sv. Petra a Pavla v České Lípě.[3] Roku 1574 se stal farářem v Dobranově a vedl zdejší správu plných 36 let. Za svou horlivost byl jmenován proboštem u kostela Máří Magdalény v České Lípě, kde působil od roku 1592. Díky pamětní knize, kterou vedl a jež se dochovala,[4] se stal významnou osobností kulturních i politických dějin zdejšího kraje na přelomu 16. a 17. století. Místní kostel sv. Jiří v Dobranově byl za Frumalda přestavěn v roce 1579 po vzoru Křížového kostela v České Lípě.[5] V letech 1576-1590 také duchovně spravoval farnost Brenná.

Jednalo se o významnou osobnost předbělohorského období s velkým vlivem na okolí Zákup. Byl to on, kdo jako kronikář, uvedl existenci Kašpara Görschdorffera z Prorub jakožto zákupského hejtmana.[6] Díky nedostatku katolických farářů nebyly obsazeny mnohé farnosti na Českolipsku (převažovaly především protestantské, zvláště v České Lípě), proto Frumald musel duchovní služby vykonávat v širokém okolí. O protestantských duchovních – zvláště luterského a kalvínského vyznání – se vyjadřoval dosti hanlivě a nechodil daleko pro ostré slovo. Zápisy v jeho kronice končí 9. února 1614.[3]