Vřešťan mono

Vřešťan mono patří do čeledi chápanovití (Atelidae) a rodu vřešťan (Alouatta), kde se řadí do skupiny Alouatta palliata (tvořené vřešťanem pláštíkovým, vřešťanem panamským a vřešťanem mono).[2] Vřešťana mono popsal americký zoolog George Newbold Lawrence. Lawrence zhodnotil starší jméno Mycetes villosus Gray, 1845 jako nepoužitelné, protože holotyp byl částečně poškozen a částečně ztracen a typová lokalita byla zmatečná.[3] Jako sesterský taxon k druhu A. pigra vychází vřešťan pláštíkový (Alouatta palliata), oba druhy se od sebe oddělily před asi 3 miliony lety. Genetická studie zároveň oba druhy uznala jako samostatné.[4]

Rodové jméno Alouatta má svůj původ v nové latině nebo pochází z francouzštiny.[5]

Vřešťan mono je zvířetem neotropické oblasti.[6] Lze jej najít v Belize (celá země[6]), Guatemale (sever) a Mexiku (Yucatánský poloostrov, kde se vyskytuje jako jediná opice,[6] Campeche a další), nepotvrzeně potom v Hondurasu. Se vřešťanem pláštíkovým oba druhy odděluje horstvo.[3][7] Druh ve své domovině obývá tropický deštný les, lze jej najít jak v opadavých lesích tak neopadavých, vyskytovat se může i v lesích sekundárních (obnovených) i nenarušených, žije rovněž v oblastech porostlých mangrovníky. Žije především ve stromovém baldachýnu a preferuje místa u řek nebo záplavové oblasti.[6][7] Co se týče nadmořské výšky, ve které se vřešťan mono vyskytuje, nedělá mu problém život v nížinách ani ve vyšších nadmořských výškách; na základě studie uveřejněné roku 2007 byl nalezen až do 2 705 m n. m., odlišuje se tak od vřešťana pláštíkového, který preferuje především níže položené oblasti.[8]

Vřešťan mono je jedna z největších opic Ameriky. Samci dosahují velikosti 67 až 71 cm s ocasem dlouhým 60 až 67 cm a hmotností okolo 11,4 kg, samice jsou menší, měřící 52 až 64 cm a jejich ocas dosahuje velikosti 50 až 54 cm. Hmotnost samic činí zhruba 6,4 kg.[7] U druhu se vyvinul pohlavní dimorfismus. Ocas je schopen úchopu,[6] končetiny jsou dlouhé. Zbarvení srsti, dosahující velké délky, je černé, některé části mohou být zabarveny hnědě;[7] tato dospělá barva se vyvine asi za 9 až 10 týdnů, předtím jsou mladí vřešťani světlí. Šourek má barvu růžovou.[6]

Vřešťan mono

Tlupa, čítající 4 až 11 členů, z nichž je jeden samec a samice s mláďaty, někdy zde mohou žít i jiní samci, si brání území o rozloze mezi 3 a 25 hektary. Využívají k tomu hlasité volání, které vydávají samci, a je pro vřešťany typické. U vřešťana mono může řev dosáhnout hlasitosti až 88 decibelů. Vřešťani mono jsou aktivní nejvíce ráno a večer. Den většinou ze 70 % proodpočívají; nedokonalé trávení potravy jim neumožňuje velkou aktivitu. Shánění potravy zabírá vřešťanům okolo 18 % dne, 5 % využívají k přesouvání se na jiná stanoviště a okolo 1 % k socializaci mezi členy tlupy. Vřešťan mono je býložravec.[6][7] Preferuje převážně ovoce, pokud ovoce není, živí se listy. Podle studie, která byla uveřejněna v roce 2004 v periodiku Primates bylo zjištěno, že během ledna až března jídeníček tvořily hlavně listy, a to z 86 %. Během dubna až července opice přešly na ovoce, které tvořilo 67 % stravy.[9] Přiživit se mohou i na květech a sežrat někdy mohou i hmyz.[7]

Rozmnožování může nastat během celého roku. Samice mají estrální cyklus trvající dva až čtyři dny a samci, pářící se s více samicemi, při něm olizují samicím genitálie. Kopulaci, trvající maximálně 1 minutu, pár několikrát opakuje. Březost trvá okolo 180 dní, přičemž mladší samice mají větší šanci na zplození potomka. Rodí se pouze jeden a samice se o něj stará rok. Pohlavní dospělosti je dosaženo za tři až čtyři roky a druh se může dožít i dvaceti let, pokud se nestane kořistí nějakého dravce: opici loví například harpyje pralesní (Harpia harpyja), pumy (Puma concolor) a jaguáři (Panthera onca). Dospělí samci vřešťanů pak mohou zabíjet mláďata.[6]

Vřešťan mono patří podle Mezinárodního svazu ochrany přírody mezi ohrožené druhy s klesající populací s 10,8 (± 5,7) opicemi na km². Nebezpečí představuje ztráta přirozeného prostředí, na vině je také lov lidmi a v neposlední řadě také nemoci. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin jej zařadila na první přílohu. Vřešťan mono obývá ve svém areálu výskytu řadu chráněných oblastí – v Belize se jedná o dvanáct oblastí, v Mexiku o jedenáct a v Guatemale téměř čtyřicet.[3]