Východoukrajinská ofenzíva

Poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil invazi na Ukrajinu, ruské jednotky překročily rusko-ukrajinské hranice a začaly směřovat na Charkov. Zde se setkaly s ukrajinským odporem, čímž začala bitva o Charkov.[1] Mezitím se ruské síly dostaly ke Konotopu, který začaly obléhat. Kolem třetí hodiny ranní začala bitva o Sumy. Po sedmé hodině začala i bitva o Ochtyrku.

V 1:39 ráno bylo oznámeno, že ruské jednotky opustily Sumy.[2] V ranních hodinách postoupily ruské jednotky z doněcké lidové republiky směrem k Mariupolu. Ke střetnutí s ukrajinským odporem došlo u vesnice Pavilopil.[3]

Guvernér Charkovské oblasti oznámil, že Charkov se stále drží pod kontrolou ukrajinců a vyhlásil ve městě zákaz vycházení. Ruské jednotky se po jednom dni vrátily do Sum, v průběhu dne se jim podařilo získat pod svoji kontrolu polovinu města.[4]

V ranních hodinách Rusové vstoupili do Charkova. Ruský ministr obrany oznámil, že Ukrajinci sami položili zbraně a vzdali se, což bylo ukrajinskou stranou okamžitě dementováno.[5]

Při ostřelování vojenské základy v Ochtyrce zemřelo přes 70 ukrajinských vojáků.[6]

Podle ukrajinských představitelů ukrajinské síly zabily přibližně 200 ruských vojáků ve vesnici Kruty na jihu Černihivské oblasti.[7]

Guvernér Sumské oblasti oznámil dobytí Trosťance Rusy.[8] Velký ruský konvoj čítající více než 60 vozidel vjel do Starobilsku, kde byl zastaven protestujícími místními.[9] Starosta Konotopu souhlasil s kapitulací.[10]

Ukrajinské úřady oznámily, že v uplynulých 24 hodinách zemřelo při ostřelování 34 civilistů.[11] Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí města Balaklija.

Pokračovalo ostřelování Mariupolu, během kterého zemřelo i 18měsíční dítě.[12]

V sobotu 5. března vyhlásila ruská armáda klid zbraní u Mariupole a Volnovachy, ten se ale nedodržel; podle Ukrajinců vinou ruských sil; Rusové tvrdí, že odchodu zabránily ukrajinské nacionalistické síly.[13]

Při ostřelování Charkova a letiště Vinnycja zemřelo pět civilistů a čtyři vojáci.[13] V Irpini ostřelovaly ruské jednotky civilisty, kteří se snažili z oblasti evakuovat; v sousední Buči ostřelovaly sídliště a blokovaly dodávky humanitární pomoci.[14]

Rusové slíbili otevřít čtyři humanitární koridory, Ukrajina na nabídku ale nepřistoupila, jelikož všechny koridory vedly do ruských měst (ze Sum a Charkova do Bělgorodu; z Mariupole do Rostova na Donu), případně běloruských (koridor z Kyjeva do Homelu).[13]

• Chersonská ofenzíva
• Kyjevská ofenzíva