Luhanská lidová republika

Luhanská lidová republika (LLR rusky Луганская Народная Республика), je samozvaná a násilně vzniklá republika na území východní Ukrajiny uznaná od února 2022 pouze Ruskou federací, sesterskou Doněckou lidovou republikou a Jižní Osetií. Vyhlášena byla v dubnu 2014 na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Fakticky však kontroluje pouze část svého území, většina zůstala Ukrajině a spravují ho orgány Luhanské oblasti. Ruská federace uznává doklady a úřední dokumenty vydané oběma samozvanými republikami.[4]

Luhanská lidová republika
Луганская народная республика
(Luganskaja narodnaja respublika)
Луганська народна республіка
(Luhanska narodna respublika)
vlajka
znak
Hymna
Hymna Luhanské lidové republiky
Geografie


Rozloha Luhanské lidové republiky

Hlavní městoLuhansk
Časové pásmoUTC+3 (MSK)
Poloha48°55′12″ s. š., 39°1′12″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 445 031 (2019)[1]
Jazykruština, ukrajinština[2]
Národnostní složeníUkrajinci, Rusové, Bělorusové
Náboženstvíruské pravoslaví
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik27. dubna 2014 (podepsání deklarace o vzniku)
11. května 2014 (referendum)
12. května 2014 (deklarace nezávislosti)
11. února 2015 (Druhá minská dohoda)
Hlava státuLeonid Pasečnik[3]
Předseda vládySergej Kozlov
Měnaruský rubl, méně pak ukrajinská hřivna, vzácně také euro a americký dolar (RUB, UAH, USD, EUR)
Mezinárodní identifikace
multimediální obsah na Commons

LLR byla součástí Svazu lidových republik (později přejmenovaného na Novorusko – svazu lidových republik), mezinárodně neuznaného nezávislého konfederativního státu, který vznikl na části východního území Ukrajiny dne 24. května 2014 dohodou Doněcké lidové republiky (DLR) s republikou Luhanskou. V listopadu 2014 byla činnost parlamentu konfederace zmražena.

Také během existence konfederace fungovala Luhanská lidová republika jako samostatný stát. Svou deklaraci nezávislosti na Ukrajině vyhlásila 27. dubna 2014. Pro nezávislost se vyslovili obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti v referendu 11. května a dne 12. května byla vyhlášena samostatnost. S Doněckou republikou to je jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl okupací východu ukrajinského území.

Ukrajina si nárokuje území Luhanské lidové republiky a považuje ji za teroristickou organizaci, která prosazuje odtržení východní části Ukrajiny od země.[5][6][7]

Představitelé Luhanské lidové republiky mají ukrajinský režim za „kyjevskou juntu“ páchající válečné zločiny proti obyvatelstvu.[8]

Podle oficiálních údajů z roku 2019 žilo na území Luhanské lidové republiky 1,45 milionu obyvatel. Při sčítání lidu z roku 2001 se v tehdejší Luhanské oblasti přihlásilo k ukrajinské národnosti 58 % obyvatel, k ruské národnosti 39 % obyvatel.[9]

Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Ruská federace uzná LLR jako nezávislý stát.[10] [11] Ještě téhož dne Putin podepsal dekret o uznání jak LLR tak DLR a ohlásil „mírovou misi“ Ruska na Donbasu.[12] Následujícího dne ratifikovala ruská Duma toto uznání a parlamenty obou zemí také smlouvu „o přátelství a vzájemné pomoci“.

Název a úřední jazyk

Úředními jazyky v republice jsou ruština a ukrajinština.[pozn. 1] Fakticky orgány republiky úřadují v ruštině,[13][14] jazyku naprosto převažujícím i u obyvatelstva. Oficiální název republiky je rusky Луганская Народная Республика, v českém přepisu Luganská lidová republika, resp. ukrajinsky Луганська народна республіка, v českém přepisu Luhanská lidová republika. Česká média dávají u názvu republiky přednost přepisu z ukrajinštiny.

Historie
Podrobnější informace naleznete v článku Proruské nepokoje na Ukrajině 2014.

Vznik republiky
Příslušník milice ve službách LLR
Obsazení budovy ukrajinské služby bezpečnosti v Luhansku
Valerij Bolotov vyhlašující nezávislost lidové republiky 12. května 2014

Dne 6. dubna demonstranti obsadili budovu tajné služby SBU v Luhansku a ozbrojili se zde nalezenými zbraněmi. Vedl je „Sjednocený štáb armády Jihovýchodu“.[15] Požadovali osvobození politických vězňů, amnestii policistů účastnících se událostí na Majdanu a provedení referenda v Luhanské oblasti o sebeurčení regionu.[16][zdroj?] O několik dní později žádali po Luhanském oblastním sovětu vyhlášení Luhanské lidové republiky a referenda, ve kterém by obyvatelstvo rozhodlo o tom, zda má Luhanská republika být součástí Ukrajiny nebo Ruska.[17][zdroj?]

Zdevastovaný supermarket v Luhansku, srpen 2015

Nakonec 27. dubna 2014 aktivisté vyhlásili Luhanskou lidovou republiku a současně vypsali referendum, v němž dali obyvatelstvu právo na potvrzení nebo odmítnutí jejich činů,[18] a od 29. dubna začali úřadovat v budově Luhanské oblastní administrace.[19]

V referendu 11. května se obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti vyslovili pro nezávislost Luhanské lidové republiky, podle údajů volebního výboru pro ni hlasovalo 96,1 procent hlasů při 81% účasti.[20] Na základě vůle obyvatelstva úřady republiky následující den, 12. května, vyhlásily samostatnost. Byl to jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl na východě ukrajinského území.

Jednání o spojení Doněcké a Luhanské lidové republiky

Vedoucí představitelé obou lidových republik předběžně jednali o spojení v jeden stát. Jednání zahájili na základě výsledků neuznaných referend o nezávislosti, v nichž se většina lidí vyjádřila pro samostatnost. Dne 24. května 2014 podepsali v Doněcku Alexandr Jurjevič Borodaj, předseda doněcké vlády, a Alexej Karjakin, předseda luhanského parlamentu, dohodu o sloučení Doněcké a Luganské republiky do Svazu lidových republik. Název republiky odkazoval na území tzv. Nového Ruska.[21] Později, v listopadu 2014, byla činnost parlamentu konfederace zmražena, což jeho předseda Carjov v květnu 2015 motivoval neslučitelností s minskými dohodami.[22] Česká média pozastavení činnosti novoruského parlamentu dezinterpretovala jako zrušení konfederace.[23]

Volby v listopadu 2014

Dne 2. listopadu 2014 proběhly v Luhanské lidové republice volby hlavy státu a parlamentu (Lidové rady). Voleb se účastnilo 68,7 % voličů.[24] Na místo hlavy státu kandidovali dosavadní hlava státu Igor Plotnickij, předseda Federace odborů LNR Oleg Akimov, ministryně zdravotnictví Larisa Ajrapetjanová a podnikatel Viktor Penner. Zvítězil Igor Plotnickij s 63 % hlasů.[24]

Do Lidové rady kandidovaly volební strany Mír Luganštině (Мир Луганщине), Luganský ekonomický svaz (Луганский экономический союз) a Lidový svaz (Народный союз). Mír Luganštině získal 69,4 % hlasů, Luganský ekonomický svaz 22,2 %, Lidový svaz 3,8 %.[24][25] Poslanců získal Mír Luganštině 37, Luganský ekonomický svaz 13, třetí strana nepřekonala pětiprocentní bariéru a nezískala žádného poslance.

Představitelé republiky
Leonid Pasečnik
Valerij Bolotov
  • hlava republiky
    • Leonid Pasečnik – od 24. listopadu 2017 – dosud
    • Igor Plotnickij – od 4. listopadu 2014 (úřadující 14. srpna – 4. listopadu 2014)
    • Valerij Bolotov – od vzniku státu do 14. srpna 2014
  • premiér-ministr rady ministrů
    • Sergej Kozlov – současný
    • Gennadij Nikolajevič Cypkalov – od 26. srpna 2014
    • Igor Plotnickij – od 20. do 26. srpna 2014
    • Marat Faatovič Baširov – od 8. července do 20. srpna 2014
    • Vasilij Alexandrovič Nikitin – od 18. května do 8. července 2014
  • předseda Lidové rady
    • Alexej Karjakin – od 18. května 2014
  • ministr obrany
    • Oleg Bugrov

Umístění a rozloha
  • Oblasti pod vojenskou kontrolou proruských separatistů
  • Administrativní dělení LLR
  • Mapa původní Luhanské oblasti v rámci Ukrajiny
  • Mapa Evropy znázorňující umístění Luhanské lidové republiky
  • Katedrála svatého Vladimíra v Luhansku

Armáda
Jednotky Donských Kozáků ve Slovjansku, 14. duben 2014

Struktura
  • Luhanská lidová domobrana (rusky Народная милиция ЛНР) neboli „Armáda jihovýchodu“ (rusky Армия Юго-Восток)
    • Batalion Zarya (rusky Батальон Заря) – oddíl tvořený ruskými dobrovolníky, zejména nacionálními bolševiky
    • Batalion Lešij (rusky Батальон Леший)
    • 1. oddělená mechanizovaná brigáda „August“ neboli Batalion August
  • nezávislé jednotky Luhanské lidové republiky
    • Velká donská armáda (rusky Всевеликое Войско Донское) - mezinárodní organizace[zdroj?!] nabírající dobrovolníky ze zemí Ukrajiny a Ruska
      • Kozácká národní garda (rusky Казачья Национальная Гвардия) - dobrovolnický oddíl donských kozáků
    • První kozácký regiment (rusky Первый казачий полк)
    • Mechanizovaná brigáda „Prizrak“ neboli Brigáda Prizrak (rusky Бригада Призрак) – původně batalion povýšený na brigádu, je vedena Alexejem Mozgovojem
      • Kontinentální jednotka (francouzsky Unité Continentale) – jednotka složená z francouzských, srbských a brazilských dobrovolníků. Skládá se ze stoupenců Alexandra Dugina.
      • Jednotka #404 – mezinárodní jednotka komunistů vedená Piotrem Biriukovem
  • rozpuštěné nebo zaniklé oddíly LLR
    • Jednotka rychlé reakce „Batman“ ( Группа быстрого реагирования «Бэтмен»)
      • Ruská kompanie

Symboly Luhanské lidové republiky
Cestovní pas LLR
První dvě strany v cestovním pase LLR

Současné
  • Vlajka Luhanské lidové republiky
  • Znak Luhanské lidové republiky
  • Svatojiřská stuha jako vlajka Luhanské lidové domobrany
  • Vlajka Novoruska a novoruských ozbrojených sil
  • Svatojiřská stuha

Starší verze vlajek – evoluce vlajky LLR

Od nejnovější po nejstarší (zleva doprava).

Odkazy

Poznámky
  1. Podle článku 10 ústavy republiky.[2]

Reference
  1. Численность населения Луганской Народной Республики на 1 июля 2019 года
  2. https://nslnr.su/zakonodatelstvo/konstitutsiya/ Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine Временный Основной Закон (Конституция) Луганской Народной Республики (с изменениями)
  3. Luhanské separatisty vede po převratu agent ruské tajné služby. Novinky.cz [online]. 2017-11-27 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
  4. Rusko uzná pasy a doklady vydané samozvanými povstaleckými republikami na Ukrajině, rozhodl Putin. Aktuálně.cz [online]. 2017-02-18 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (česky)
  5. http://www.kyivpost.com/content/ukraine/ukraines-prosecutor-general-classifies-self-declared-donetsk-and-luhansk-republics-as-terrorist-organizations-348212.html
  6. Самопроголошені республіки у Донецькій та Луганській областях кваліфіковано як терористичні організації [online]. ГПУ [cit. 2014-12-27]. Dostupné online.
  7. ГПУ оголосила так звані ДНР і ЛНР терористичними організаціями [online]. ТВі [cit. 2014-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-01.
  8. http://www.politnavigator.net/bolotov-poyasnil-svoyu-otstavku-polozhenie-lnr-slozhnoe.html
  9. http://2001.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/nationality_popul1/
  10. Ukraine-Russia crisis: Putin to recognise breakaway Ukraine regions. BBC News [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Указ Президента Российской Федерации № 72 «О признании Луганской Народной Республики» от 21 февраля 2022 года
  12. Russland erkennt Unabhängigkeit von Donezk und Luhansk an (Rusko uznalo nezávislost Doněcka a Luhanska). Der Spiegel, , 21. února 2022, 19.08 hod. (německy).
  13. https://web.archive.org/web/20150522031008/http://www.lnr-portal.su/ Луганская Народная Республика (oficiální web tiskového střediska vlády a parlamentu LNR)
  14. https://nslnr.su Народный Совет Луганской Народной Республики, oфициальный сайт (oficiální web parlamentu)
  15. Возле СБУ в Луганске готовятся к штурму и продолжают укреплять баррикады (фото) — Новости Луганска
  16. Захватчики здания СБУ в Луганске выдвинули требования — Новости / ФРАЗА
  17. Луганские сепаратисты выдвинули свои требования — Новости Политики — Новости Mail.Ru[nedostupný zdroj]
  18. В Луганске объявлена народная республика
  19. В Луганске захватили ОГА
  20. http://ria.ru/spravka/20140512/1007494562.html Луганская область (Луганская народная республика)
  21. Na Ukrajině vzniklo den před volbami "Nové Rusko" [online]. ČT24, 2014-05-24 [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. (česky)
  22. http://www.gazeta.ru/politics/2015/05/19_a_6694441.shtml
  23. Živě: Separatisté zavrhli Novorusko, nemají pro něj podporu
  24. http://ria.ru/world/20141103/1031555896.html Плотницкий: власти ЛНР всегда были готовы к диалогу с Киевом
  25. http://www.vesti.ru/doc.html?id=2095286 Действующий глава ЛНР Плотницкий победил на выборах

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.