Seznam krnovských knížat

Toto je seznam krnovských knížat.

Znak krnovského knížectví

Krnovské knížectví nebo také Krnovské vévodství (německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Krnova, Bruntálu, a polských Hlubčic. Krnovské knížectví vzniklo rozdělením Opavského knížectví v roce 1377.[1]


Opavští Přemyslovci
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1377–1378 Jan I. Ratibořský syn Mikuláše II. Opavského
1378–1384 Jan II. Opavský syn Jana I. Ratibořského kníže ratibořský, znám také jako Jan II. Železný( Hanuš Ferreus)

Slezští Piastovci
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1384–1390 Vladislav II. Opolský syn Boleslava II. Opolského Také kníže opolský, prodal krnovské knížectví moravskému markraběti Joštovi[2]

Lucemburkové
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1390–1411 Jošt Moravský syn Jana Jindřicha Lucemburského v letech 1410–1411 byl římsko-německý král, moravský markrabě, lucemburský vévoda, Braniborský kurfiřt

Slezští Piastovci
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1421–1421 Ludvík II. Lehnický syn Jindřicha VII břežsko-lehnický kníže, od císaře Zikmunda Lucemburského koupil Krnovské knížectví, které bylo ve vlastnictví Českého království a téhož roku jej i prodal

Opavští Přemyslovci
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1422–1424 Jan II. Opavský syn Jana I. Ratibořského kníže ratibořský, opětovně vykupuje zpět Krnovské knížectví a Hlubčicko
1424–1452 Mikuláš V. Krnovský syn Jana II. Opavského bruntálský kníže, vlastnil dále Pštinské knížectví, Vladislav, Rybnik
1452–1474 Jan IV. Krnovský syn Mikuláše V. Krnovského vladislavský kníže, byl nucen odevzdat Krnovské knížectví Matyášovi Korvínovi

Hunyadyové
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1474–1490 Matyáš Korvín syn Jánose Hunyadiho uherský král, český vzdorokrál, násilně zabral část Slezska v bojích mezi Jiřím z Poděbrad, následně se dohodl s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským na přenechání Slezska

Opavští Přemyslovci
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1490–1493 Barbora Krnovská dcera Mikuláše V. Krnovského kněžna osvětimská, kněžna hlivická. V krnovské knížectví spoluvládla se svým zetěm Jiřím ze Šelmberka až do začátku 16. století z důvodu kdy český král Vladislav Jagellonský předal knížectví jako odúmrť Českého království jeho otci Janu II. ze Šelmberka, kterou neuznávala a domáhala se dědictví po otci, proto se obě strany sporu dohodli na kompromisním řešení.[3]

Šelmberkové
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1493–1506 Jan II. ze Šelmberka syn Jaroslava II. ze Šelmberka krnovské knížectví dostal za své služby českému králi Vladislavovi II. Jagelonskému, byl nejvyšší kancléř a komorník Českého království, skutečnou vládu v knížectví vykonával jeho syn a Barbora Krnovská
1506–1523 Jiří ze Šelmberka syn Jana II. ze Šelmberka v roce 1523 prodal knížectví franské větvy rodu Hohenzollernů[4]

Hohenzollernové
Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
1523–1543 Jiří Braniborsko-Ansbašský syn Friedricha IV. Braniborsko-Ansbašského byl také braniborsko-ansbašský markrabě, krnovský, ratibořský a opolský kníže
1543–1603 Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský syn Jiřího Braniborsko-Ansbašského byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže opolsko-ratibořský
1603–1606 Jáchym Fridrich Braniborský syn Jana Jiřího Braniborského byl braniborský kurfiřt
1607–1622 Jan Jiří Krnovský Jáchyma Fridricha Braniborského velitel vojska slezských stavu během stavovského povstání, majetek mu byl po porážce zkonfiskován[5]

Lichtenštejnové

V důsledku českého stavovského povstání bylo knížectví i s majetky konfiskováno a knížecí titul společně s majetky zde byl roku 1622 udělen Karlu z Lichtenštejna. Hlava rodu Lichtenštejnů tak od té doby nese titul knížat (resp. vévodů) krnovských v rámci svého celého titulu (kníže z a na Lichtenštejnu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu). Lichtenštejnové vládli v Krnovské knížectví jako krnovská knížata od roku 1622 až do roku 1918, majetky vlastnili lichtenštejnská knížata na Krnovsku do roku 1945.[1][6]

Jméno Portrét Knížetem Život Poznámky
Karel I. z Lichtenštejna 1622–1627 1569–1627 Získal Krnovské knížectví v roce 1622 poté co bylo zkonfiskováno Janu Jiřímu.
Karel Eusebius 1627–1684 1611–1684 Syn Karla I.
Jan Adam I. 1684–1712 1662–1712 Syn Karla Eusebia
Josef Václav 1712–1718
1732–1745
1748–1772		 1696–1772 Pra-prasynovec Karla I. z Lichtenštejna
Antonín Florián 1718–1721 1656–1721 Prasynovec Karla I. z Lichtenštejna, strýc Josefa Václava
První vládnoucí lichtenštejnský kníže.
Josef Jan Adam 1721–1732 1690–1732 Syn Antonína Floriána
Jan Nepomuk Karel 1732–1748 1724–1748 Syn Josefa Jana Adama
František Josef I. 1772–1781 1726–1781 Synovec Josefa Václava
Alois I. 1781–1805 1759–1805 Syn Františka Josefa I.
Jan I. z Lichtenštejna 1805–1836 1760–1836 Syn Františka Josefa I.
Alois II. 1836–1858 1796–1858 Syn Jana I. z Lichtenštejna
Jan II. z Lichtenštejna 1858–1929 1840–1929 Syn Aloise II.
František I. 1929–1938 1853–1938 Syn Aloise II.
František Josef II. 1938–1989 1906–1989 Potomek Jana I. z Lichtenštejna, prasynovec Františka I.
Jan Adam II. od 1989 narozen 1945 Vládnoucí kníže lichtenštejnský, syn Františka Josefa II.

Odkazy

Reference
  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. první. vyd. Praha 5: Libri 546 s. ISBN 80-7277172-8.
  2. https://www.hrady.cz/index.php?OID=837&PARAM=11&tid=9755&pos=450
  3. https://www.krnov.cz/assets/File.ashx?id_org=7455&id_dokumenty=14542
  4. Archivovaná kopie. www.infokrnov.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-08.
  5. https://www.zamekkrnov.cz/jan-jiri-krnovsky/
  6. Vládnoucí větev rodu – Po stopách Lichtenštejnů o.p.s. [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.