Slánský kraj

Slánský kraj je historickým správním celkem České země. Existoval od 13. do 18. století a nazýval se podle svého střediska, královského města Slaný. Rozkládal se ve středních Čechách severozápadně od Prahy, ze severu byl vymezen řekou Ohří a z východu Labem a Vltavou. Z hlediska dnešního správního členění tvoří území Slánského kraje severozápadní část Středočeského kraje a přilehlý okraj kraje Ústeckého.

Slánský kraj
Území
Sídlo krajeSlaný
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1714
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Slánského kraje na Aretinově mapě (1619)
Slánský kraj na Vogtově mapě (1712)

Historie

Počátky existence Slánského kraje spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Původní trhová osada Slaný vznikla v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady mj. soudní instance.

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno ve Slánském kraji 32 648 křesťanů a 141 židů, dohromady tedy 32 789 obyvatel nad 10 let. Reformou v roce 1714 byly Slánský a Rakovnický kraj sloučeny do nového Rakovnického kraje se sídlem nejprve v Praze, od roku 1788 v městě Slaném. Kraj se přesto stále nazýval rakovnický a byl zrušen roku 1849.[1]

Významní hejtmané
  • okolo roku 1565 David Boryně ze Lhoty[2]
  • okolo roku 1586 Matyáš Štampach ze Štampachu[3]
  • okolo roku 1604 Jan Adam z Roupova[4]
  • okolo roku 1659 František Adam Eusebius Žďárský[5]
  • okolo roku 1673 Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna[6]

Sídla v kraji v 17. století

Místa v kraji Slánském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města
Jméno městastavobyvatel roku 1702 (nad 10 let)[7]počet budov roku 1830obyvatelstvo přítomné roku 1830obyvatelstvo domácí roku 1830[8]
Slanýkrajské město79845435763590
Roudnice nad Labempoddanské, panské město, panství Roudnice nad Labem73523014681482
Velvarykrálovské město pod protekcí nej. purkrabství19111231189
Budyně nad Ohřípoddanské, panské město, panství Budyně nad Ohří38818511421168

Městečka
Jméno městečkastavpočet budov roku 1830obyvatelstvo přítomné roku 1830obyvatelstvo domácí roku 1830[8]
Unhošťměstys pod protekcí cís. a král. panství Křivoklátu17812001270
Kladnopoddanské, panské městečko, panství Kladno16310681086
Buštěhradpoddanské, panské městečko, panství Buštěhrad1501034990
Mšecpoddanské, panské městečko, panství Mšec110882885
Panenský Týnecpoddanské, duchovní městečko, panství Panenský Týnec108745740
Vranýpoddanské, panské městečko, statek Vraný128712727
Slavětínpoddanské, rytířské městečko, statek Slavětí88471486

Reference
  1. Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 134, 160, 161.
  2. Na Levý Hradec a Řivnáč [online]. Levý Hradec [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
  3. Mšec [online]. Beyond the school [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31.
  4. LANC, Antonín. Historie obce Telce [online]. Peruc, 2006-05-24 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
  5. Loreta v Hájku [online]. Poutní cesta Hájek [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
  6. Budeničky u Zlonic - sv. Isidor [online]. Turistika.cz, 2008-08-06 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
  7. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání -
  8. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde -

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.