Univerzita v Kielu

Univerzita v Kielu, oficiálně Univerzita Kristiána Albrechta v Kielu (německy Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, CAU), je univerzita ve městě Kielu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu. V roce 1665 ji založil vévoda Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský, po němž je pojmenována. Jedná se o nejstarší, největší a nejprestižnější vysokou školu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Dnes zde studuje přes 27 000 studentů.[1] Tvoří ji celkem 8 fakult, kde vyučuje přes 400 profesorů. Christiana Albertina, jak se škola neoficiálně nazývá, byla až do období 1864/1866 nejsevernější německou univerzitou a současně druhou největší univerzitou v Dánsku. Zdejší absolventi a badatelé získali 12 Nobelových cen.

Kielská univerzita
Datum založení1665
Počty akademiků
Studentů celkem25 277 (2016)
Další informace
AdresaKiel, 241 18, Německo
Zeměpisné souřadnice54°20′20″ s. š., 10°7′21″ v. d.
ČlenstvíVerein zur Förderung eines Deutschen Forschungsnetzes, Německá konference rektorů, German University Sports Federation, Asociace evropských univerzit, Informationsdienst Wissenschaft e.V., RIPE NCC a National Research Data Infrastructure (NFDI) e.V.
www.uni-kiel.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní budova univerzity


Historie
Vévoda Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský

Univerzita v Kielu byla oficiálně založena jako Academia Holsatorum Chiloniensis (Holštýnská univerzita v Kielu) 5. října 1665. Mnozí kielští občané nebyli zpočátku příliš nadšení z očekávaného přílivu studentů, neboť se domnívali, že s sebou přinesou jen obžerství, ožralství a veřejné pohoršení, a stavěli se proti. Avšak ti, kteří si dokázali představit ekonomické výhody, jež skýtá univerzita, zvítězili, a Christiana Albertina se tak stala nejsevernější univerzitou ve Svaté říši římské národa německého.

Po roce 1773, kdy Kiel patřil sice do Německa, ale vládl mu dánský král, začala univerzita vzkvétat, a když město v roce 1867 připadlo Prusku, začala se Christiana Albertina rozrůstat. Otevřela jednu z prvních botanických zahrad v Německu (dnes Stará botanická zahrada v Kielu). Řadu nových univerzitních budov, jichž bylo zapotřebí vzhledem k vzrůstajícímu počtu studentů, navrhl architekt Martin Gropius, prastrýc zakladatele Bauhausu Waltera Gropia.

V roce 1933 uposlechla Christiana Albertina jako jedna z prvních německých univerzit nařízení Zákona o státní službě schváleného 7. dubna 1933, jen 2 měsíce po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem, na jehož základě byli neárijští akademičtí pracovníci a studenti vypuzeni ze školy. Mezi jinými tak byli vyhnáni i sociolog, ekonom a filozof Ferdinand Tönnies či klasický filolog Felix Jacoby.

Za 2. světové války byly univerzitní budovy značně poškozeny, proto byly po válce postaveny na jiném místě. V zachovalých starších budovách se usídlila lékařská fakulta.

Od roku 2006 se univerzita zapojila do Iniciativy excelence německých univerzit. Skupina zvaná Budoucí oceán (The Future Ocean) založená ve spolupráci s Helmholtzovým centrem pro výzkum oceánu v Kielu GEOMAR v roce 2006 se těší mezinárodnímu uznání. Druhá excelentní skupina Zánět v rozhraní ("Inflammation at Interfaces") se zabývá chronickými zánětlivými chorobami. Také Kielský institut pro světovou ekonomii je úzce propojen s Christianou Albertinou.

V roce 2019 univerzita oznámila, že zakazuje zakrývání obličeje v učebnách. Poukázala přitom na potřebu otevřené komunikace, jež zahrnuje i výraz obličeje a gesta.[2][3]


Fakulty
Letecký pohled na univerzitní areál

Osobnosti

Studenti

Vyučující a badatelé

Nositelé Nobelovy ceny

S univerzitou je spojeno několik nositelů Nobelovy ceny včetně:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku University of Kiel na anglické Wikipedii.

  1. Martina Drexler: 5500 neue Studenten an der CAU Kiel
  2. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Kiel University bans full-face veil in classrooms - DW - 13.02.2019 [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. German university bans burqa, niqab during lectures - IOL News [online]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.