František Salesius Frabša

František Salesius Frabša (4. února 1887 Unhošť[1] - 10. června 1956 Liberec)[2] byl český politik (Česká strana národně sociální), novinář, redaktor, spisovatel a překladatel z ukrajinštiny.

František Salesius Frabša
Narození4. února 1887
Unhošť
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. června 1956 (ve věku 69 let)
Liberec
Československo Československo
PseudonymFrantišek Pravda
Povoláníspisovatel, novinář, překladatel, politik a básník
Politická příslušnostČeská strana národně sociální
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval reálku. Po roce 1904 zakládal různé knižnice a časopisy. Tyto pokusy ale neměly delšího trvání. Redigoval tisk národně sociální strany a různé odborové listy (Hlasy z tabákových továren, Posázavský kraj, Železniční listy a jiné). V letech 1918-1924 byl jedním z redaktorů Českého slova. Za Českou stranu národně sociální byl v letech 1921-1926 přísedícím Zemského správního výboru, ze strany po její výzvě vystoupil v červenci 1926.[3] V roce 1924 působil též v intendanční radě Národního divadla.

Byl ženat s Helenou, rozenou Malinovou (1888—??), se kterou měl syna Františka (1908—??)[4]

Po roce 1945 žil v Liberci.

Dílo

Vedle své vlastní tvorby vydal několik popularizačních brožur a knih. Nejznámější je slovník Čeští spisovatelé dnešní doby (1923), který byl sestaven z dotazníků samotných autorů. Slovníku je vytýkáno, že Frabša dodané informace nijak neověřoval ani redakčně neupravoval.[5] Časopis Moderní revue se vyjádřil, že "...je to věc chatrná, poněvadž se drží jediné toho, čím mu kdo vyplnil dotazníky...".[6] Přesto je publikace cenná otištěnými portréty a základními daty povětšinou pozapomenutých spisovatelů.

Spisy

Básně
  • Při hudbě vodotrysků, 1905
  • Co srdce vyprávělo, 1906
  • Zamlklé parky, 1909
  • Na zlatých strunách, Třebenice : Václav Pařík, 1909
  • Já a můj žal, Praha : Fr. Jiroušek, 1916
  • Síla touhy, Praha : Lidová tribuna, 1920 - výbor
  • V české lyře, Liberec : vlastní náklad, 1948

Próza
  • Byla kdysi krásná ..., Praha : Štorch, 1905 - románová studie

Literární studie
  • Arnošt Czech z Czechenherzu. Sv. I., Praha : Stivín, 1906
  • Kovářův syn, Třebenice : Václav Pařík - o F. S. Procházkovi, 1909
  • Josef Svatopluk Machar, Třebenice : Václav Pařík, 1910
  • Michail Petrovič Arcybašev, Praha : Švejda, 1912
  • Eliška Krásnohorská, Praha : Švejda, 1917
  • Švec básníkem : život a literární prace J.V. Pokorného-Pikulíka, Praha : Národní knihovna, 1918
  • Čeští spisovatelé dnešní doby, Praha : Lidová tribuna, Rosendorf, 1923
  • Mladoboleslavští spisovatelé, kulturní a veřejní pracovníci, Praha : František S. Frabša, 1938
  • Jičínští, libánští a sobotečtí spisovatelé a kulturní pracovníci, Jičín : Knihovna jičínského a soboteckého světa, 1939
  • Táborští spisovatelé slovem i obrazem, Praha : Vydavatelství díla Čeští spisovatelé dnešní doby, 1940
  • Prácheňští spisovatelé slovem i obrazem, Písek : Knihovna Prácheňského světa, 1940
  • Berounští spisovatelé slovem i obrazem, Beroun : Knihovna berounského světa, 1941

Politické spisy
  • Mistr Jan Hus a jeho význam pro člověka XX. věku, Praha : Volné sdružení socialistů : V komisi knihkupectví Marie Srdcové, 1907
  • Pod červenobílým praporem, Praha : Lidová Tribuna, 1920
  • Persekuce čs. strany národně socialistické za prvé a druhé světové války, Liberec : Hraničářská osvěta, 1946
  • 40 let čs. strany národně socialistické v Liberci : 1906-1946, Liberec : Ústřední škola dělnická, 1946

Redakční práce

Redigoval následující noviny a časopisy:

  • Letáky (1904)
  • Volná tribuna (1904)
  • Svítání (1905)[7]
  • Hlasy z tabákových továren (1912-1913)
  • České Slovo (1918-1924)
  • Lidová správa (1919)
  • Lidová tribuna (1920)
  • Lucerna (1921)
  • Obrana venkova (1921)
  • Korespondence Jednoty československých malozemědělců, domkářů a živnostníků (1921-1923)
  • Ve stínu lípy (1922)
  • Literární listy (1923-1924)
  • Týdeník Obrana
  • Rozhledy Venkova
  • Otázky dne

Dále redigoval řadu almanachů a knižnic.

Překlady

Pseudonym
  • František Pravda

Zajímavosti
  • V roce 1905 vystoupil František Frabša z církve.[1] Proti zájmům církve jednal aktivně, když např. v roce 1919 na veřejné schůzi vystoupil proti stavbě druhého kostela na Královských Vinohradech (dnes kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad).[8]
  • Podle tiskové zprávy byl v roce 1933 stíhán z inzertních podvodů a na vlastní žádost nastoupil léčení na psychiatrické klinice[9]

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola František Sal. Frabša, s. 734–735.
  3. Z Kutné hory. Národní listy. 4. 8. 1926, s. 4. Dostupné online.
  4. Policejní přihlášky, Praha, Frabša Franz
  5. Národní listy, 28.9.1923, s.1, Miroslav Rutte: Černá a bílá
  6. Moderní revue pro literaturu, umění a život, 1924 - 1925, s.118 (dostupné online v NK ČR)
  7. Národní politika. 26. 8. 1905, s. 5. Dostupné online.
  8. Veřejná schůze. Národní politika. 21. 5. 1919, s. 3. Dostupné online.
  9. F. S. Frabša je choromyslný. Národní listy. 18. 11. 1933, s. 3. Dostupné online.

Literatura
  • FORST, Vladimír et al. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola „František Sal. Frabša" (autorka Eva Taxová), s. 734–735.
  • heslo František S. Frabša. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek II/1. S. 658.
  • František Salesius Frabša: Čeští spisovatelé dnešní doby, Praha, Lidová tribuna, Rosendorf, 1923

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.