Sergej Prokudin-Gorskij

Vystudoval chemii, byl žákem proslulých vědců v Petrohradě, Berlíně a Paříži a použil metodu trojbarevné fotografie Adolfa Mietheho. Tuto metodu zdokonalil – především zvýšil citlivost fotografických desek tak, že expozice dosahovala kratších časů.

Vlastní výzkum mu přinesl patenty na reprodukci barevných diapozitivů a projekci barevného filmu. Okolo roku 1905 Prokudin-Gorskij naplánoval, že pomocí nových pokročilých postupů pro vytváření barevné fotografie systematicky zdokumentuje ruskou říši. Cílem tohoto ambiciózního projektu bylo seznámit školáky po celém Rusku pomocí jeho „barevné optické projekce“ s rozlehlou a rozmanitou historií, kulturou a modernizací v říši.

Pro svůj postup používal fotoaparát, který pořídil v rychlém sledu za sebou 3 černobílé snímky na skleněné desky, každý přes jiný barevný filtr. Pokud se promítaly všechny tři světlem příslušné barvy, zobrazila se scéna v pravých barvách. Prokudin-Gorskij experimentoval i s tvorbou barevné papírové fotografie ze svých záběrů. Postup byl však velmi pracný a zdlouhavý.

Princip složení barevné projekce

Vybaven temnou komorou ve speciálně zařízeném železničním vagónu, který poskytl car Mikuláš II., dvěma propustkami, které mu zaručovaly vstup do zakázaných oblastí a podporou ze strany úřadů, Prokudin-Gorskij dokumentoval Rusko v letech 1909 až 1915. Jeho snímky zachycují široké spektrum námětů od středověkých kostelů a klášterů, přes železnice či továrny až po každodenní život a práci všech vrstev ruského obyvatelstva. O své práci pořádal mnoho přednášek s promítáním.

V roce 1918 po Říjnové revoluci z Ruska odešel, nejprve do Norska, poté do Anglie a nakonec se usadil v Paříži, kde roku 1944 zemřel. Byl pochován na Ruskem hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.

Jeho unikátní snímky Ruska v předvečer revoluce, zachycené na skleněných deskách, v roce 1948 od jeho dědiců koupila Knihovna Kongresu USA. V roce 2001 uspořádala výstavu, pro niž bylo vytvořeno několik desítek fotografií oskenováním desek a složením barevných složek do jednoho celku v počítači. Všechny snímky byly digitálně vyčištěny, barvy i kontrast byly upraveny a nakonec byly záběry lokálně retušovány tak, aby se odstranilo případné poškození původních fotografických desek. V roce 2004 nechala Knihovna Kongresu vyrobit digitální obrazy ve vysokém rozlišení ze všech 1902 záběrů.

• 
  Astronomická observatoř v pohoří Ťan-šan pro pozorování zatmění Slunce, Tádžikistán, 14. ledna 1907
• 
  Strojovna Hindúkušské vodní elektrárny, 1911
• 
  Ruční širokorozchodná drezína poblíž Oněžského jezera, 1916
• 
  Pinchus Karlinskij (84 let), dozorce zdymadla na Mariinském kanálu (dnes Volžsko-baltská vodní cesta) na severu evropské části Ruska
• 
  Interiér pravoslavného kostela ve Smolensku, 1912
• 
  Alim-Chan (1880–1944), emír, 1907
• 
  Ruská selská děvčata nedaleko řeky Šeksna, 1909
• 
  Nilo-Stoloběnskij klášter na jezeře Seliger, 1910
• 
  Kush-Beggi, circa 1905–1915