U Hájů

Území je tvořeno mělkým údolím, zaříznutým do středoordovických hornin., tj. zhruba 470 miliónů let staré usazeniny dna hluboké pánve chladného, ordovického moře. Na téměř celém území jsou zastoupeny břidlicemi s menší vložkou křemenců místy vystupující ve střední a nejhlubší části údolí.

Horotvorné pochody na přelomu devonu a karbonu před 370 – 320 milióny lety vyzvedly celou oblast nad hladinu moře a zvrásnily jeho usazeniny.

Oblast byla znovu zaplavena mělkým mořem až v období křídy zhruba před 96 – 87 milióny lety. Křídové moře zde zanechalo pískovce a jílovce uložené horizontálně na starších, zvrásněných horninách ordoviku. Uvnitř jílových poloh se nachází množství úlomků křídových rostlin i menší slojky uhlí, které zde byly po roce 1830 krátce těženy drobnými lomy a štolami. Pozůstatky křídového moře tvoří jihovýchodní část území, které je lemováno svrchnokřídovými usazeninami perucko-korycanského souvrství, v severozápadní části jsou svahy údolí tvořeny břidlicemi dobrotivského souvrství s výchozem skaleckých křemenců a v jihozápadní části území jsou v podloží libeňské břidlice. Svahy údolí jsou překryty sutí a svahovinami, dno údolí je pak vyplněno čtvrtohorními sedimenty potoka.[4][6]

Přírodní památka U Hájů nikdy nebyla intenzivněji hospodářsky využívána. Po většinu doby se v území prováděla intenzivní pastva na úkor lesním společenstvům. Po skončení pastvy v 60.–70. letech minulého století byla část území nevhodně zalesněna smrkem (Pinus sp.) a modřínem (Larix sp.).

Pravděpodobně v té době zde byly vysazeny i některé části olšových (Alnus) porostů podél Větveného potoka.

Lokalita U Hájů zaujímá prostor ve starosídelní oblasti, kde se první zemědělská činnost začala objevovat před cca 7–5 tis. lety. Nejintenzivnější hospodářské využívání lokality, které bylo rozhodující pro současný vhled a strukturu území, lze datovat do 18.–19. století.

V té době byla pravděpodobně většina území intenzivně využívána k pastvě hospodářských zvířat z nedaleké zemědělské usedlosti Háje. Pro lepší využití byla většina lesních porostů smýcena, či spasena zvířaty. V té době byl les nejspíše zachován pouze ve formě drobných skupin stromů podél vodoteče a na vyvýšených místech. Po útlumu drobného hospodářství v 60. až 70. letech minulého století došlo vlivem absence pastvy ke spontánnímu zarůstání nezalesněných míst a pronikání náletů do umělých lesních kultur.

Původní rybníček byl na konci 70. let přestavěn na retenční nádrž, která měla zachytávat dešťovou vodu z areálu Mototechny, postaveného nad rybníčkem. Voda však obsahovala velké množství splavenin, a tak docházelo k rychlému zanášení, proto bylo v roce 2007 přistoupeno k odbahnění a celkové opravě příslušenství. Zajímavostí je instalace prvního dřevěného požeráku v Praze.

V západní části území, na místě, kde zřejmě býval pískovcový lom, samovolně vznikla drobná tůň.

V území je několik menších lomů, které byly pravděpodobně založeny a využívány přilehlou zemědělskou usedlostí. Většina z nich podlehla sukcesním změnám a v současné době jsou nezřetelné.[6]

Pravidelnými managementovými zásahy je nutné nahradit původní extenzivní hospodaření a stabilizovat tak nelesní biotopy (především svahová prameniště) a dále rozvíjet jejich biologický potenciál (např. ponechání solitérních jedinců dřevin atd.).

Nutná přeměna nevhodných lesních porostů na přírodě blízké. Tento dlouhodobý a nároční cíl by měl být realizován odstraňováním stanovištně i geograficky nepůvodních dřevin, prosvětlováním porostů, uvolňováním významných porostních jedinců a ponecháváním jedinců dožívajících.

Vhodná podpora rozvoje litorální vegetace a rozšiřování vhodných stanovišť pro páření a výskyt obojživelníků.

Součinností všech navrhovaných činností by mělo dojít k zachování významných přírodních hodnot a také kulturního a rekreačního využití lokality.[6]