Trimethylfosfin

Trimethylfosfin je organická sloučenina se vzorcem P(CH3)3, zkráceně psaným jako PMe3. Jedná se o bezbarvou kapalinu se silním zápachem, podobným jako u ostatních alkylfosfinů. Používá se jako ligand v koordinační chemii.

Trimethylfosfin

Strukturní vzorec

Model molekuly

Obecné
Systematický název trimethylfosfan
Funkční vzorec (CH3)3P
Sumární vzorec C3H9P
Vzhled bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 594-09-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 209-823-1
PubChem 68983
ChEBI 35890
SMILES CP(C)C
InChI 1S/C3H9P/c1-4(2)3/h1-3H3
Vlastnosti
Molární hmotnost 76,077 g/mol
Teplota tání −85 °C (188 K)[1]
Teplota varu 37,5 °C (310,6 K)[1]
Hustota 0,735 g/cm3
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		 rozpustný v dibutyletheru
Bezpečnost

GHS02

GHS07
[1]
H-věty H225 H315 H319 H335[1]
P-věty P210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P271 P280 P302+352 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P332+313 P337+313 P362 P370+378 P403+233 P403+235 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Struktura

Tato sloučenina má pyramidální molekuly s grupou symetrie C3v. Úhly vazeb C–P–C jsou okolo 98,6°;[2] odpovídají tak tomu, že fosfor využívá k tvorbě vazeb převážně orbitaly 3p a téměř nedochází k sp hybridizaci atomu fosforu. Volný elektronový pár tak má převážně vlastnosti orbitalu s, podobně jako u fosfanu, PH3.[3]

PMe3 lze připravit reakcí trifenylfosfitu s methylmagnesiumchloridem:[4]

3 CH3MgCl + P(OC6H5)3 → P(CH3)3 + 3 C6H5OMgCl

Reakce se provádí v dibutyletheru, z něhož se těkavější PMe3 oddestiluje.

Reakce
Struktura HW(PMe3)4(Me2PCH2)[5]

Při pKa o hodnotě 8,65 reaguje PMe3 se silnými kyselinami vratně za vzniku solí [HPMe3]X.[2] Za přítomnosti silných zásad, jako jsou alkyllithných sloučenin se methylová skupina deprotonuje za tvorby PMe2CH2Li.

PMe3 lze snadno oxidovat kyslíkem na fosfinoxid. Reaguje s methylbromidem za tvorby tetramethylfosfoniumbromidu.[6]

Koordinační chemie

Trimethylfofosfin je silně zásaditý ligand, který může tvořit komplexy. Jako ligand má Tolmanův úhel 118°.[7] Tento úhel naznačuje míru sterické ochrany, kterou ligand poskytuje kovu, na nějž je navázán.

Na jeden atom kovu se může navázat více trimethylfosfinových ligandů, jako je tomu v komplexu Pt(PEt3)4.[8]

Komplex s jodidem stříbrným, AgI(PMe3), je na vzduchu stálá pevná látka, která zahřátím uvolňuje PMe3.

Bezpečnost

PMe3 je toxický a samozápalný. Lze jej přeměnit na bezpečnější fosfinoxid reakcí s chlornanem sodným nebo peroxidem vodíku.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trimethylphosphine na anglické Wikipedii.

  1. https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/68983
  2. Annette Schier and Hubert Schmidbaur"P-Donor Ligands" in Encyclopedia of Inorganic Chemistry 2006, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/0470862106.ia177
  3. E. Fluck, The chemistry of phosphine, Topics in Current Chemistry Vol. 35, 64 pp, 1973.
  4. M. L. Leutkens; A. P. Sattelberger; H. H. Murray; J. D. Basil; J. P. Fackler. Trimethylphosphine. Inorganic Syntheses. 1990, s. 305–310. ISBN 9780470132593. DOI 10.1002/9780470132593.ch76.
  5. A. Sattler; G. Parkin. Formation of a cationic alkylidene complex via formal hydride abstraction: synthesis and structural characterization of [W(PMe3)4(η2-CHPMe2)H]X (X = Br, I). Chemical Communications. 2011, s. 12828–12830. DOI 10.1039/C1CC15457E. PMID 22048609.
  6. H. F. Klein. Inorganic Syntheses. [s.l.]: [s.n.], 1978. ISBN 9780470132494. DOI 10.1002/9780470132494.ch23. Kapitola Trimethylphosphonium Methylide (Trimethyl Methylenephosphorane), s. 138–140.
  7. G. L. Miessler and D. A. Tarr Inorganic Chemistry, 3rd Ed, Pearson/Prentice Hall publisher, ISBN 0-13-035471-6
  8. T. Yoshida, autor2 = T. Matsuda; S. Otsuka. Inorganic Syntheses. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1990. ISBN 9780470132593. DOI 10.1002/9780470132593.ch32. Kapitola Tetrakis(Triethylphosphine)Platinum(0), s. 122–123.
  9. http://www.sigmaaldrich.com/catalog/product/aldrich/324116?lang=en&region=US&cm_sp=Insite-_-prodRecCold_xorders-_-prodRecCold2-2

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.