Trhanice

Trhanice jsou fošny podélně štípané ("trhané") z dubových kmenů. Mívají velkou výšku při poměrně malé tloušťce.[3][4] Bývají silné asi 8 – 15 cm, vysoké 25 – 60 cm (50 – 80 cm[5]) a dlouhé 4 – 12 metrů.[1] Pro stavby z trhanic je pak typická přesná tesařská práce, výrazná zejména ve vazbě nároží tzv. "na rybinu".[5]

Trhanice se používaly nejpozději od 16. století (17. století[5]), a to k roubení staveb obytných i hospodářských (obvykle špýcharů a stodol[5]).[1] Regionálně je jejich využití typické pro oblast středního Polabí, přibližně mezi Hradcem Králové a ústím řeky Jizery do Labe.[6] Jedná se o regiony Chlumecka, Novobydžovska, Kopidlanska, Jičínska, Pardubicka,[5] Královéměstecka.[7] Na Hané vyplňují volné prostory u pilířových stodol.[8]

Příklady využití trhanic jsou:

• Kostel svatého Václava a svatého Stanislava v Měníku – kostel je omítnutý a vypadá tedy jako zděný[9]
• Kostel svatého Václava v Kozojedech[5]
• Venkovská usedlost čp. 4 v Bošíně[10]
• Venkovský dům čp. 38 v Bošíně[11]
• Chalupa č. 26 (původně Dymokury čp. 57) v Polabském muzeu v Přerově nad Labem[7]
• Dům čp. 14 v Nepolisech[5]
• Dům čp. 24 a chlév u čp. 60 ve Skochovicích[5]
• Kovárna a dům čp. 75 ve Starém Bydžově (zaniklo)[5]