Kostel svatého Václava (Kozojedy)

První zmínky o kostelu pocházejí z roku 1368. Římskokatolický filiální kostel svatého Václava dnešní podoby byl postaven v roce 1689. V roce 1718 byl opravován. V roce 1803 byl kostel omítnut. V roce 1913 byl rekonstruován na popud Musejního spolku v Novém Bydžově.[3][4]

Orientovaná jednolodní dřevěná stavba obdélníkového půdorysu s trojbokým závěrem, kruchta je částečně podepřená deseti sloupy. Střecha strmá valbová krytá šindelem se sanktusníkem s jehlanovitou stříškou. Vazní trámy hambálkového krovu přesahují stěny kostela a jsou podepřeny řezbou zdobenými dřevěnými krakorci. K severní stěně kněžiště je přistavěna zděná čtvercová sakristie. K jižní straně lodi je přisazena roubená síň.

K výstavbě byla použitá dubová prkna (trhanice) o síle 20–25 cm, šířce kolem 50 cm do délky 10 m.[5]

Interiér je barokní z let 1718–1722.[6] Strop lodi prkenný, kazetový s polychromovanou malbou s renesančními motivy.[6] Polychromií je zdobena kruchta a lavice. Půlkruhově klenutý vítězný oblouk má rozpětí 5,65 m, je přepásán řezaným sponovým trámem na němž je nápis s chronogramem 1689 (latinsky: PropItIVs sIs JesV popVLo qVI tVo, CrVore reDeMptVs est, česky: Milostiv buď, Ježíši, Iidu, jenž tvým utrpením vykoupen jest). Hlavní oltář je z roku 1722 se sochami českých patronů nese obraz sv. Václava, nástavec zdobí obraz Navštívení Panny Marie. Boční portálové oltáře jsou z roku 1718. Na epištolní straně se nachází oltář s obrazem sv. Antonína Paduánského, na evangelijní straně je boční oltář s obrazem sv. Jana Křtitele.[4] Kazatelna z roku 1722 je zdobená řezbou čtyř evangelistů.[7]

V roce 1961 byly v kostele varhany přenesené z Chroustova pocházející z roku 1722.[7]

V blízkosti kostela stojí dřevěná stupňovitá zvonice se šikmou spodní části, půdorys je osmiúhelníkový o hranách 3,25 m a 5,80 m, konstrukce štenýřovo-vzpěradlové, bedněná prkny, zakončena jehlanovou střechou krytou šindelem.[8] Zvonice vysoká 13 m pochází z roku 1689.[9] Ve zvonici byly tři zvony. Dochoval se zvon o výšce 1,10 m a průměru 0,95 m z roku 1612.[7] Ostatní zvony byly rekvírovány.[4]

• Kostel je uprostřed hřbitova otočen ohradní zdí, která je tvořena pískovcovými sloupky mezi nimiž jsou položené dřevěné fošny.
• Uvnitř kostela ve zdi je náhrobek Václava Stráňovského z roku 1568.
• Kostel je součástí naučné stezky Vysoké Veselí–Kákovice–Veselý Háj–Velešice–Sběř–Kozojedy–Češov s odbočkou na valy–Volanice–Vysoké Veselí[10]

• 
  Trojboký závěr a sakristie
• 
  Západní průčelí a vstupní předsíň
• 
  Předsíň
• 
  Zvonice