Toleman

V druhé polovině 70. let 20. století vstoupili na závodní scénu ve Velké Británii Ted Toleman, tehdejší ředitel společnosti dovážející automobily Toleman, a Alex Hawkridge. Svůj první tým přihlásili v roce 1977 do soutěže British Formula Ford 2000, o rok později se účastnili závodů Formule 2 se šasí March a pilotem Radem Dougallem. Pro další rok tým nakoupil dvě šasí Ralt společně s novými motory od Briana Harta a druhý jezdec týmu, Brian Henton, získal druhé místo v celkovém pořadí. Do sezóny 1980 už Toleman nastoupil s vlastním šasí TG280 od designerů Roryho Byrnea a Johna Gentryho. Jako pilot u týmu zůstal Henton, Dougalla nahradil Derek Warwick. Týmu se podařilo vybojovat první dvě místa evropského šampionátu Formule 2.[1]

Po úspěšném působení ve Formuli 2 ohlásil Toleman v listopadu 1980 vstup do Formule 1. Tým zůstal u turbo motorů Hart, stejně tak Toleman zůstal i u pneumatik Pirelli, které používal v nižších sériích, a jako piloti pokračovali Henton a Warwick. Nové auto od Byrneho neslo označení TG181.[1] Ani jednomu z pilotů se nepodařilo kvalifikovat do více než jednoho závodu, Henton v italské Monze (dojel 10.) a Warwick v posledním závodě v USA (závod nedokončil).

V další sezóně nahradil Hentona Teo Fabi, ale tým na začátku pokračoval jen s upravenou verzí TG181, nová verze TG183 byla připravena až pro poslední dva závody sezóny.[1] I tak se Warwickovi podařilo zajet nejrychlejší kolo v Grand Prix Nizozemska.

V roce 1983 přišla další jezdecká změna, Fabiho vystřídal Bruno Giacomelli. S postupně vylepšovaným vozem TG183 nakonec Toleman v posledních čtyřech závodech sezóny získal 10 bodů a skončil na 9. místě v celkovém pořadí.[2]

Vůz TG184 pro rok 1984

V roce 1983 došlo ke kompletní obměně jezdeckého složení, v Tolemanu debutoval pozdější trojnásobný mistr světa Ayrton Senna a Johnny Cecotto. Senna přinesl týmu hned tři pódiová umístění. Nejprve skončil druhý za Alainem Prostem v deštivé Grand Prix Monaka, jejíž start byl odložen o 45 minut a celý závod ukončen kvůli počasí už ve 31. kole. Senna zajel i nejrychlejší kolo. Následně Brazilec skončil dvakrát třetí ve Velké Británii a v Portugalsku.

Právě při Grand Prix Velké Británie na Brands Hatch těžce havaroval druhý pilot týmu Cecotto a zlomil si obě nohy, čímž ukončil svou kariéru ve Formuli 1. V dalších závodech ho nahradil Stefan Johansson, který získal další body čtvrtým místem v Itálii, kde nestartoval Senna. Ten byl na jednu velkou cenu týmem vyměněn za Pierluigi Martiniho poté, co neohlásil podepsání nové smlouvy pro rok 1985 s týmem Lotus.

Celkem Toleman v roce 1984 získal 16 bodů a dokončil šampionát na 7. pozici.[2]

Sezóna 1985 přinesla novou formuli s označení TG185, kterou měli pilotovali navrátilec Teo Fabi a Stefan Johansson.

V důsledku špatných vztahů s dodavatelem Pirelli nejprve museli vynechat první tři závody. Toleman se totiž v sezóně rozhodl 1984 nevyužívat pneumatiky Pirelli od velké ceny San Marina dále v návaznosti na lepší výsledky ostatních dodavatelů. Stejným způsobem ale jednal i proti dalšímu dodavateli, Goodyear, v dřívějším působení ve Formuli 2. Jediným zbývajícím dodavatelem pneumatik tak zůstal Michelin, jenže ten se po sezóně 1984 rozhodl z Formule 1 odejít a Toleman tak zůstal v roce 1985 bez dodavatele. Nakonec se dohodl s Pirelli, když odpadl tým Spirit a nový sponzor týmu Toleman – Benetton odkoupil jeho dodávky. V důsledku problému s pneumatikami odešel od týmu Johansson a Toleman tak po vyeřešení dodávek startoval jen s jedním vozem. Druhý vůz nasadil až v desátém závodu sezóny v Rakousku, pilotoval ho Piercarlo Ghinzani. Toleman nakonec nezískal ani bod.

Sponzor Benetton se mezi sezónami 1985 a 1986 rozhodl pro odkup celého týmu a jeho přejmenování na Benetton F1. Přes dalšího vlastníka, Renault, se dostal až do rukou Lotusu, pod jehož jménem působí ve Formulí 1 i k roku 2013.