Tituly a vyznamenání Konrada Adenauera

• Afghánistán Afghánistán
  • Řád nejvyššího slunce I. třídy s řetězem – 1963[1]
• Argentina Argentina
  • velkokříž Květnového řádu – 14. srpna 1953[2]
  • velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – 21. března 1962[1]
• Bavorsko Bavorsko
  • Bavorský řád za zásluhy – 3. května 1958[3]
• Belgie Belgie
  • velkodůstojník Řádu Leopoldova – 22. září 1956[4]
• Bolívie Bolívie
  • velkokříž Řádu andského kondora – 28. dubna 1955[1]
• Brazílie Brazílie
  • velkokříž Řádu Jižního kříže – 6. července 1953 – podle Tammanna bylo toto vyznamenání překvapivé s ohledem na to, že Brazílie byla jedinou jihoamerickou zemí, která za druhé světové války vyslala své jednotky do boje proti Německu, ocenění mělo být chápáno jako akt usmíření[5]
• Dominikánská republika Dominikánská republika
  • velkokříž Řádu za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly – 21. listopadu 1954[1]
• Ekvádor Ekvádor
  • velkokřží Národního řádu za zásluhy – 10. ledna 1955[1]
• Etiopské císařství Etiopské císařství
  • velkokříž Řádu svaté Trojice – 24. listopadu 1954[1]
• Francie Francie
  • velkokříž Řádu čestné legie – 1962[6]
• Haiti Haiti
  • velkokříž Národního řádu cti a zásluh – 20. prosince 1955[1]
• Chile Chile
  • velkokříž Řádu za zásluhy – 30. března 1954[1]
• Írán Írán
  • velkohvězda Řádu koruny – 9. srpna1955[1]
• Island Island
  • velkokříž Řádu islandského sokola – 29. ledna 1955[7] – jediný skandinávský řád, který Konrad Adenauer během svého života obdržel[1]
• Itálie Itálie
  • velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – 31. prosince 1953[8][9] – první evropské státní vyznamenání, které Adenauer obdržel po druhé světové válce
• Japonsko Japonsko
  • Řád vycházejícího slunce I. třídy – 22. března 1960 – předán mu byl během jeho státní návštěvy Japonska[1]
  • Řád květů paulovnie – 2. prosince 1963 – předán mu byl japonským velvyslancem Naritou v Bonnu za dlouhodobému porozumění mezi Japonskem a Německem, stejně jako za mír a blahobyt ve světe[1]
• Kolumbie Kolumbie
  • velkokříž Řádu Boyacá – 30. září 1953[10]
• Kuba Kuba
  • velkokříž Řádu Carlose Manuela de Céspedes – 6. února 1957[1]
• Libérie Libérie
  • velkokříž Řádu africké hvězdy – 7. dubna 1960 – řád byl mu předán liberijským velvyslancem v Bonnu[1]
• Lucembursko Lucembursko
  • velkokříž Řádu dubové koruny – 1. července 1957[11]
• Madagaskar Madagaskar
  • velkokříž I. třídy Národního řádu Madagaskaru – 27. srpna 1962[1]
• Mexiko Mexiko
  • velkokříž Řádu aztéckého orla – 1955[12]
• Německo Německo
  • velkokříž speciálního vzoru Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – 31. ledna 1954[13]
• Nikaragua Nikaragua
  • velkokříž se stříbrnou hvězdou Řádu Rubéna Daría – udělen prezidentem L. S. Debaylem[1]
• Nizozemsko Nizozemsko
  • velkokříž Řádu nizozemského lva – 1960 – řád byl předán nizozemským velvyslancem v Bonnu van Vredenburchem, stal se tak 819. rytířem velkokříže v historii existence řádu[1][14]
• Pákistán Pákistán
  • Řád znamenitosti – 1961[1]
• Peru Peru
  • velkokříž Řádu peruánského slunce – 18. července 1953[15]
• Portugalsko Portugalsko
  • velkokříž Řádu Kristova – 24. ledna 1956[16][17]
  • velkokříž Řádu věže a meče – 15. října 1963[1][17]
• Pruské království Pruské království
  • Kříž za zásluhy za válečnou pomoc – 17. března 1917
  • Železný kříž na Bílé stuze – 2. ledna 1918
  • rytíř Řádu červené orlice IV. třídy – 30. srpna 1918
• Rakousko Rakousko
  • velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – 18. října 1956[18]
• Řecko Řecko
  • velkokříž Řádu Jiřího I. – 16. března 1954[1][19]
• Salvador Salvador
  • velkokříž se stříbrnou hvězdou Řádu José Matíase Delgada – 5. listopadu 1955[1]
• Senegal Senegal
  • velkokříž Národního řádu lva – 1961[1]
• Spojené království Spojené království
  • čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří – 31. prosince 1956[20]
• Španělsko Španělsko
  • velkokříž Řádu za občanské zásluhy – 27. listopadu 1928[1]
  • velkokříž Řádu Isabely Katolické – 15. února 1967[1]
• Thajsko Thajsko
  • velkostuha Řádu thajské koruny – 11. srpna 1955[1]
  • velkostuha Řádu bílého slona – 26. července 1960 – udělen při příležitosti státní návštěvy krále Rámy XI. a jeho ženy Sirkit v Německu[1]
• Vatikán Vatikán
  • rytíř Řádu zlaté ostruhy – 28. prosince 1955 – udělen papežem Piem XII., jako nositel tohoto ocenění získal teoretické právo vjezdu na koni do kostela[21]
  • rytíř Nejvyššího řádu Kristova – 1963 – udělen papežem Pavlem VI.[21]
  • rytíř velkokříže Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského[22]
• Venezuela Venezuela
  • velkodůstojník Řádu osvoboditele – 3. července 1954[1]

Obálka časopisu Time z roku 1953

• Cena Karla Velikého – Cáchy, 1954
• Muž roku 1953 podle časopisu Time

• Baden-Baden
• Bad Honnef
• Berlín
• Kolín nad Rýnem
• Cadenabbia

• TAMMANN, Gustav Andreas; HOMMEL, Engelbert. Die Orden und Ehrenzeichen Konrad Adenauers. The orders and decorations awarded to Konrad Adenauer.. Bad Honnef: Stiftung Bundeskanzler-Adenauer-Haus, 1999. 205 s. ISBN 3-9806090-1-4. dále jen Tammann.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konrad Adenauer na německé Wikipedii.