Tigris

Tigris (turecky Dicle Nehri, kurdsky Dîjle, arabsky دجلة, Didžla) je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií. V minulosti z východu ohraničovala starověké území Mezopotámie (na západě Eufrat – název „Mezopotámie“ pochází z řeckého slova znamenajícího země mezi řekami). Je 1 750 km dlouhá, z čehož 523 km[2] připadá na Turecko včetně hraničních úseků. Povodí má rozlohu 258 000 km². Pramení ve Východní Anatolii, protéká přes planinu Džezire a značnou částí Mezopotamské nížiny. V Iráku se stéká s  Eufratem a vytváří s ním řeku Šatt al-Arab, která se nedlouho poté vlévá do Perského zálivu.

Tigris
Dicle
Dîjle
دجلة
řeka na okraji Diyarbakıru v Turecku
Základní informace
Délka toku1 750 km
Plocha povodí258 000 km²
Průměrný průtok1 500 m³/s
SvětadílAsie
Pramen
Güneydoğu Toroslar
38°29′12″ s. š., 39°24′24″ v. d.
1 244 m n. m.
Ústí
Šatt al-Arab
30°34′56″ s. š., 47°46′17″ v. d.
1 m n. m.
Protéká
Turecko Turecko, Sýrie Sýrie, Irák Irák
Úmoří, povodí
Indický oceán, Perský záliv, Šatt al-Arab, Povodí Tigridu (Irák 54 %, Írán 34 %, Turecko 12 %, Sýrie 0,2 %)[1]

mapka povodí Eufratu a Tigridu
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Tigris v Mosulu
Tigris (1860)

Pramení v pohoří Güneydoğu Toroslar, tedy Jihovýchodní Taury, konkrétně v části Maden Dağları pod Hazarbaba Dağı. Vytéká z východního konce jezera Hazar Gölü (1 244 m) v provincii Elâziğ a teče k jihovýchodu. Zpočátku nese název Bahru Deresi, resp. Behremaz Deresi (deresi znamená turecky řeka). Ve výšce asi 770 m napájí nádrž Kralkızı Barajı a přibírá vody několika přítoků, zejména Berkilin Çayı. Odsud dál už nese jméno Dicle.

V Turecku Tigris protéká provinciemi Elâziğ, Diyarbakır, Batman, Siirt, Mardin a Şirnak; nejdůležitějším městem na řece je Diyarbakır. Pod Cizre se Tigris stává nakrátko hraniční řekou mezi Tureckem a Sýrií, pak mezi Sýrií a Irákem a nakonec pokračuje do iráckého vnitrozemí. Celková délka tureckého toku je 523 km.

V Iráku protéká (nebo tvoří hranici) provinciemi Nīnawā, At-Tamīm, Salāhuddīn, Diyāla, Baghdād, Wāsitt, Maysān a Bassrah. Nejdůležitějšími městy na trase jsou Mosul, Bagdád a Basra, na jejímž začátku už se ale Tigris spojuje s Eufratem a vzniká Šatt al-Arab.

Přítoky

Hlavní přítoky jsou Velký a Malý Zab, Dijála, Kerche, všechny zleva.

Vodní režim

Zdroj vody je sněhový a dešťový s nejvyšší vodností na jaře (duben). Při současném dopadu srážek do Tigridu i jeho velkých levých přítoků vznikají katastrofické povodně. Na ochranu před nimi je velká část koryta řeky obehnána hrázemi. Část povodňových vod je odváděna kanálem do propadliny jezera Tartar, které leží severozápadně od Bagdádu mezi Eufratem a Tigridem. Při zaplnění propadliny může být povodní ohrožen i samotný Bagdád. V souvislosti s tím byl vybudovaný kanál Tartar-Eufrat (délka 37 km, maximální propustnost 1 100 m³/s), kterým odtékají přebytky vody z propadliny. Nejvyššího průtoku dosahuje Tigris na středním toku u Bagdádu průměrně 1 240 m³/s a maximálně 13 000 m³/s. Na dolním toku se vodnost snižuje v důsledku spotřeby vody na zavlažování a také se část vody ztrácí v bažinách. Podél řeky se na středním a dolním toku táhnou oázy.

Využití

Řeka je splavná pro lodě s ponorem do 1,2 m do Bagdádu a při velké vodě až do Mosulu. Turecký tok je spoután několika přehradními hrázemi; nejnovější z nich, Ilısu, je značně kontroverzní projekt, protože vzniklá přehradní nádrž má zatopit i město Hasankeyf s tisíciletou historií. Také v Iráku bylo vybudováno několik přehradních hrází (Zummar, Samarra, El Kut). Protéká městy Diyarbakır (Turecko), Mosul, Bagdád, El Kut, Amara (Irák). Území mezi řekami Tigris a Eufrat bylo osídleno nejstaršími známými civilizacemi (Babylonie, Asýrie).

Etymologie názvu

Původní sumerský název byl Idigna nebo Idigina, což by mohlo znamenat „hbitá řeka“ a ve srovnání s mnohem pomaleji tekoucím Eufratem by to i dávalo smysl.

V pahlaví znamená tigr „šíp“ (ve staré perštině tigra, v moderní têz znamená „ostrý“). Předpokládá se nicméně, že perský název řeky (stejně jako semitské názvy) byly pouhou zkomoleninou původního sumerského názvu. Tvar Tigris převzala z perštiny řečtina (Τίγρης) a přes ní většina ostatních jazyků.

Jméno Tigris v dalších důležitých jazycích
Jazyk Tigris
Akkadština Idiqlat
Arabština دجلة (Diğlä)
Starořečtina ἡ Τίγρης (hē Tígrēs)
Současná řečtina ὁ Τίγρις/Τίγριος (o Tígris/Tigrios)
Hebrejština חידקל (Ḥîddeqel)
Kurdština Dîjle
Stará perština Tigrā-
Střední perština Tigr
Moderní perština دجله (Dijle)
Sumerština Idigna/Idigina
Syrština ܕܩܠܬ (Deqlaṯ)
Turečtina Dicle

Reference

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.