Tallon Griekspoor
Tallon Griekspoor (* 2. července 1996 Haarlem) je nizozemský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]
Tallon Griekspoor | |
---|---|
Tallon Griekspoor v kvalifikaci French Open 2019 | |
Přezdívka | Grieki[1] |
Stát | Nizozemsko |
Datum narození | 2. července 1996 (25 let)[2] |
Místo narození | Haarlem, Nizozemsko[2] |
Bydliště | Amsterdam, Nizozemsko[2] |
Výška | 188 cm[2] |
Hmotnost | 85 kg[2] |
Profesionál od | 2015 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 629 523 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 5–14 |
Tituly | 0 ATP, 9 challengerů, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 72. místo (8. listopadu 2021) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2020) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 0–2 |
Tituly | 0 ATP, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 287. místo (1. srpna 2016) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 9. listopadu 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2021 na 72. místě a ve čtyřhře v srpnu 2016 na 287. místě. Trénuje ho Dennis Schenk.[1][2]
V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 ostravským kvalifikačním kolem s Českou republikou. V úvodní dvouhře podlehl Jiřímu Veselému. Nizozemci přesto zvítězili 3:1 na zápasy a postoupili do finálového turnaje. V nursultanském kvalifikačním kole 2020 proti Kazachstánu pak prohrál s Alexandrem Bublikem po nezvládnutí tiebreaků. Kazaši vyhráli 3:1 na zápasy. Do června 2021 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Soukromý život
Narodil se roku 1996 v severoholandském Haarlemu do rodiny motokrosového závodníka Rona a tenisové trenérky Monique Griekspoorových. Jeho bratři, dvojčata Scott a Kevin Griekspoorovi, jsou o 5,5 roku starší a také hrají závodně tenis. V sedmnácti letech se přestěhoval do Belgie, aby rozvíjel kariéru pod vedením bývalého hráče světové třicítky Kristofa Vliegena.[1]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červenci 2014. Na turnaji v belgickém Knokke dotovaném 10 tisíci dolary podlehl v úvodním kole Václavu Šafránkovi z osmé světové stovky.[3] Během července 2018 si premiérový singlový titul na challengerech odvezl z antukového Tampere Open, turnaje s rozpočtem 43 tisíc eur. Ve finále přehrál argentinského hráče Juana Ignacia Londera, jemuž patřila 136. příčka klasifikace.[5][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval rotterdamským ABN AMRO World Tennis Tournament 2017 z kategorie ATP 500, do něhož obdržel divokou kartu.[1] Na úvod však uhrál jen pět gamů na Lucemburčana Gillese Müllera. Rovněž v dalších ročních mu organizátoři udělili divokou kartu. Na Rotterdam Open 2018 tak v první fázi vyřadil světovou třináctku Stana Wawrinku, ale poté nezvládl duel s krajanem Robinem Haaseem. Do Rotterdam Open 2019 vstoupil vítězstvím nad jedenáctým hráčem žebříčku Karenem Chačanovem.[1] Cestu soutěží ve druhém kole ukončil Francouz Jo-Wilfried Tsonga.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci.[1] V melbournské dvouhře nenašel recept na třicátého čtvrtého tenistu světa Taylora Fritze.[5] Po pětiměsíčním přerušení okruhu kvůli pandemii covidu-19 se vrátil do sezóny v srpnu 2020 pražskými challengery I. ČLTK Prague Open a RPM Open. Na prvním z nich jej ve čtvrtfinále vyřadil Pierre-Hugues Herbert z osmé desítky žebříčku. Na druhém odešel poražen z finále od Rusa Aslana Karaceva z konce druhé světové stovky.[6] Na navazujícím ostravském Prosperita Open vypadl v semifinále s Němcem Oscarem Ottem. Soupeři porážku oplatil ve finále květnového I. ČLTK Prague Open 2021, kde získal třetí challengerový triumf.[7]
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (9 D; 0 Č) |
ITF (7 D; 7 Č) |
Dvouhra (16 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | srpna 2016 | Koksijde, Belgie | antuka | Thomas Bréchemier | 7–5, 7–6(7–4) |
2. | října 2016 | Antalya, Turecko | tvrdý | Dimitar Kuzmanov | 6–4, 6–4 |
3. | března 2017 | Manáma, Bahrajn | tvrdý | Michal Konečný | 6–4, 6–4 |
4. | září 2017 | Jönköping, Švédsko | tvrdý (h) | Dmitryj Žyrmont | 7–6(7–5), 6–4 |
5. | října 2017 | Falun, Švédsko | tvrdý (h) | Jürgen Zopp | 6–4, 6–1 |
6. | října 2017 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Matteo Viola | 7–6(7–4), 6–4 |
7. | listopadu 2017 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Carlos Gómez-Herrera | 6–4, 6–2 |
1. | července 2018 | Tampere, Finsko | antuka | Juan Ignacio Londero | 6–3, 2–6, 6–3 |
2. | září 2019 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | antuka | Sumit Nagal | 6–2, 6–3 |
3. | květen 2021 | Praha, Česko | antuka | Oscar Otte | 5-7, 6-4, 6-4 |
4. | červen 2021 | Bratislava, Slovensko | antuka | Sebastián Báez | 7–6(8–6), 6–3 |
5. | červenec 2021 | Amersfoort, Nizozemsko | antuka | Botic van de Zandschulp | 6–1, 3–6, 6–1 |
6. | říjen 2021 | Murcia, Španělsko | antuka | Roberto Carballés Baena | 3–6, 7–5, 6–3 |
7. | říjen 2021 | Neapol, Itálie | antuka | Andrea Pellegrino | 6–3, 6–2 |
8. | říjen 2021 | Neapol, Itálie | antuka | Alexander Ritschard | 6–3, 6–2 |
9. | listopad 2021 | Tenerife, Španělsko | tvrdý | Feliciano López | 6-4, 6-4 |
Čtyřhra (7 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpna 2014 | De Panne, Belgie | antuka | Scott Griekspoor | Michael Geerts James Junior Storme |
6–1, 6–2 |
2. | srpna 2015 | Vierumäki, Finsko | antuka | Bobbie De Goeijen | Herkko Pöllänen Mikael Torpegaard |
6–4, 7–6(7–2) |
3. | ledna 2016 | Antalya, Turecko | tvrdý | Tim van Rijthoven | Martin Blaško Paul Monteban |
6–3, 6–1 |
4. | června 2016 | Alkmaar, Nizozemsko | antuka | Tim van Rijthoven | Ruben Gonzales Connor Smith |
7–6(7–3), 6–7(3–7), [10–8] |
5. | července 2016 | Middelburg, Nizozemsko | antuka | Tim van Rijthoven | Bobbie De Goeijen Yanais Laurent |
6–2, 6–4 |
6. | března 2017 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Kevin Griekspoor | Richard Gabb Luke Johnson |
6–3, 6–4 |
7. | srpna 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Sidney de Boer | Anis Ghorbel Filip Horanský |
6–4, 7–6(7–3) |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tallon Griekspoor na anglické Wikipedii.
- Tallon Griekspoor | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Tallon Griekspoor na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 9. listopadu 2021
- Tallon Griekspoor na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. listopadu 2021
- Tallon Griekspoor na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. května 2021
- Tallon Griekspoor | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
- RPM Prague Open: Karacev zakončil úchvatné dva týdny a bere titul [online]. Tenisový svět, 2020-08-30 [cit. 2020-08-31]. Dostupné online.
- Challenger na Štvanici vyhráli Nizozemec Griekspoor a Němka Niemeirová [online]. ČT sport, 2021-05-09 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tallon Griekspoor na Wikimedia Commons
- Tallon Griekspoor na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Tallon Griekspoor na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Tallon Griekspoor na stránkách Davis Cupu (anglicky)