Svatoslav (okres Třebíč)

Obec Svatoslav (německy Swatoslau[3], starší názvy villa Swatoslaw, Swatoslawie, Swatoslaw[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 265[1] obyvatel.

Svatoslav
Centrum obce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591793
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°19′9″ s. š., 15°50′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel265 (2022)[1]
Rozloha19,29 km²
Katastrální územíSvatoslav u Třebíče
Nadmořská výška544 m n. m.
PSČ675 06
Počet domů89 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvatoslav 29
67507 Čechtín
[email protected]
StarostaMiroslav Dočekal
Oficiální web: www.obecsvatoslav.cz
Svatoslav
Další údaje
Kód obce591793
Kód části obce160113
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Kamenice, Kouty, Horní Radslavice, Pavlínov, Čechtín, Benetice, Bochovice a Radošov.

Historie

Obec byla pojmenována zřejmě podle jména Svatoslav nebo Svataslava. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1290, kdy obec byla přikoupena za doby opata Martina II. do majetku kláštera v Třebíči. Později, v roce 1465, byla obec zastavena opatem Matějem manovi Vidlákovi, vyplacena byla až na konci 15. století, kdy ji vyplatil Vilém z Pernštejna. Tak opět spadla do majetku třebíčského panství.[4]

Roku 1589 se Smil Osovský z Doubravice oženil s Kateřinou z Valdštejna, ale celé panství získali Valdštejnové až po roce 1613. Těm pak panství patřilo až do reforem v roce 1848.[5] V roce 1889 byla založena škola, roku 1905 byla rozšířena na dvojtřídní. Kolem poloviny 19. století byl nedaleko vesnice postaven letohrádek Valdštejnovo zátiší.[6] Po roce 1920 odkoupili velkostatek Svatoslav i s letohrádkem opět Valdštejnové, kterým pak majetek byl zabaven a následně vrácen po sametové revoluci.[5]

V roce 2020 bylo oznámeno, že obec chce postavit novou mateřskou školu.[7]

Do roku 1849 patřila Svatoslav do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[8]

Vývoj počtu obyvatel Svatoslavi[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 445 468 456 450 440 418 404 311 333 313 268 263 265

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Svatoslav
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (35.37 %) ČSSD (21.71 %) ČSSD (20.43 %) ANO (39.02 %) SPOLU (30.66 %)
2. ODS (25.17 %) ODS (17.76 %) KDU-ČSL (17.51 %) ODS (11.38 %) ANO (28.66 %)
3. KDU-ČSL (23.12 %) TOP 09 (15.78 %) KSČM (13.86 %) Piráti (11.38 %) Piráti+STAN (16.0 %)
účast 75.77 % (147 z 194) 73.79 % (152 z 206) 66.35 % (138 z 208) 60.49 % (124 z 205) 74.26 % (150 z 202)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Svatoslav
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (34.73 %) ČSSD (22.5 %) ANO 2011 (32.43 %) ANO (29.41 %)
2. ODS (17.89 %) KSČM (17.5 %) KDU-ČSL (21.62 %) STAN+SNK ED (22.05 %)
3. KDU-ČSL (16.84 %) Pro Vysočinu (15.0 %) STAN+SNK ED (12.16 %) ČSSD (13.23 %)
účast 48.00 % (96 z 200) 38.76 % (81 z 209) 35.24 % (74 z 210) 33.82 % (69 z 204)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů). Volební účast byla 73.43 %, tj. 152 ze 207 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (97 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (55 hlasů). Volební účast byla 74.15 %, tj. 152 ze 205 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 70.10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (66 hlasů). Volební účast byla 74.50 %, tj. 149 ze 200 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti

Kaple sv. Benedikta
  • Valdštejnovo Zátiší – zámek v lesích na západ od obce, přestavěný z tvrze ze 14. století
  • Kaple svatého Benedikta
  • Zvonička

Osobnosti

  • Oldřich Hnízdil (1934–2017), spisovatel a pedagog
  • Stanislav Tvarůžek (1913–1982), dramatik

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83.
  4. MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 32–33. Dostupné online.
  5. VIDLÁK, Karel. Historický exkurz Valdštejnové na Třebíčsku a Svatoslav [online]. Svatoslav: Lesní hospodářství Zátiší [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 411–413.
  7. ČTK. Na Vysočině vznikají nové školky za desítky milionů korun. Jihlavská Drbna [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (česky)
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 299.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.