Sulfoxidy

Sulfoxidy jsou sloučeniny obsahující sulfinylovou funkční skupinu navázanou na dva atomy uhlíku. Sulfoxidy lze považovat za oxidované sulfidy. Příkladem sulfoxidu vyskytujícího se v přírodě je alliin.

Sulfinylová skupina

Povaha vazby

Sulfoxidy jsou obecně reprezentovány vzorcem R-S(=O)-R', kde R a R' jsou funkční skupiny. Vazba mezi atomy síry a kyslíku se liší od běžné dvojné vazby mezi uhlíkem a kyslíkem, vyskytující se například v ketonech. Interakce S-O má elektrostatický aspekt, což vede k dipólovému charakteru se záporným nábojem na kyslíku. Je to podobné jako u vazeb v terciárních fosfanoxidech, R3P=O.

Sulfoxidová skupina

Volný elektronový pár zbývající na atomu síry má odpovědnost za čtyřstěnnou geometrii molekul jako u uhlíku sp³. Jsou-li navázané organické skupiny rozdílné, je atom síry chirálním centrem; příkladem je methylfenylsulfoxid.

Vliv volného elektronového páru na tvar molekuly

Energie potřebná pro inverzi tohoto stereocentra je dostatečně vysoká, aby byly sulfoxidy dostatečně stabilní; proto míra racemizace je při pokojové teplotě nízká. Chirální sulfoxidy se uplatňují v některých léčivech, například esomeprazolu a armodafinilu. Mají význam také jako chirální pomocné látky v organické syntéze.[1] Mnoho chirálních sulfoxidů se připravuje asymetrickou katalytickou oxidací nechirálních sulfidů s přechodným kovem a chirálním ligandem.

Reakce

Výchozími materiály pro výrobu sulfoxidů organickou oxidací jsou obvykle sulfidy. Například se dimethylsulfid s oxidačním číslem -2 oxiduje na dimethylsulfoxid s oxidačním číslem 0. Další oxidací vzniká dimethylsulfon, kde je síra v oxidačním čísle +2; jedná se o výbornou řídicí skupinu.[2]

Sulfoxidy, například DMSO, mají zásaditý charakter a jsou výbornými ligandy; snadno podléhají alkylaci. Alkylsulfoxidy jsou citlivé na deprotonaci silnými zásadami, například hydridem sodným.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfoxide na anglické Wikipedii.

  1. Oxidation of sulfides to chiral sulfoxides using Schiff base-vanadium (IV) complexes Ángeles Gama, Lucía Z. Flores-López, Gerardo Aguirre, Miguel Parra-Hake, Lars H. Hellberg, and Ratnasamy Somanathan Arkivoc MX-789E 2003 Online article Archivováno 21. 4. 2005 na Wayback Machine
  2. Archivovaná kopie. www.chem.harvard.edu [online]. [cit. 2011-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-12.
  3. IWAI, I.; IDE, J. 2,3-Diphenyl-1,3-Butadiene. Org. Synth.. 1988. Dostupné online. (anglicky); Coll. Vol.. S. 531. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.