Řídicí skupina
Jako řídicí skupina se v organické chemii označuje substituent na molekule nebo iontu, který ovlivňuje průběh reakcí interakcemi s reaktantem. Obvykle se tento termín používá u aktivací vazeb uhlík-vodík v molekulách uhlovodíků, kde je definována jako „skupina, která posunuje kovový katalyzátor do blízkosti určité vazby C–H“; příkladem je ketonová skupina u acetofenonu při Muraiově reakci.[1]
Muraiova reakce se podobá řízené orthometalaci, což je reakce obvykle používaná k lithiaci substituovaných aromatických sloučenin.[2]
Přechodné řídicí skupiny
Jelikož jsou řídicí skupiny ligandy, tak jejich účinnost závisí na afinitě ke kovům. Obvyklé funkční skupiny, jako například ketony, jsou většinou slabými ligandy a tak i špatnými řídicími skupinami. Řešením tohoto nedostatku mohou být přechodné řídicí skupiny. Přechodné řídicí skupiny vratně přeměňují slabé řídicí skupiny (například ketony) na silné (jako například iminy) pomocí kondenzace se Schiffovými zásadami. Po využití iminů jako řídicích skupin je lze hydrolyzovat, čímž se obnoví keton a amin.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Directing group na anglické Wikipedii.
- C. Sambiagio, D. Schönbauer, R. Blieck, T. Dao-Huy, G. Pototschnig, P. Schaaf, T. Wiesinger, M. F. Zia, J. Wencel-Delord, T. Besset, B. U. W. Maes, M. Schnürch. A Comprehensive Overview of Directing Groups Applied in Metal-Catalysed C–H functionalisation chemistry. Chemical Society Reviews. 2018, s. 6603–6743. DOI 10.1039/C8CS00201K. PMID 30033454.
- Directed ortho metalation. Tertiary amide and O-carbamate directors in synthetic strategies for polysubstituted aromatics Victor Snieckus Chem. Rev.; 1990; 90(6); 879-933. Abstrakt
- S. St John-Campbell; J. A. Bull. Transient imines as 'next generation' directing groups for the catalytic functionalisation of C–H bonds in a single operation. Organic & Biomolecular Chemistry. 2018, s. 4582–4595. Dostupné online. DOI 10.1039/C8OB00926K. PMID 29796566.