Konfederované státy americké
Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace, Dixie nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.
Konfederované státy americké Confederate States of America
| |||||||
Hymna: „God Save the South“ (de facto–neoficiální), „The Bonnie Blue Flag“ (vojenská), Dixie (lidová) | |||||||
Motto: Deo vindice | |||||||
geografie
| |||||||
rozloha: |
1 995 392 km² | ||||||
obyvatelstvo | |||||||
počet obyvatel: |
9 103 332 3 521 110 otroků | ||||||
národnostní složení: |
|||||||
státní útvar | |||||||
měna: |
Konfederační dolar | ||||||
vznik: |
odtržením jižanských států od Unie | ||||||
zánik: |
porážka v Americké občanské válce a znovupřipojením konfederálních států k Unii | ||||||
státní útvary a území | |||||||
Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států jako nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům konfederace prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.
Rozpad CSA nastal, když se Robert E. Lee a další generálové Konfederace v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.
Historie
Příčiny odtržení
Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví."[1] Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti „ateistickému“ abolitionismu.[2] Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.
Odštěpené státy
Sedm států odštěpených v únoru 1861:
- Jižní Karolína (20. prosince 1860)[3]
- Mississippi (9. ledna 1861)[4]
- Florida (10. ledna 1861)[5]
- Alabama (11. ledna 1861)[6]
- Georgie (19. ledna 1861)[7]
- Louisiana (26. ledna 1861)[8]
- Texas (1. února 1861)[9]
Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy:
- Virginie (17. dubna 1861)[10][11]
- Arkansas (6. května 1861)[12]
- Severní Karolína (20. května 1861)[13]
- Tennessee (8. června 1861)[14][15]
Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány prokonfederační vládou, sídlící v exilu:
- Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).[16][17]
- Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).[18][19]
Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.
# | město | populace v roce 1860 | města dle populace | návrat do Unie |
---|---|---|---|---|
1. | New Orleans, Louisiana | 168 675 | 6 | 1862 |
2. | Charleston, Jižní Karolína | 40 522 | 22 | 1865 |
3. | Richmond, Virginie | 37 910 | 25 | 1865 |
4. | Mobile, Alabama | 29 258 | 27 | 1865 |
5. | Memphis, Tennessee | 22 623 | 38 | 1862 |
6. | Savannah, Georgie | 22 292 | 41 | 1864 |
7. | Petersburg, Virginie | 18 266 | 50 | 1865 |
8. | Nashville, Tennessee | 16 988 | 54 | 1862 |
9. | Norfolk, Virginie | 14 620 | 61 | 1862 |
10. | Augusta, Georgie | 12 493 | 77 | 1865 |
11. | Columbus, Georgie | 9 621 | 97 | 1865 |
12. | Atlanta, Georgie | 9 554 | 99 | 1864 |
13. | Wilmington, Severní Karolína | 9 553 | 100 | 1865 |
Vlajka
- „Stars and Bars“ byla první státní vlajka s původně sedmi hvězdami podle států odštěpených v únoru 1861, poté byly přidávány další hvězdy (dohromady 9, 11 a nakonec 13)
Ekonomika
Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomiku s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 milionů dolarů, a to především v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn apod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15 %, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států.[20] Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu dolarů daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.
Ozbrojené síly
Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří armád:
- Armáda Konfederace
- Námořnictvo Konfederace
- Důstojnický sbor námořnictva Konfederace
Konfederační vojenské velení se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se účastnili Mexicko-americké války (včetně Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii ve West Point, kterou nedokončil). Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.
Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zúčastnit se přímého boje.[21]
Vojenští vůdci
Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):
- Robert E. Lee (Virginie) – generál a vrchní velitel (1861–1865)
- Albert Sidney Johnston (Kentucky) – generál
- Joseph E. Johnston (Virginie) – generál
- Braxton Bragg (Severní Karolína) – generál
- P.G.T. Beauregard (Louisiana) – generál
- Richard Stoddert Ewell (Virginie) – generálporučík
- Samuel Cooper (New York) – generál
- James Longstreet (Jižní Karolína) – generálporučík
- Thomas Jonathan Jackson (Virginie) – generálporučík
- John Hunt Morgan (Kentucky) – brigádní generál
- A.P. Hill (Virginie) – generálporučík
- John Bell Hood (Texas) – generálporučík
- Wade Hampton III (Jižní Karolína) – generálporučík
- Nathan Bedford Forrest (Tennessee) – generálporučík
- John Singleton Mosby, tzv. „Šedý duch Konfederace“ (Virginie) – poručík
- J.E.B. Stuart (Virginie) – generálmajor
- Edward Porter Alexander (Georgie) – brigádní generál
- Franklin Buchanan (Maryland) – admirál
- Raphael Semmes (Maryland) – týlový admirál
- Josiah Tattnall (Georgie) – velitel loďstva
- Stand Watie (Indiánské teritorium, dnes Oklahoma) – brigádní generál (vzdal se jako poslední)
- Leonidas Polk (Severní Karolína) – generálporučík
- Sterling Price (Virginie) – generálmajor
- Jubal Anderson Early (Virginie) – generálporučík
- Richard Taylor (Kentucky) – generálporučík (syn amerického prezidenta Zachary Taylora)
- Lloyd J. Beall (Jižní Karolína) – poručík – velitel Konfederačních námořních sil
- Stephen Dodson Ramseur (Severní Karolína) – generálmajor
- Camille Armand Jules Marie, Prince de Polignac (Francie) – generálmajor
- John Austin Wharton (Tennessee) – generálmajor
- Thomas L. Rosser (Virginie) – generálmajor
- Patrick Cleburne (Irsko) – brigádní generál
- Albert Pike (Massachusetts) – brigádní generál
Tabulka států Konfederace
Stát | Vlajka | Datum odtržení | Připojení k C.S.A. | Rok převládnutí vlivu Unie |
Znovupřipojení k Unii |
---|---|---|---|---|---|
Jižní Karolína | 20. prosince 1860 | 8. února 1861 | 1865 | 9. července 1868 | |
Mississippi | 9. ledna 1861 | 8. února 1861 | 1863 | 23. února 1870 | |
Florida | 10. ledna 1861 | 8. února 1861 | 1865 | 25. června 1868 | |
Alabama | 11. ledna 1861 | 8. února 1861 | 1865 | 13. července 1868 | |
Georgie | 19. ledna 1861 | 8. února 1861 | 1865 | první datum 21. července 1868; druhé datum 15. července 1870 | |
Louisiana | 26. ledna 1861 | 8. února 1861 | 1863 | 9. července 1868 | |
Texas | 1. února 1861 | 2. března 1861 | 1865 | 30. března 1870 | |
Virginie | 17. dubna 1861 | 7. května 1861 | 1865; (1861 v Západní Virginii) |
26. ledna 1870 | |
Arkansas | 6. května 1861 | 18. května 1861 | 1864 | 22. června 1868 | |
Severní Karolína | 20. května 1861 | 21. května 1861 | 1865 | 4. července 1868 | |
Tennessee | 8. června 1861 | 2. července 1861 | 1863 | 24. července 1866 | |
Missouri | 31. října 1861 | 28. listopadu 1861 | 1861 | Nezvolená pro-Unionistická vláda od roku 1861. | |
Kentucky (Russellvillská dohoda) | 20. listopad 1861 | 10. prosinec 1861 | 1861 | Pro-Unionistická a C.S.A. vláda od roku 1861. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Confederate States of America na anglické Wikipedii.
- JOHNSON, Paul. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-200-0799-7. S. 374.
- Text kázání Benjamina Palmera na den Díkůvzdání.
- The text of South Carolina's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Mississippi's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Florida's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Alabama's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Georgia's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Louisiana's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Texas' Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Virginia's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Virginia did not turn over its military to the Confederate States until 8. června 1861 and the Constitution of the Confederate States was ratified on June 19, 1861.
- The text of Arkansas' Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of North Carolina's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The text of Tennessee's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Stát Tennessee ratifikoval smlouvu vojenského spojení s Konfederačními státy 7. května 1861, voliči tuto smlouvu potvrdili v referendu 8. června 1861.
- The text of Missouri's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- The pro-Confederate politicians tried to meet in Neosho, Missouri, and then were driven out of the entire state.
- The text of Kentucky's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Russellville Convention
- Tariff of the Confederate States of America, May 21, 1861.
- Ervin L. Jordan, Jr. Black Confederates and Afro-Yankees in Civil War Virginia (1995)
Související články
Literatura
- Current, Richard N., ed. Encyclopedia of the Confederacy (4 vol), 1993. 1900 pages, articles by scholars.
- Faust, Patricia L. ed, Historical Times Illustrated Encyclopedia of the Civil War, 1986.
- Heidler, David S., et al. Encyclopedia of the American Civil War : A Political, Social, and Military History, 2002. 2400 pages (ISBN 0-393-04758-X)
- Steven E. Woodworth, ed. The American Civil War: A Handbook of Literature and Research, 1996. 750 pages of historiography and bibliography
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Konfederované státy americké na Wikimedia Commons
- Galerie Konfederované státy americké na Wikimedia Commons
- The McGavock Confederate Cemetery at Franklin, TN
- Confederate offices Index of Politicians by Office Held or Sought
- Civil War Research & Discussion Group -*Confederate States of Am. Army and Navy Uniforms Archivováno 6. 12. 2008 na Wayback Machine, 1861
- The Countryman, 1862-1866 Archivováno 6. 12. 2008 na Wayback Machine, published weekly by Turnwold, Ga., edited by J.A. Turner
- The Federal and the Confederate Constitution Compared Archivováno 11. 1. 2009 na Wayback Machine
- The Making of the Confederate Constitution Archivováno 12. 1. 2009 na Wayback Machine, by A. L. Hull, 1905.
- Photographs of the original Confederate Constitution and other Civil War documents owned by the Hargrett Rare Book and Manuscript Library at the University of Georgia Libraries.
- Photographic History of the Civil War, 10 vols., 1912. Archivováno 6. 12. 2008 na Wayback Machine
- DocSouth: Documenting the American South - numerous online text, image, and audio collections.
- Confederate States of America: A Register of Its Records in the Library of Congress