Vladimír Vedra

Po vyučení strojním zámečníkem vstoupil v roce 1945 do KSČ a angažoval se především v Československém svazu mládeže, kde mezi lety 1960 až 1963 působil jako předseda ústředního výboru. Vedle politických funkcí byl například mezi lety 1975–1983 předsedu Československého mysliveckého svazu.[3] Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 17. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[4] Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v říjnu roku 1969.[5] Uvádí se tehdy jako vedoucí oddělení státních orgánů Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Předtím zastával četné politické funkce jako funkcionář i pracovník vedoucích orgánů Čs. svazu mládeže, přičemž byl i předsedou Ústředního výboru Československého svazu mládeže.[6]

Ve volbách roku 1971 přešel do Sněmovny národů (volební obvod Jihlava-Třebíč). Mandát obhájil ve volbách roku 1976 a volbách roku 1981. V lednu 1986 mu byl propůjčen Řád Vítězného února.[7] Ve volbách roku 1986 se vrátil do Sněmovny lidu a působil pak jako její předseda. Ve Federálním shromáždění setrval až do ledna 1990, kdy rezignoval na poslanecký post v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Již předtím v prosinci 1989 rezignoval na funkci předsedy Sněmovny lidu.[8][9][10][11]