Miloslav Bureš (spisovatel)

Miloslav Bureš (6. listopadu 1909 Polička[1]12. listopadu 1968 Praha) byl český básník, prozaik a redaktor, rovněž autor literatury pro děti.[2]

Miloslav Bureš
Rodné jménoJan Bohuslav Bureš
Narození6. listopadu 1909
Polička
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. listopadu 1968 (ve věku 59 let)
Praha
Československo Československo
PseudonymMíla Bureš
Povoláníbásník, prozaik, redaktor
Národnostčeská
Významná dílaOtvírání studánek
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v dělnické rodině (otec skladník na dráze, matka v tkalcovně) jako Jan Bohuslav Bureš. Křestní jméno Miloslav přejal po své předčasně zemřelé první lásce Milušce Šifnerové. V letech 19221930 studoval na gymnáziu v Poličce. Následně, po několika semestrech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval v letech 19321937 jako redaktor libereckého Severočeského deníku a pak do roku 1945 v jičínském A–Zetu.[3] Byl členem Moravského kola spisovatelů (1940–1948).

Po osvobození působil do roku 1947 v liberecké místní rozhlasové stanici Československého rozhlasu. Pak pracoval jako redaktor v pražských nakladatelstvích Melantrich, Práce a Osvěta a od roku 1951 do roku 1955 postupně jako úředník na ministerstvu informací, ministerstvu školství a ministerstvu kultury. Po roce 1955 se opět věnoval redaktorské práci v redakci Svobodného slova, později opět Práce a pak Zítřka. Po krátkou dobu před svým skonem byl redaktorem edice Poezie v nakladatelství Melantrich.[3]

Dílo

Verše začal uveřejňovat již během studia na gymnáziu, například ve Studentském časopise, a knižně debutoval roku 1929. Jeho první vydané sbírky, ovlivněné předčasnou smrtí jeho první lásky, vycházely z poetismu. Později v jeho básních sílí láska k rodnému kraji s jeho přírodou, lidmi a tradicemi, objevují se sociální témata (Chudé lásky) i připomenutí významných osobností Českomoravské vysočiny v době národního ohrožení ze strany nacistického Německa (Listy z pohraničí, Zpěv na Justina Michla a Krajiny Františka Kavána). Jeho básně, založené na důkladné znalosti venkovského života, lidových zvyků a slovesnosti, se svou prostotou a průzračností blíží lidové písni (Pochovávání světla, Slunce zapadá do hlíny). Kromě poezie psal také prózu: romány, povídkové sbírky a pohádky pro děti. Rovněž je autorem překladu sonetů Luíse de Camõese.[4]

Byl osobním přítelem hudebního skladatele Bohuslava Martinů, za kterým vycestoval roku 1957 do Itálie a roku 1959 do Švýcarska. Martinů složil na jeho básnické texty čtyři kantáty: Otvírání studánek (1955), Legenda z dýmu bramborové nati (1956), Romance z pampelišek (1957) a Mikeš z hor (1959).[5]

Bibliografie

Básně a básnické sbírky

  • Katalepton (1929), pod pseudonymem Míla Bureš.
  • Nevěsta (1930), bibliofilie,
  • Ztracené deště (1931), pod pseudonymem Míla Bureš.
  • Nachový vítr (1934),
  • Chudé lásky (1935),
  • Zpěv nad střechami (1936),
  • Ze starého roku (1936),
  • Chlapec hrající si s hlínou (1936), bibliofile.
  • Zemi krásnou (1937),
  • Listy z pohraničí (1939),
  • Zpěv na Justina Michla (1940),
  • Bílé jaro (1943),
  • Krajiny Františka Kavána (1943),
  • Květ na přilbici (1945),
  • Strýc Ještěd a teta Sněžka (1946), básně pro děti.
  • O věži svatého Jakuba (1947), bibliofilie.
  • Vrbová píšťalka (1949), básně pro děti.
  • Všechno mi připomíná píseň (1952),
  • Píseň o maratonském vítězi (1952),
  • Otvírání studánek (1955),
  • Legenda z dýmu bramborové nati (1956),
  • Utkáno z pramenů (1959), sbírka obsahuje také básně Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a Romance z pampelišek.
  • Potkal jsem jeseň (1959), bibliofilie.
  • Pochovávání světla (1961.
  • Otvírání studánek (1965), souborné vydání básní zhudebněných Bohuslavem Martinů (Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Otvírání studánek).
  • Slunce zapadá do hlíny (1966),
  • Příběh fotbalového hřiště (1968),
  • Jedlíci brambor (1969).

Próza

  • Píseň lněných polí (1940), povídka, příběh z Vysočiny z přelomu 19. a 20. století.
  • Země v oblacích (1943), román zachycující ovzduší dělnického života na Vysočině v údolí Svratky, roku 1948 vydáno jako Šla jsem hledat život.
  • Vracející se země (1947), román zachycující poválečný život v maé obci v pohraničí.
  • Lidová poezie bojující (1951), esej.
  • Marie a my všichni (1953), román, příběh dívky, původem z rodiny pobělohorských emigrantů, usazených v Polsku, která se po květnu 1945 vrací do Čech a začíná nový život v pohraničí.
  • Puškin, básník a bojovník (1953), esej.
  • Pověsti a příběhy z Vysočiny (1955), povídky pro mládež.
  • Zpívající lípa (1956), lidové pohádky a pověsti.
  • Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny (1958).
  • Hory mají srdce v člověku (1960), dramatická povídka z horského prostředí.
  • Putování za šátkem, džbánem a holubičkou (1960), sbírka národopisných črt, ve kterých jsou zachyceny lidové zvyky, pověsti a přísloví.
  • Bohuslav Martinů a Vysočina (1960), vzpomínky.
  • Palečkova dobrodružství (1964), povídka pro děti.
  • Špalíček z jasanu (1965). krátké prózy o Vysočině a o inspiraci, kterou byla pro malíře Františka Kavána a Antonína Slavíčka a pro Bohuslava Martinů.

Překlady

Odkazy

Reference

  1. výpis z matriky narozených. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  2. Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 117
  3. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 81–82
  4. Lexikon české literatury 1, Praha: Academia 1985, S. 332–334
  5. Miloslav Bureš ve Slovníku české literatury po roce 1945

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.