Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie (Praha)

Přibližná poloha smíchovské Zahrady Panny Marie (rytina Václava Hollara, 1607-1677)

Na přímluvu svého syna Karla IV. nechal král Jan Lucemburský do Prahy pozvat kartuziány s největší pravděpodobností z dolnorakouského kláštera v Mauerbachu. Král Jan tehdy od jakéhosi Temlina z Hory za 400 kop pražských grošů zakoupil pozemek na smíchovském úpatí Petřína, zřejmě poblíž dnešního Újezda, tehdy za hradbami města u konce Hladové zdi.

Jednalo se o poplužní dvůr a spolu s dalšími statky, několik polí a zahrad, 5 mlýnů ad. a k tomu 2000 liber kutnohorského stříbra, které král věnoval kartuziánům. 1. února 1342 pak vydal zakládací listinu kartouzy a nadal ji mnohými privilegii, jako osvobození od daní a poplatků. Na oplátku pak měli řeholníci povinnost slouži vzpomínkovou modlitbu za krále a jeho rodinu.[1]

Smíchovská kartouza byla mateřským klášterem fundací v Králově Poli, Tržku u Litomyšle a pomořanských klášterů v Hrabově a Kartuzách v dnešním Polsku.

Po smrti krále Václava IV. na počátku husitských válek, 17. listopadu 1419, kartouzu přepadli přívrženci Jana Husa a následujícího dne vypálili klášterní budovy včetně kostela. Mniši uprchli do Prahy. V roce 1420 král Zikmund přislíbil vrácení či náhradu majetku. Ačkoli byl ještě v témže roce zvolen nástupce zesnulého převora Markvarta a mniši vyzváni, aby se nerozptýlili, k obnově kláštera již nedošlo. Poslední mnich Mikuláš z Hlohova zemřel v roce 1464 v aggsbašském klášteře.

Vzhled pražské kartouzy můžeme jen tušit, z její gotické architektury neznáme nic. Z pramenů víme jen tolik, nový klášter měl v době výstavby pojmout 24 řeholních bratří a převora a jednalo se o významné duchovní středisko.[2] Budovy kláštera s kostelem Panny Marie byly dokončeny zřejmě roku 1356 a později doplňovány o barevná chrámová okna, vyřezávané oltáře, malby a sochy, přesná podoba kláštera však není známa. V kostele byly vztyčeny mramorové náhrobky. O tom nám podávají zprávy soudobé písemné prameny, které také architekturu kartouzy označují za Podivuhodné a chvályhodné dílo, dům obzvlášť vznešený a slavný. Předpokládá se, že do jisté míry odpovídal pražskému příkladu velkolepý klášter kartuziánů Paradisus Beatae Mariae v Kartuzách poblíž Gdaňsku, založený roku 1389 a osazený z Prahy.