Skalní město

Skalní město se řadí k mezoformám reliéfu. Jedná se o odborný geomorfologický termín používaný pro seskupení různých skalních tvarů, jako jsou skalní bloky, věže, stěny aj., které vznikly zvětráváním a následným odnosem materiálu v různých typech hornin (vulkanických, sedimentárních, krystalických aj.).[1]

Příklad skalního města - Tiské stěny v oblasti CHKO Labské pískovce

Vývoj

Skalní města jsou součástí reliéfů tabulí, tj. reliéfu na horizontálně uložených horninách. V počátečním stádiu vývoje tohoto typu reliéfu vzniká tzv. stupňovina, která je složena z úrovní tvořených strukturními plošinami a strukturními stupni. Strukturní stupně jsou erozní činností vody, větru a gravitace u úpatí podkopávány tak, že ustupují a ve druhé fázi vznikají svědecké vrchy a hory se stejnou výškou, jako má původní tabule. Tam, kde tabule budují masívní horniny, jako jsou kvádrové pískovce, mohou vznikat právě skalní města.[2]

Nejvyvinutější skalní města se utváří v pískovcích, které bývají protkány sítí různě ukloněných, často navzájem kolmých puklin.[3] Tyto pukliny dělí horninu na jednotlivé bloky – kvádry. Erozní činitelé pak na takto rozrušenou horninu působí mnohem intenzivněji.

Podle Rubína et al. (1986)[1] se méně dokonalá skalní města vyvíjejí i v dalších sedimentárních horninách (vápencích, dolomitech a travertinech), ve vyvřelých horninách (výlevných i hlubinných) či v krystalických břidlicích.

Forma

V pískovcových skalních městech se díky dobré propustnosti hornin a erozi působící zejména podél preferenčních cest, tj. puklin, mohly vyvinout rozličné tvary skalních věží, jehel, bloků, kulis, stěn a štítů. Tyto tvary ve skalních městech dosahují výšek úctyhodného rozpětí – od několika málo jednotek až desítek metrů, po hodnoty přesahující 100 metrů. Skalní tvary od sebe oddělují úzké soutěsky a hluboké kaňony.

K mikroformám reliéfu, které se vyvinuly ve skalách pískovcových měst, se řadí voštiny, lišty, římsy, skalní hodiny, okna aj. K mezoformám potom náleží jeskyně, skalní převisy, brány, viklany aj.

Rozšíření

Česká republika
Sfinga, Hruboskalské skalní město

V České republice je vznik skalních měst vázán především na oblasti výskytu křemenných kvádrových pískovců v České křídové tabuli. Výšky českých skal se pohybují v rozmezí 10 – 80 metrů. K nejznámějším oblastem v ČR patří:[1]

Oblasti skalních měst jsou v České republice chráněné, většinou jako CHKO či NP:

Rubín et al. (1986)[1] dále pokládá za skalní města také některé tvary v neovulkanitech (Kozelka u Manětína) a v žulách. K nim patří oblasti pohraničních pohoří:

Existují také skalní města z kulmských hornin, např.

Skalní město Red Canyon v USA, stát Utah
Skalní město Chugwater ve spodně křídových pískovcích, USA, stát Wyoming

Evropa

Na Slovensku jsou zmiňována tato skalní města:

V Evropě jsou nejvýznamnější skalní města:

Svět

Ve světě jsou skalní města rozšířena například v:

1. pouštních a polopouštních oblastech:

2. granitických horninách:

Reference, literatura

Reference
  1. RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1.. vyd. Praha: Academia, 1986. 388 s. S. 78.
  2. DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. Praha: ČSAV, 1988. 476 s. S. 94.
  3. HÄRTEL, Handrij et al. (eds.). Sandstone Landscapes. Praha: Academia, 2007. 493 s. ISBN 978-80-200-1577-8. S. 34–43. (anglicky)

Literatura
  • RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁNOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Skalní města do kapsy. Praha: KMa s.r.o., 2006. 444 s. ISBN 80-7309-324-3. (česky) – přehled skalních oblastí v ČR

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.