Kozelka

V pravěku se na vrcholové části kopce nacházelo eneolitické výšinné sídliště. Svou délkou 1200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším západočeským lokalitám tohoto typu.[5]

První zmínka o obci Doubravice a tím i o Kozelce je ze 13. století, kdy ves patřila do panství Kladrubského kláštera.[6] Až po druhé světové válce se z obce stala rekreační oblast. V roce 1972 zde bylo usnesením 272/10 Okresního národním výborem Plzeň-sever vyhlášeno chráněné území.Od roku 1992 je lokalita vedena jako přírodní rezervace na základě vyhlášení Ministerstva životního prostředí ČR v rámci zákona 395/1992 Sb. a později v roce 2007 dle zákona 96/2007 Sb.[3]

Skalní věž

Rozmanité skalní útvary na Kozelce

Rozmanité skalní útvary na Kozelce

Přístupová cesta na vrchol

Stěna s horolezci

Kozelka je známá hlavně mezi horolezci, kteří zde najdou na pět set horolezeckých cest - jde o největší horolezeckou lokalitu v Plzeňském kraji. Také stojí za zmínku nádherný výhled na okolní krajinu z vrcholu hory, byť je omezený vegetací. Na kopci se nachází pietní místo plzeňských horolezců - dřevěný vzpomínkový kříž, kde jsou tabulky se jmény jejich kamarádů. Na návsi je chata horolezeckého oddílu TJ Union Plzeň a nad ní býval v provozu ranč s občerstvením. Nad ním na okraji lesa u červené turistické značky je neformální tábořiště s ohništěm.

Parkoviště pro návštěvníky je situováno na spodním okraji obce, dále je zákaz vjezdu.[4][11] Obec Doubravici proslavil český film Cesta z města.

Stolová hora se nachází severně od obce Nečtiny na Manětínsku. Z náměstí v Nečtinách po červeně značené turistické trase je skalní vyhlídka Kozelka, která se nachází uprostřed rezervace na vrcholu hory, vzdálena zhruba 3,5 km. Od autobusové zastávky Nečtiny, Doubravice, rozc. na silnici č. 201, po níž vede cyklotrasa č. 352[12], je turistické rozcestí Pod Kozelkou vzdáleno asi 1,5 km.

Pověst vypráví o ošklivém pastýři, který pásl dobytek statkářů z Doubravice. Jednou, když se přihnal dobytek z pastvy, se stalo něco divného. Hospodyně se snažily krávy podojit, ale z vemen neukápla ani kapka mléka. Selky obvinily pastýře, že krávy podojil, ale ten se zapřisáhl, že ne. Další den znovu pastýř vyhnal dobytek k Doubravickému vrchu. Večer čekaly selky na pastýře se stádem, ale ti se pořád nevraceli, a tak se jim selky vydaly naproti. Došly k Doubravickému vrchu a uviděly stádo i s pastýřem. Ale nikdo z nich se nehýbal. Změnili v kamenné stádo, kvůli pastýřově křivé přísaze, že krávy nepodojil. A tak údajně vznikly kamenné útvary na tomto vrchu.[13]