Slezská knížectví

Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.

Slezská knížectví
Księstwa śląskie (pl)
Herzogtümer Schlesien (de)
←  1335–1742  →
 →

vlajka
znak
geografie

Slezská knížectví v rámci zemí Koruny české ve Svaté říši římské (1618)
Vratislav, Opolí, Opava, různá další
obyvatelstvo
národnostní složení:
zemský národ Slezanů, Poláci, Češi, Němci
státní útvar
Země Koruny české Země Koruny české
státní útvary a území
předcházející:
Slezské knížectví
 následující:
Rakouské Slezsko
Pruské Slezsko

Historie

Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly Českého království a zůstala součástí zemí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).

Seznam slezských knížectví
Výtvarně zpracované znaky Slezska od rakouského heraldika Huga Gerharda Ströhla (1851–1919)
Historický velký znak Dolního Slezska
Historický velký znak Horního Slezska

Dolní Slezsko (Slezsko)

České Slezsko

   

Horní Slezsko (Opolsko)

  • Bílské knížectví (Księstwo Bielskie, Herzogtum Bielitz) – existovalo v letech 1572–1849
  • Bytomské knížectví (Księstwo Bytomskie, Herzogtum Beuthen)
  • Falkenberské knížectví (Księstwo Niemodlińskie, Herzogtum Falkenberg)
  • Falkenbersko-střelecké knížectví (Księstwo Niemodlińsko-strzeleckie, Herzogtum Falkenberg-Strehlitz) – existovalo v letech 1382–1460
  • Grotkovské knížectví (Księstwo Grodkówskie, Herzogtum Grottkau) – de facto součást Nisko-grotkovského knížectví
  • Hlubčické knížectví (Księstwo Głubczyckie, Herzogtum Leobschütz)
  • Hlohovsko-prudnícké knížectví (Herzogtum Klein Glogau und Prudnik)
  • Kozelské knížectví (Księstwo Kozielskie, Herzogtum Cosel)
  • Kozelsko-bytomské knížectví (Herzogtum Cosel und Beuthen) – existovalo v letech 1281–1355
  • Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau) – po roce 1613
  • Opolské knížectví (Księstwo Opolskie, Herzogtum Oppeln)
  • Opolsko-ratibořské knížectví (Księstwo opolsko-raciborskie, Herzogtum Oppeln und Ratibor, Ducatus Opolien et Ratiboria) – existovalo v letech 1202–1281/82 a 1521–1742
  • Osvětimské knížectví (Księstwo Oświęcimskie, Herzogtum Auschwitz)
  • Prudnícké knížectví (Herzogtum Prudnik)
  • Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless / Fürstentum Pleß) – existovalo v letech 1765–1921
  • Ratibořské knížectví (Księstwo Raciborskie, Herzogtum Ratibor)
  • Ratibořsko-opavské knížectví (Księstwo raciborsko-opawskie, Herzogtum Ratibor und Troppau, Ducatus Ratiboria et Oppaviensis) – existovalo v letech 1337–1377
  • Ratibořsko-krnovské knížectví (Księstwo raciborsko-karniowskie, Ducatus Ratiboria et Carnovia, Herzogtum Ratibor und Jägerndorf) – existovalo v letech 1377–1437
  • Rybnické knížectví (Księstwo Rybnickie, Herzogtum Rybnik) – existovalo v letech 1437–1474
  • Rybnicko-žársko-pštinské knížectví (Herzogtum Rybnik, Sohrau und Pless) – existovalo v letech 1456–1478
  • Seveřské knížectví (Księstwo Siewierskie, Herzogtum Sewerien, Ducatus Severiensis) – existovalo v letech 1177–1443
  • Střelecké knížectví (Księstwo Strzeleckie, Herzogtum Strehlitz)
  • Těšínské knížectví (Księstwo Cieszyńskie, Herzogtum Teschen)
  • Tošecké knížectví (Księstwo Toszeckie, Herzogtum Tost)
  • Vladislavské knížectví (Księstwo Wodzisławskie, Herzogtum Loslau) – existovalo v letech 1464–1483
  • Zátorské knížectví (Księstwo Zatorskie, Herzogtum Zator)

Nezařazené

Územní vývoj slezských knížectví
Slezsko rozdělené v 17. století
  • 1172–1177
  • 1177–1185
  • 1185–1201
  • 1201–1202
  • 1206–1217
  • 1217–1230
  • 1241–1243
  • 1243–1248
  • 1248–1249
  • 1249–1273
  • 1273–1277
  • 1277–1278
  • 1278–1281
  • 1281–1284
  • 1284–1287
  • 1287–1290
  • 1290–1291
  • 1294–1296
  • 1296–1301
  • 1306–1309
  • 1309–1311

Odkazy

Literatura
  • BAR, Přemysl. Lenní listiny z let 1271-1348 a integrace slezských vévodství do svazku Zemí Koruny české. In: DÁŇOVÁ, Helena; KLÍPA, Jan; STOLÁROVÁ, Lenka. Slezsko. Země Koruny české. Historie a kultura 1300-1700. Praha: Národní galerie, 2008. ISBN 978-80-7035-396-7. S. 103–113.
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.