Pštinské panství

Pštinské panství nebo Pštinské knížectví (polsky Księstwo Pszczyńskie, německy Herzogtum Pleß) bylo slezské stavovské panství a později knížectví v Horním Slezsku kolem města Pština.

Zámek Pszczyna

Pštinské panství Księstwo Pszczyńskie Herzogtum Pleß ←  1407–1918  → znak
geografie
hlavní město:	Pština
obyvatelstvo
jazyky:	němčina, polština, čeština
náboženství:	protestantské, římskokatolické, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská země:	Horní Slezsko Horní Slezsko, slezská knížectví Země Koruny české Země Koruny české (1348–1742)
státní útvary a území
předcházející: Ratibořské knížectví následující: Druhá Polská republika

Původně byla země kolem Pštiny součástí Malopolska, ale v roce 1178 daroval území polský král Kazimír II. Spravedlivý slezskému knížeti Měškovi I. Křivonohému, který je připojil ke svým knížectvím Opolsku a Ratibořsku. Jeho potomek Lešek Pštinský se poddal roku 1327 českému králi a knížectví se stalo součástí zemí koruny české. Poté bylo krátkou dobu pod přímou vládou Přemyslovců. V letech 1412 až 1452 území vládla hraběnka Helena, sestra Vladislava II. Jagella, a po poté do roku 1462 vládla její neteř. Po ní následoval Viktorín z Poděbrad. Roku 1517 území koupila rodina Thurzů, která dosáhla povýšení území na svobodné stavovské panství "status maior", ale již roku 1548 je prodala Promnitzům, kteří panství vlastnili do roku 1765.

Roku 1765 panství zdědila rodina Anhalt-Kőthlen, kteří vymřeli roku 1847 a panství přešlo na synovce Jana Jindřicha X. z Hochbergu, který roku 1848 dosáhl povýšení na knížectví.