Seznam největších měst světa

Organizace spojených národů používá pro definici města tři definice, protože ne všechna města ve všech jurisdikcích jsou klasifikována podle stejných kritérií.[1] Města mohou být definována jako samotná města, jejich městské oblasti nebo jejich metropolitní regiony.[1] Největší město podle počtu obyvatel, které používá vlastní definici města, což je oblast pod správními hranicemi místní správy, je Čchung-čching v Číně. Největší město podle počtu obyvatel používající definici metropolitní oblasti, což je volný termín odkazující na městskou oblast a její hlavní dojíždějící oblasti, je Tokio, Japonsko. Největším městem podle počtu obyvatel používajícím definici městské oblasti, což je volný termín odkazující na souvislou oblast s určitou hustotou obyvatel, je také Tokio v Japonsku.

Definice měst

Správní město

Hlavní článek: Správní město

Město lze definovat podle jeho administrativních hranic (správní město). UNICEF definuje správní město jako „obyvatelstvo žijící ve správních hranicích města nebo ovládané přímo z města jediným orgánem“.[2] Správní město je lokalita definovaná podle právních nebo politických hranic a je jí administrativně uznán městský status, který je obvykle charakterizován nějakou formou místní samosprávy.[3][4] Správní města a jejich hranice a údaje o populaci nemusí zahrnovat předměstí.

Využívání správního města, jak je definováno správními hranicemi, nemusí zahrnovat předměstské oblasti, kde žije významná část obyvatel pracujících nebo studujících ve městě. Kvůli této definici se skutečný počet obyvatel města může značně lišit od počtu obyvatel městských oblastí, protože mnoho měst je sloučením menších obcí (Austrálie) a naopak, mnoho čínských měst řídí území, která přesahují tradiční „správní město“ – příměstské a venkovské oblasti.[5] Čínská obec Čchung-čching, která si nárokuje titul největšího města na světě, má obrovskou administrativní oblast o rozloze 82 403 km² – rozloha Rakouska. Více než 70% z jeho 30 milionů obyvatel však ve skutečnosti jsou zemědělští pracovníci žijící na venkově.[5][6]

Metropolitní oblast

Hlavní článek: Metropolitní oblast

Město lze definovat obyvateli jeho demografické populace, stejně tak jako metropolitní oblastí nebo oblastí trhu práce. UNICEF definuje metropolitní oblast takto:[2]

Formální oblast místní správy zahrnující městskou oblast jako celek a její hlavní dojíždějící oblasti, typicky vytvořená kolem města s velkou koncentrací lidí (tj. s populací nejméně 100 000 lidí). Kromě samotného města zahrnuje metropolitní oblast jak okolní území s městskou úrovní hustoty zalidnění, tak některé další oblasti s nižší hustotou, které sousedí s městem a jsou s ním spojeny (např. prostřednictvím časté dopravy, silničních spojení nebo dojížděním).

V mnoha zemích jsou metropolitní oblasti zakládány buď s oficiální organizací, nebo pouze pro statistické účely. Ve Spojených státech je metropolitní statistická oblast (MSA) definována americkým Úřadem pro správu a rozpočet (OMB) pro statistické účely. Na Filipínách mají metropolitní oblasti oficiální agenturu, například Úřad pro rozvoj metropolitní Manily (MMDA), který spravuje metropolitní oblast Manily.[7] Podobné agentury existují v Indonésii, například Agentura pro rozvojovou spolupráci Jabodetabekjur pro metropolitní oblast Jakarty.[8]

Městská oblast

Hlavní článek: Městská oblast

Město lze definovat jako podmíněně sousedící městskou oblast, bez ohledu na územní nebo jiné hranice uvnitř městské oblasti. UNICEF definuje městskou oblast takto:[2]

Tokio je považováno za největší město na světě a jeho urbanizace přesahuje hranice města.

Definice „městského“ se v jednotlivých zemích liší a při pravidelném přeřazování se může v průběhu času také v rámci jedné země lišit, což ztěžuje přímé srovnání. Městskou oblast lze definovat jedním nebo více z následujících: administrativními kritérii nebo politickými hranicemi (např. oblast spadající pod jurisdikci magistrátu nebo městského výboru), prahovou velikostí populace (kde minimum pro městské osídlení je obvykle region s více než 2 000 obyvateli, i když se celosvětově liší mezi 200 a 50 000 obyvateli), hustota obyvatelstva, ekonomická funkce (např. kde se podstatná většina populace primárně nezabývá zemědělstvím nebo kde je nadbytečná zaměstnanost) nebo přítomnost městských charakteristik (např. zpevněné ulice, elektrické osvětlení, kanalizace).

Podle společnosti Demographia je městská oblast definována jako nepřetržitě zastavěná půda (pozemek, oblast) s městskou zástavbou, v rámci jediného trhu práce (metropolitní oblast nebo metropolitní region), neobsahující žádnou oblast charakterizovanou jako venkov.[9]

Seznam

Podle odhadů Organizace spojených národů z roku 2018 existuje 81 měst s populací nad 5 milionů lidí. Údaje OSN jsou směsí správních měst, metropolitních oblastí a městských oblastí. Několik měst, jako je Jakarta a Soul, má výrazně vyšší počty obyvatel měst, které jsou z údajů OSN vyloučeny.

Město Země Odhadnutá populace podle OSN roku 2018
Tokio Japonsko 37 400 068
Dillí Indie 28 514 000
Šanghaj Čína 25 582 000
São Paulo Brazílie 21 650 000
Ciudad de México Mexiko 21 581 000
Káhira Egypt 20 076 000
Bombaj Indie 19 980 000
Peking Čína 19 618 000
Dháka Bangladéš 19 578 000
Ósaka Japonsko 19 281 000
New York Spojené státy americké 18 819 000
Karáčí Pákistán 15 400 000
Buenos Aires Argentina 14 967 000
Čchung-čching Čína 14 838 000
Istanbul Turecko 14 751 000
Kalkata Indie 14 681 000
Manila Filipíny 13 482 000
Lagos Nigérie 13 463 000
Rio de Janeiro Brazílie 13 293 000
Tchien-ťin Čína 13 215 000
Kinshasa Demokratická republika Kongo 13 171 000
Kanton Čína 12 638 000
Los Angeles Spojené státy americké 12 458 000
Moskva Rusko 12 410 000
Šen-čen Čína 11 908 000
Láhaur Pákistán 11 738 000
Bengalúr Indie 11 440 000
Paříž Francie 10 901 000
Bogotá Kolumbie 10 574 000
Jakarta Indonésie 10 517 000
Čennaí Indie 10 456 000
Lima Peru 10 391 000
Bangkok Thajsko 10 156 000
Soul Jižní Korea 9 963 000
Nagoja Japonsko 9 507 000
Hajdarábád Indie 9 482 000
Londýn Spojené království 9 046 000
Teherán Írán 8 896 000
Chicago Spojené státy americké 8 864 000
Čcheng-tu Čína 8 813 000
Nanking Čína 8 245 000
Wu-chan Čína 8 176 000
Ho Či Minovo Město Vietnam 8 145 000
Luanda Angola 7 774 000
Ahmadábád Indie 7 681 000
Kuala Lumpur Malajsie 7 564 000
Si-an Čína 7 444 000
Hongkong Čína 7 429 000
Tung-kuan Čína 7 360 000
Chang-čou Čína 7 236 000
Fo-šan Čína 7 236 000
Šen-jang Čína 6 921 000
Rijád Saúdská Arábie 6 907 000
Bagdád Irák 6 812 000
Santiago de Chile Chile 6 680 000
Súrat Indie 6 564 000
Madrid Španělsko 6 497 000
Su-čou Čína 6 339 000
Houston Spojené státy americké 6 276 000
Dallas Spojené státy americké 6 115 000
Toronto Kanada 6 082 000
Dar es Salaam Tanzanie 6 048 000
Miami Spojené státy americké 6 036 000
Belo Horizonte Brazílie 5 972 000
Singapur Singapur 5 792 000
Filadelfie Spojené státy americké 5 695 000
Atlanta Spojené státy americké 5 572 000
Fukuoka Japonsko 5 551 000
Chartúm Súdán 5 534 000
Barcelona Španělsko 5 494 000
Johannesburg Jihoafrická republika 5 486 000
Petrohrad Rusko 5 383 000
Čching-tao Čína 5 381 000
Ta-lien Čína 5 300 000
Washington, D.C. Spojené státy americké 5 207 000
Rangún Myanmar 5 157 000
Alexandrie Egypt 5 086 000
Ťi-nan Čína 5 052 000
Guadalajara Mexiko 5 023 000

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of largest cities na anglické Wikipedii.

  1. https://web.archive.org/web/20131208114052/http://www.unicef.org/sowc2012/statistics.php. UNICEF [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
  2. https://www.unicef.org/sowc2012/statistics.php. UNICEF [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-19.
  3. World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database. web.archive.org [online]. 2010-08-22 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
  4. United Nations Statistics Division - Demographic and Social Statistics. millenniumindicators.un.org [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
  5. The world's biggest cities: How do you measure them?. BBC News. 2012-01-29. Dostupné online [cit. 2021-04-06]. (anglicky)
  6. CALLAHAN, William A. China Dreams: 20 Visions of the Future. [s.l.]: Oxford University Press 227 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-023523-9. (anglicky) Google-Books-ID: vuQRDAAAQBAJ.
  7. Home. mmda.gov.ph [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
  8. WIDYANTO, Untung. 3 Masalah Utama BKSP Jabodetabekjur yang Dipimpin Anies Baswedan. Tempo [online]. 2018-12-06 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2020-02-07 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.