Láhaur
Láhaur (páňdžábsky: لہور, urdsky: لاہور) je hlavní město provincie Paňdžáb v Pákistánu. V roce 2004 byl s 5 904 000 obyvateli 27. největším městem světa a po Karáčí druhým největším městem v zemi. Rozloha města činí 1772 km². Průměrná nadmořská výška je 217 m n. m.
Láhaur لاہور | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 31°32′59″ s. š., 74°20′37″ v. d. |
Nadmořská výška | 217 m n. m. |
Stát | Pákistán |
Provincie | Paňdžáb |
Administrativní dělení | 9 distriktů |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1 772 km² |
Počet obyvatel | 6 316 000 (2007) |
Hustota zalidnění | 3 564,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 042 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Počátky města Láhaur sahají až do starověku. Legenda vypráví, že toto město bylo založeno před 4000 lety knížetem Lavou synem Ramy, hrdinou starého indického eposu Ramájana. Historicky však bylo prokázáno, že Láhaur je starý asi 2000 let. Slavný čínský poutník Süan-cang navštívil toto město v 7. stol. n. l. a podal o něm písemné svědectví. Město díky své poloze bylo často terčem nájezdů. V roce 1206 byl v Láhauru korunován Kutbuddín Ajbak a město se stalo součástí dillíského sultanátu. V roce 1241 vyplenil město Čingischán. V roce 1397 turecký dobyvatel Timur Lenk vpadl do Indie. Jeho vojska obsadila i město Láhaur. Timur však město od vypálení ušetřil a udělal z něho provinční město do jehož čela dosadil jednoho ze svých věrných. V 15. století začlenil město do své říše Bahlúl Chán Lodhí. Láhaur svého největšího rozkvětu dosáhl až po zániku dillíského sultanátu za vlády Mughalů. V roce 1526 v první bitvě u Pánípatu byl poražen poslední dillijský sultán Ibrahím Lodhí a celá jeho říše se dostala do rukou Zahíruddína Muhammada Bábura zakladatele mughalské dynastie. Mughalové vytvořili z Láhauru jedno z nejhezčích měst své říše. Důkazem toho jsou například Šalimarské zahrady a Bádišáhova mešita postavená císařem Aurangzébem. V roce 1801 Randžít Sindh Láhaur obsadil a vytvořil z něj hlavní město své říše.
Památky
Jistě nejslavnější památkou města je zahrada Šálimár, která je jako příklad výjimečné mughalské stavby od roku 1981 zařazena spolu s místní pevností na seznamu světového dědictví UNESCO. Založena byla roku 1641 a tvořily ji tři obdélníkové terasy, na kterých byly vodní plochy, kaskády a přes 400 fontán. Jinými významnými památkami jsou císařský palác, někdejší sídlo mughalských vládců, nebo mešita Bádšáhí, na jejímž nádvoří se může modlit až 60 tisíc muslimů.
Doprava
V roce 2003 se rozhodlo město kvůli narůstající dopravě vybudovat nové letiště, Letiště Allami Iqbala a nazvalo ho po národním pákistánském básníkovi Allamovi Muhammadu Iqbal, a je to jedna ze základen vlajkové národní letecké společnosti, Pakistan International Airlines. Z tamějšího letiště létají nákladní letadla i na letiště Leoše Janáčka Ostrava.
Partnerská města
- Bělehrad, Srbsko (2007).
- Istanbul, Turecko (1975).
- Sariwon, Severní Korea (1988).
- Si-an, Čína (1992).
- Kortrijk, Belgie (1993).
- Fès, Maroko (1994).
- Córdoba, Španělsko (1994).
- Samarkand, Uzbekistán (1995).
- Isfahán, Írán (2004).
- Mašhad, Írán (2006).
- Glasgow, Spojené království (2006).
- Chicago, USA (2007).
- Dušanbe, Tádžikistán.
- Fresno, USA.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku لاہور na urdské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Láhaur na Wikimedia Commons