Seznam morových hřbitovů v Česku

Následující seznam obsahuje morové hřbitovy a pohřebiště na území České republiky. Z pochopitelných důvodů nebyly ve všech případech pořízeny ihned písemné záznamy, takže je třeba brát v potaz, že informace o některých se po kratší či delší dobu předávaly pouze ústní cestou, což mohlo mít vliv na faktickou přesnost. Pokud existuje o daném subjektu samostatný článek, najdete v něm podrobnější informace a jejich zdroje.

Seznam není kompletní.

Název	Obrázek	Umístění	Okres	Období	Galerie	Popis
Dolní hřbitov		Žďár nad Sázavou	Žďár nad Sázavou	18. století	Kategorie „Dolní hřbitov (Žďár nad Sázavou)“ na Wikimedia Commons	Morový hřbitov projektovaný Janem Santinim roku 1709.
Holasice		Zaniklý	Brno-venkov	1831–1838		Zaniklý morový hřbitov využívaný mezi lety 1831 a 1838; zrušen kvůli výstavbě železnice.[1]
Hřbitov u kostelíka sv. Jan Nepomuckého V trníčku		Jenerálka 50°6′25″ s. š., 14°21′14″ v. d.	Praha	1680		Založen při moru r. 1680, po moru r. 1713 postaven kostel. V pozdějším 18. století kostel i hřbitov farní, v 19. století nejdříve zrušena farnost, později i hřbitov.
Kundratice		Sviny 49°11′1″ s. š., 14°38′40″ v. d.	Tábor	1860		Mezi Sviny a Kundraticemi byl roku 1860 založen hřbitov v souvislosti s morovou epidemií, kterou sem údajně zanesl jistý Francouz s manželkou. Na její následky vymřela prakticky celá ves. Pozůstatky hřbitova existují, objekt je v dezolátním stavu.[2]
Hřbitov kostelíku Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků		Louny 50°21′30″ s. š., 13°47′7″ v. d.	Louny	1680	Kategorie „Church of the Holy Trinity and Fourteen Holy Helpers in Louny“ na Wikimedia Commons	První[3] morová epidemie v Lounech z roku 1680 si vyžádala založení nového hřbitova. Při další vlně moru po 33 letech byla započata stavba kostelíku, která byla dokončena roku 1718 a 6. června byl kostelík vysvěcen a zasvěcen Nejsvětější Trojici a 14 sv. Pomocníkům, kteří se vzývají především při nemocech.[4]
Malostranský hřbitov		Praha 50°4′18″ s. š., 14°23′29″ v. d.	Smíchov	1680	Kategorie „Malostranský hřbitov“ na Wikimedia Commons	Založen v době morové epidemie v roce 1680 na místě vinice. V roce 1787 se stal městským hřbitovem pro Malou stranu a Hradčany.[5][6]
Morový hřbitov		Milevsko 49°27′40″ s. š., 14°22′19″ v. d.	Písek	1771–1772	Kategorie „Morový hřbitov (Milevsko)“ na Wikimedia Commons	V čase morové epidemie zemřelo v roce 1771 v milevské farnosti 544 lidí a v následujícím roce 565 lidí.[7]
Slavičín		Slavičín	Zlín	1831		Morový hřbitov v lokalitě zvané Pod Vrškem. Pískovcový kříž se sochou a nápisem (doslovně) „Tento svatý kříž je vistaven od Františka Mudrák z Mladotic v 1872.“[8][9]
Morový hřbitov		Starý Rožmitál 49°36′55″ s. š., 13°50′52″ v. d.	Příbram	1771–1772		Na morovém hřbitově nedaleko Starého Rožmitálu byl v roce 1815 pohřben Jakub Jan Ryba. Byl to starší morový hřbitov, který byl založen na nevhodném místě, novější morový hřbitov byl založen v poloze Na Chmelnici.
Na Šerovně		Záblatí 48°59′36″ s. š., 13°55′56″ v. d.	Prachatice			Hřbitov v lokalitě Na Šerovně je označován jako židovský či morový, ačkoli o židovský hřbitov se nejedná. Oběti morové epidemie zde však pohřbívány byly.[10]
Stini		Dolní Vltavice	Český Krumlov	17. století		Kaple (u silnice před Dolní Vltavicí) byla vystavěna v roce 1648 po třicetileté válce k pietnímu uctění místa, kam byly pochovány oběti morové epidemie.[11]
U svítivých hlav		Mokrosuky	Klatovy			Morový hřbitov a hroby Švédů z třicetileté války označuje památný dub na kraji obce v místech, kde se říká U svítivých hlav případně Na hřbitově. [12]
Záhorovice		Záhorovice	Uherské Hradiště		Kategorie „Záhorovice cemetery“ na Wikimedia Commons	Při přechodu pruských vojsk přes obec zde zůstal vojín nakažený cholerou. Zavlekl sem epidemii, která stála 67 životů. Oběti byly pochovány v místech, kde stojí kříž a trojice lip. Morový hřbitov byl roku 1994 prohlášen za kulturní památku.[13][14]
Židovský hřbitov v Praze-Žižkově		Žižkov	Praha	17. století	Kategorie „Old Jewish cemetery in Žižkov“ na Wikimedia Commons	Hřbitov využívaný mezi lety 1680 a 1890 byl původně morovým hřbitovem, který od roku 1787 začala používat místní židovská komunita k pohřbívání svých zesnulých.