Židovský hřbitov v Praze-Žižkově

Židovský hřbitov v Praze-Žižkově, zvaný též Starý židovský hřbitov na Olšanech, se nachází v Mahlerových sadech (Fibichova ulice) na Žižkově vedle Žižkovské televizní věže, kde zaujímá plochu 7515 m².[1]

Židovský hřbitov v Praze-Žižkově
Pohled ke vstupu na hřbitov
Lokalita
StátČesko Česko
ObecPraha
AdresaPraha 3-Žižkov
Zeměpisné souřadnice50°4′54,14″ s. š., 14°27′0,9″ v. d.
Specifikace
Výstavba1680
Užíváníhřbitov pouze udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Kód památky40248/1-1329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1787, kdy přestal být používán Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově, do konce 19. století sloužil pražské židovské obci k pohřbívání zesnulých.[2] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[3]


Historie
Náhrobky žižkovského hřbitova

Hřbitov byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce.[2] Během 10 měsíců trvající epidemie zde bylo pohřbeno asi 3000 mrtvých z pražského ghetta.[4] Další pohřby se zde konaly v době morové epidemie v letech 1713–1714, během válečných událostí v letech 1742–1743 a při vypovězení Židů z Prahy v letech 1747–1750.[1][4]

Když císař Josef II. v roce 1787 zakázal „z hygienických důvodů pohřbívání na starých hřbitovech uvnitř městských center“,[4] stalo se zdejší pohřebiště ústředním pražským židovským hřbitovem.[1] Vzhledem k této skutečnosti bylo třeba zdejší areál rozšířit. K prvnímu rozšíření došlo již v roce 1787, k dalšímu roku 1855.[4] Během své aktivní existence se tak hřbitov z původních 427 m2[1] rozrostl téměř na pětinásobek, čímž dvojnásobně překonal rozlohu starého josefovského hřbitova. V roce 1884, kdy zde žižkovská obec zakázala další pohřbívání, jeho rozloha činila něco mezi 21 601[4] až 28 000 m2.[1]

Z technických důvodů bylo však pohřbívání na hřbitově ukončeno až koncem června 1890, kdy došlo ke zprovoznění Nového židovského hřbitova na Olšanech. Celkem zde bylo pohřbeno 37 800 osob.[4]

V roce 1960 byla zbořena velká část obvodové zdi hřbitova, náhrobky povaleny a zavezeny zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova přeměněny na veřejný park – Mahlerovy sady. Zachována zůstala jen nejstarší část hřbitova s nejcennějšími náhrobky.[1][4] K další nenávratné devastaci pohřebiště došlo během let 1985 až 1992, kdy zde probíhala stavba kontroverzního Žižkovského vysílače. Během stavby vysílače byly hroby i náhrobky ve velkém ničeny a odváženy na skládku.[5] Část ostatků byla přemístěna na Nový židovský hřbitov na Olšanech.

Po roce 1999 prošel zdejší areál rekonstrukcí a hřbitov byl koncem roku 2001 zpřístupněn veřejnosti.[2]

Náhrobky

Na hřbitově, který dnes spravuje pražská židovská obec, se nachází řada nádherných náhrobních kamenů z 18. a 1. poloviny 19. století.

Je zde pohřbena řada významných rabínů, učenců, a dalších osobností, především lékařů a podnikatelů:[2]

Reference
  1. Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  2. www.jewishmuseum.cz. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-06.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-20]. Identifikátor záznamu 152304 : Starý židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
  5. Kvůli žižkovské televizní věži byl zničen židovský hřbitov. Rozhlas [online]. 2013-11-17 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.