Seznam kulturních památek na Hradčanech
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Hradčany v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[1]
Praha 1
ZSJ Hrad
Základní sídelní jednotka Hrad je vymezena na severu ulicemi Jelení a Mariánské hradby, na západě ulicemi U Brusnice, Kanovnická a Radnické schody.
Pražský hrad
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pražský hrad (Q193369)
| 
|
11719/1-922 Pam. katalog MIS | Hradčany | 50°5′27,8″ s. š., 14°24′6″ v. d. | Pražský hrad: národní kulturní památka. Symbol českého státu je jednou z nejvýznamnějších českých památek, sídlo prezidenta republiky. Poznámka: Rozpis parcel a objektů uveden níže. |
- parc. 1 (zahrnuje I., II., III. a IV. nádvoří s částí budov):
- Hrad čp. 1 (Hrad I. nádvoří čp. 1)
- II. nádvoří
- Kohlova kašna na 2. nádvoří
- Matyášova brána (z 1. na 2. nádvoří)
- Nový palác
- obelisk na 3. nádvoří
- socha svatého Jiří na 3. nádvoří
- rampa na 3. nádvoří
- Býčí schodiště na 3. nádvoří
- Orlí kašna na 3. nádvoří
- opěrná zeď
- Rothmayerovo schodiště
- domek zahradníka
- brána zahrady na Baště
- oplocení se sochami Gigantů
- lávka
- parc. 2/1
- Plečnikova kolonáda
- kyklopské schodiště
- zábradlí s balustrádou
- zahrada Na Baště
- opěrná zeď
- kruhové schodiště
- pergola
- parc. 2/2: restaurace Na Baště (zahrada Na baště čp. 320)
- parc. 3: kaple svatého Kříže na 2. nádvoří
- parc. 4: katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na 3. nádvoří
- parc. 5: Velká věž (hlavní věž katedrály u 3. nádvoří)
- parc. 6: Staré proboštství (Hrad III. nádvoří 48/2), WC, zastřešení archeologických nálezů
- parc. 7:
- zahrada Na Valech
- Bellevue
- 3 plastiky světlonošů
- Samsonova kašna
- památníky defenestrovaným
- Plečnikovo zábradlí
- barokní kašna
- Dobrý pastýř
- Rajská zahrada
- zídka
- žulová mísa
- monumentální schodiště
- amfora
- syenitová mísa
- zeď u Matyášova pavilonu
- ohradní zeď
- parc. 8: Matyášův pavilon, ohradní zeď, brána do Rajské zahrady
- parc. 9: ohradní zeď zahrady Na Valech, pergola, Moravská bašta
- parc. 10: Plečnikova vyhlídka
- parc. 11:
- zahrada Na Valech
- studna
- pergola
- Alpinium
- vinice
- zeď pod zahradou
- Labutí kašna
- Malý belveder
- schodiště se sochou
- parc. 12: kaple Všech svatých
- parc. 13: Tereziánský ústav šlechtičen (náměstí U svatého Jiří 2/1, Jiřská 2/3), kašna
- parc. 14, 15: dvůr
- parc. 16: terasa pod Ústavem šlechtičen, busta Plečnika
- parc. 17, 9: Moravská bašta
- parc. 19, 18: Lobkovický palác čp. 3 (Jiřská 3/1)
- parc. 20, 21, 22: zahrada Na Valech
- parc. 21: hradba
- parc. 22: hradba Na Opyši
- parc. 23: obytný dům (Staré zámecké schody 192/8, Na Opyši 192/8)
- parc. 24: zahrada Na Opyši, oplocení, opěrná zeď
- parc. 25: východní brána
- parc. 26: východní hradba, schodiště se zdí při východní bráně
- parc. 27: východní hradba, kamenný kryt odvětrání
- parc. 28: Daliborka
- parc. 29: Zlatá ulička (východně od domu Zlatá ulička u Daliborky 12/1)
- parc. 30:
- Staré purkrabství čp. 6 (Jiřská 6/2 a 4, Zlatá ulička u Daliborky 6/3)
- terasa purkrabství
- purkrabství
- Černá věž
- ohradní zeď
- brána
- socha Mládí
- parc. 32, 33: domek Zlatá ulička u Daliborky 12/1
- parc. 34: domek Zlatá ulička u Daliborky 13/2
- parc. 35, 36: domek Zlatá ulička u Daliborky 14/4
- parc. 38, 37: domek Zlatá ulička u Daliborky 15/6
- parc. 39, 40: domek Zlatá ulička u Daliborky 16/8
- parc. 41: hradba Zlaté uličky
- parc. 42, 43: domek Zlatá ulička u Daliborky 17/10
- parc. 45, 44: domek Zlatá ulička u Daliborky 18/12
- parc. 46, 47: domek Zlatá ulička u Daliborky 19/14
- parc. 49, 48: domek Zlatá ulička u Daliborky 20/16
- parc. 50, 51: domek Zlatá ulička u Daliborky 21/18
- parc. 53, 52: domek Zlatá ulička u Daliborky 22/20
- parc. 54, 55: domek Zlatá ulička u Daliborky 23/22
- parc. 64, 63: domek Zlatá ulička u Daliborky 24/24
- parc. 65, 66: domek Zlatá ulička u Daliborky 25/26
- parc. 68, 67: domek Zlatá ulička u Daliborky 26/28
- parc. 69, 70: domek Zlatá ulička u Daliborky 27/30
- parc. 71: domek Zlatá ulička u Daliborky
- parc. 56: dům U Zeleného ořechu (Zlatá ulička u Daliborky 11/7), kamenné umyvadlo
- parc. 57: Malý Lobkovický palác (Jiřská 7/6, Zlatá ulička u Daliborky 7/5)
- parc. 58: dům U sv. Floriána (Jiřská 8/8, Zlatá ulička u Daliborky 8/9)
- parc. 59: obytný dům (Jiřská 9/10, Zlatá ulička u Daliborky 9/11)
- parc. 60: Podybníkovský dům (Jiřská 10/12, Zlatá ulička u Daliborky 10/13)
- parc. 61: kapitulní rezidence (Zlatá ulička u Daliborky 31/36 a 40)
- parc. 62: dům U Kamenného stolu (Zlatá ulička u Daliborky 30/38)
- parc. 72: Bílá věž (Zlatá ulička u Daliborky 28/32)
- parc. 73
- parc. 74: dům U modré koule (Zlatá ulička u Daliborky 32/34 a 42), zeď Zlaté uličky
- parc. 75: Jiřský klášter (Jiřská 222/14, Zlatá ulička u Daliborky 222/44)
- parc. 76: kaple svaté Anny
- parc. 77: bazilika svatého Jiří
- parc. 78: Jiřský klášter – rajská zahrada
- parc. 79: Jiřský klášter (náměstí U svatého Jiří 33/5), věžice v severní hradbě, opěrná zeď
- parc. 80: Nové proboštství (náměstí U svatého Jiří 34/4), hradba
- parc. 81: náměstí U svatého Jiří – Carattiho kašna
- parc. 82:
- parc. 83: kanovnický dům (náměstí U svatého Jiří 35/3), hradba
- parc. 84: kanovnický dům (náměstí U svatého Jiří 36/2), hradba
- parc. 85: kapitulní děkanství (Vikářská 37/2), lávka na hradbu, hradba
- parc. 86
- parc. 87: Prašná věž – Mihulka
- parc. 88: Malá vikárka (Vikářská 38/4)
- parc. 89: Velká vikárka (Vikářská 39/6)
- parc. 88: Kapitulní škola (Vikářská 40/8)
- parc. 91: slévárna (Hrad II. nádvoří čp. 198)
- parc. 369: obytný dům (Jelení 200/3)
- parc. 370: obytný dům (Jelení 199/5)
- parc. 371: obytný dům (Jelení 197/7)
- parc. 372: obytný dům (Jelení 195/9)
- parc. 373: obytný dům (Jelení 194/11)
- parc. 374: obytný dům (Jelení 193/13)
- parc. 375: obytný dům (Jelení 196/15)
- parc. 377
- parc. 378: obytný dům (Jelení 91/7a)
- parc. 381/1, 382, 384, 385, 386: Lumbeho zahrada
- parc. 381/4: Lumbeho zahrada 2
- parc. 381/1, 384, 385: ohradní zeď
- parc. 386: opěrná zeď
- parc. 381/2: sklad
- parc. 393, 397 (část): Novosvětský příkop – ohradní zeď
- parc. 394 (část): Brusnice
- parc. 418: U Brusnice
- parc. 419: Jelení příkop – oplocení
- parc. 420: Lumbeho vila (U Brusnice 188/1)
- parc. 421/1: skleníky
- parc. 421/2: kovárna (U Brusnice 318/3)
- parc. 422: vila v Lumbeho zahradě (U Brusnice 316/5)
- parc. 423/1: Bažantnice – Masarykova vyhlídka s nástupem, včelín, hospodářský objekt, brána Jízdárenského dvora, ohradní zeď, brána
- parc. 423/2: opěrná zeď, ovocná komora
- parc. 423/4: energocentrum čp. 312 (budova není součástí kulturní památky)
- parc. 424/1: horní Jelení příkop – spojovací tunel, socha Krakonoše, socha Ponocného, medvědí sluj s kašničkou
- parc. 424/2, 424/3: domek medvědáře
- parc. 427: Brusnice – mostek 3, domek medvědáře
- parc. 430: garáže pod jízdárnou, kašna jízdárny 1, 2, 3
- parc. 431: jízdárna (U Prašného mostu 53/7)
- parc. 432: jízdárenský dvůr (U Prašného mostu 54/5)
- parc. 433/1: jízdárenský dvůr (U Prašného mostu 55/3)
- parc. 433/2: brány a zeď Jízdárenského dvora
- parc. 435: Bažantnice
- parc. 436: Císařský rybník
- parc. 440: Lumbeho zahrada – hospodářský objekt, ohradní zeď, dům správy zahrad
- parc. 441: Lumbeho zahrada – dům správy zahrad, ohradní zeď, oplocení
- parc. 442: obytný dům (Jelení 71/1, U Brusnice 71/4), branka
- parc. 558, 559, 560, 561: Hartigovská zahrada
- parc. 558: schodiště, WC
- parc. 559: opěrná zeď, plastika
- parc. 560: hudební pavilon, plastika
- parc. 561: ohradní zeď, 3 plastiky
- parc. 569: ohradní zeď Alpinia
- parc. 709: Královský letohrádek (letohrádek královny Anny, Belveder) (U Prašného mostu 52/1), dům u letohrádku, oplocení
- parc. 710/2, 710/3, 710/4, 712/1, 712/2, 712/3, 712/4
- parc. 713/1: Královská zahrada – opěrná zeď, Herkulova kašna, alegorie noci, schodiště se sochami, pilířová brána, oplocení, schodiště u letohrádku, Zpívající fontána, Giardinetto, fontána 1 a 2, letní míčovna, ohradní zeď, pilířová brána
- parc. 713/2: residence v královské zahradě čp. 310
- parc. 714: skleník, ohradní zeď
- parc. 715: pomník
- parc. 716: Lví dvůr (U Prašného mostu 51/6)
- parc. 717: Stájový dvůr (U Prašného mostu 50/4)
- parc. 718: ohradní zeď
- parc. 719: Stájový dvůr (U Prašného mostu 49/2), dvojitá pilířová brána
- parc. 720: pilířové oplocení
- parc. 723: Míčovna
- parc. 724: oranžerie (stavba není součástí kulturní památky)
- parc. 725: opěrné zdi
- parc. 726: fíkovna, ohradní zeď, zeď za Míčovnou, kašna se lví hlavou, opěrná zeď u pomníku
- parc. 727: dolní Jelení příkop – pyramidální trpaslík, spojovací tunel, Makovského lev, pomník, oplocení, opěrná zeď
- parc. 728: Brusnice – lávka 1 a 2, mostek 1 a 2
- parc. 752/3 (část), 752/4
- parc. 754/1: U Prašného mostu – Prašný most, pilířové oplocení, brána ke garážím
- parc. 780: štola potoka Brusnice
- parc. 782: hradba, schodiště Na Opyši, brána zahrady Na Valech
- parc. 783, 784: Jiřská
- parc. 785: Zlatá ulička (plocha uličky), kašna při čp. 10 (Jiřská 10/12, Zlatá ulička u Daliborky 10/13)
- parc. 786: Vikářská
- parc. 787: brána do Rajské zahrady
- parc. 788: balkon
V seznamu čísel popisných v MonumNetu je uvedeno též čp. 251, které odpovídá adrese Na baště sv. Ludmily 251/5 na parcele č. 574 a neodpovídá rozpisu parcel v MonumNetu. V rozpisu adres v MonumNetu nejsou uvedena všechna čísla popisná zmíněná v rozpisu parcel, chybí zejména řada domů v Jelení ulici.
ZSJ Hrad mimo KP Pražský hrad
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kandelábr plynového osvětlení (Q38387744)
| 
|
38913/1-483 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí, parc. 729 50°5′22,52″ s. š., 14°23′49,66″ v. d. | Registrováno společně s kandelábrem v Loretánské ulici. Oba litinové kandelábry vznikly v letech 1867–1868 v komárovských železárnách na objednávku plynárenské společnosti podle návrhu A. Veselého. Jsou pojaty jako osmiramenné svícny, jejichž válcový sokl tvoří čtyři ženské karyatidy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Mariánský morový sloup (Q12035570)
| 
|
39597/1-909 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí, pp. 737 50°5′22,3″ s. š., 14°23′47,4″ v. d. | Morový sloup se sochou Panny Marie. Vznikal v 1. třetině 18. století. Skládá se z trojramenného architektonicky pojatého soklu, na němž se dvou řadách nachází několik figurálních soch, a polygonálního sloupu. Ve spodním pořadí jsou na nárožích stojící sochy sv. Alžběty, sv. Karla Boromejského, které jako hlavní postavy jsou rozvedené do skupin atributními postavami, a sv. Floriána. Mezi nimi jsou v prohlubních sedící sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Pavla s knihami epištol. Ve vyšším patru jsou stojící postavy sv. Václava, Víta a Vojtěcha. Na vrcholu sloupu stojí na zeměkouli s hadem Immaculata. Sochy patří do závěrečné fáze pražského Brokoffova díla, především postavy sv. Petra a Pavla patří k Ferdinandovým vrcholným dílům. K nim se názorově přiřazují sochy sv. Karla a sv. Alžběty. Ostatní sochy jsou dílem Brokoffova pokračovatele. Odlišná je i postava Immaculaty (byla ale koncipovaná Brokoffem). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Litinová pumpa (Q37290748)
| %252C_Praha_6%252C_Hrad%C4%8Dansk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
100741 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí, park, pp. 737 50°5′22,51″ s. š., 14°23′48,9″ v. d. | Park, z toho jen: litinová pumpa. Litinová pumpa z 19. století je zelené barvy a má tvar osmihranného sloupu zakončeného ozdobnou kompozitní hlavicí. Přibližně v jedné třetině výšky tělesa pumpy je rameno výpusti vody, zakončené hlavou mystického zvířete. Pumpa se nachází při boku dispozice parku směrem k Toskánskému paláci. Památkově chráněno od 19. prosince 2003. | |||||
| Socha svatého Filipa Nerejského (Q37290656)
| 
|
39609/1-915 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí, pp. 729 50°5′21,9″ s. š., 14°23′56,5″ v. d. | Socha sv. Filipa Nerejského. Sochu vytvořili bratři Ferdinand Maxmilián a Josef Brokofovi, původně byla součástí památníku určeného bl. Janu Sarkandrovi, který stál v letech 1714–1764 při Arcibiskupském paláci. Odtud byla socha už jako sv. Filip Neri přenesena roku 1764 na dnešní místo, tedy rampu u Nových zámeckých schodů, a doplněna dvěma anděli a kartuší. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Socha svatého Václava (Q12055208)
| 
|
39601/1-911 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí, pp. 730 50°5′20,8″ s. š., 14°23′54,1″ v. d. | Socha rámuje vstup na hradní terasu Kajetánku a zároveň umocňuje vstup na Hradčanské náměstí a přístup k hradní rampě. Po roce 1696 vytvořil Ottaviano Mosto sousoší sv. Václava mezi dvěma anděli pro Kamenný (Karlův) most. Roku 1784 se sousoší zřítilo do Vltavy, a tak jeho místo zaujalo sousoší sv. Ludmily od dnešní Kajetánky, na jehož místo se přesunul opravený sv. Václav. Originál zde stál v letech 1784–1906, dnes je v lapidáriu Národního muzea. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Sloup Panny Marie Einsiedenské (Q37290546)
| 
|
39607/1-914 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí, Ke Hradu, pp. 730 50°5′20,5″ s. š., 14°23′54,3″ v. d. | Sloup Panny Marie Einsiedenské (sousoší Piety). V letech 1672–1791 stávala při hradní rampě poutní kaple Panny Marie Einsiedelnské, po jejím zboření byla vytvořena vyhlídková terasa zvaná Kajetánka. Při vchodu do bývalé kaple byl ve 2. polovině 17. století postaven sloup se slavnou sochou Panny Marie Bolestné. Na hranolovém podstavci stojí štíhlý vysoký sloup zakončený korintskou hlavicí, který nese sochu Piety: Panna Marie drží na klíně tělo mrtvého Krista. Obě sochy mají svatozář: Panna Maria paprsčitou, Kristus křížovou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Salmovský palác (Q12050867)
| 
|
39791/1-1028 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 186/1 50°5′21,78″ s. š., 14°23′51,89″ v. d. | Salmovský palác (Malý Schwarzenberský). Rozlehlý dvoupatrový Salmovský palác s valbovou střechou byl vystavěn v letech 1800–1811 na místě starších renesančních objektů, z nichž se dodnes dochovalo několik konstrukcí. Dvoupatrový palácový objekt na půdorysu šikmého U má čtvercový čestný dvůr při Hradčanském náměstí. Další, méně pravidelný dvůr odděluje parcelu od sousedního Schwarzenberského paláce a z jihu jej uzavírá dochované dvoupatrové stavení - někdejší západní dům. V úzkém pásu podél východního křídla a jižně je v několika úrovních zahrada až k tarasní zdi. Čestný dvůr uzavírá od náměstí trojdílné mřížové hrazení s bránou, upnuté mezi čtyři kvádrované pilíře. Západně navazuje na průčelí plná ohradní zeď druhého dvora s vjezdovým otvorem. Na východě je ohradní zeď se vstupem do zahrady. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Schwarzenberský palác (Q898695)
| 
|
39789/1-1027 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 185/2 50°5′21,01″ s. š., 14°23′48,57″ v. d. | Schwarzenberský palác. Monumentální palác s renesanční sgrafitovou výzdobou a štítovými nástavci byl vystavěný v letech 1545–1563 především Agostinem Gallim na spáleništi čtyř domů pro Jana ml. Lobkovice. Díky značnému dochování v původním stavu představuje jednu z nejlépe dochovaných renesančních staveb v Čechách. Palác na půdorysu T, na jehož základnu navazuje pobočná budova, mezi nimi čestný dvůr, uzavřený do ulice zdí s bránou. Ze středověkých domů se zachovaly jen sklepy někdejšího domu Kraselovských, středověké je zčásti i obvodové zdivo, odpovídající přízemí v půdorysu lichoběžného severního palácového křídla při Hradčanském náměstí. Novostavbou je severní štít hlavní budovy, který se zřítil do Hradčanského náměstí roku 1870. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter Bosých karmelitek s kostelem svatého Benedikta (Q6852368)
| 
|
39594/1-906 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 183/4, 184/3, Radnické schody 183/4, 184/2 50°5′22,51″ s. š., 14°23′48,9″ v. d. | Klášter Bosých karmelitek s kostelem sv. Benedikta. Klášter karmelitek byl vystavěn v letech 1654–1660 v místech starších renesančních domů z 2. poloviny 16. století. Areál s kostelem svatého Benedikta se rozprostírá na nepravidelné ploše mezi Hradčanským náměstím a Radničními schody. Též známo pod názvem kolej barnabitů.
Poznámka: Památkový katalog součástí památky neuvádí. | |||||
| Martinický palác (Q283935)
| 
|
39634/1-932 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 67/8, Kanovnická 67/2 50°5′23,77″ s. š., 14°23′42,57″ v. d. | Martinický palác, Trčkovský dům: palác čp. 67, zadní budova, zahrada. V zásadě čtyřkřídlý objekt s ústředním lichoběžníkovým dvorem. Rozsáhlý renesanční palác se zahradou vznikl ve 2. polovině 16. století na místě čtyř středověkých samostatných domů s částečným použitím gotického zdiva. Sgrafitová výzdoba průčelí pochází z doby po roce 1580. Přední, čtyřkřídlá budova se dvěma vnitřními dvory vznikla rozšířením paláce kolem roku 1620. Zadní budova má hlavní trakt renesanční, přestavěný roku 1629, a nové klasicistní křídlo z let 1840–1841. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Palác Hložků ze Žampachu (Q12043582)
| 
|
39641/1-936 Pam. katalog MIS | Hradčany | Kanovnická 70/4 50°5′25,71″ s. š., 14°23′37,99″ v. d. | Palác Hložků ze Žampachu. Raně barokní palác vznikl v 90. letech 17. století na místě staršího renesančního domu, jehož konstrukce jsou v interiérech dodnes částečně dochovány. Nachází se zde také barokní malované stropy. Parcela podlouhlého tvaru je do ulice zastavěna nárožním jednopatrovým trojkřídlým palácem. Jeho široce rozevřená dvorní křídla vymezují terasu, uzavřenou opěrnou zdí s oplocením; monumentální zahradní schodiště ji spojuje s níže uloženou zahradou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Rožmberský dům (Q42175641)
| 
|
39630/1-930 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 63/9 50°5′23,72″ s. š., 14°23′43,95″ v. d. | Kanovnický dům, Rožmberský dům (původně součást Kolovratského či Sasko-lauenburského paláce), ohradní zeď, zahrada. Původně gotický dům, jenž byl po roce 1552 spojen se sousedním čp. 62. Současná podoba pochází z let 1726–1727. Ze středověké zástavby se zachovaly pouze gotické valeně klenuté sklepy v hloubkovém uspořádání v pravé části dnešní parcely. Někdejší středověká parcela přiléhala vzadu k hradební zdi a je do ulice zastavěna dvoupatrovým řadovým domem s patrovými dvorními křídly. Pětiosá uliční fasáda je shodně řešena s domem čp. 62. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kapitulní archiv (Q42175721)
| 
|
39629/1-929 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 62/10 50°5′23,68″ s. š., 14°23′44,81″ v. d. | Kanovnický dům, Kapitulní archiv (původně součást Kolovratského či Sasko-lauenburského paláce), ohradní zeď, zahrada. Ze středověké stavby se zachoval jen kamenný sklep pod zadní budovou. Kolem roku 1596 rozsáhlá přestavba spolu s čp. 63 na honosný renesanční trojpodlažní palác se zahradou a (dnes zazděnými) arkádami do dvora. Přední budova zmizela v barokní přestavbě, zadní palác se ve hmotě, dispozici a částečně i sgrafitové výzdobě, s motivy pletenců, kartuší s rolwerky a postavami, zachoval dodnes. Kapitula nechala provést v letech 1726–1727 Filipem a Antonínem Václavem Spannbruckerem vrcholně barokní přestavbu paláce na dvě kanovnické rezidence. Hloubková parcela je zastavěna řadovou dvoupatrovou hl. budovou, kolem dvora pak třemi jednopatrovými křídly. Střechy jsou mansardové, společné oběma domům. Uliční fasáda je pětiosá, s mělkým risalitem, završeným trojúhelným štítem a segmentově ukončenými vikýři. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Losenovský palác (Q31826355)
| 
|
39627/1-928 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 61/11 50°5′23,65″ s. š., 14°23′45,87″ v. d. | Losenovský palác, také dům U labutí. Palác vznikl koncem 17. století spojením dvou renesančních domů. Dnešní podoba je dána především úpravami z poloviny 18. století. Dochována gotická dispozice suterénu a přízemí zadního domku. V roce 1842 klasicistní úprava. Téměř obdélná hloubková parcela je zastavěna čtyřkřídlým domem kolem obdélného dvora. V zadní části parcely je další dvorek s přízemní kolnou a zahrádka. Řadová dvoupatrová hlavní budova se obrací do náměstí osmiosou, palácově řešenou fasádou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kapitulní děkanství (Q31825373)
| 
|
39625/1-927 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 60/12 50°5′23,59″ s. š., 14°23′47,17″ v. d. | Současná řadová dvoupatrová budova kapitulního děkanství vznikla v letech 1820–1822 podle návrhu architekta Františka Pavíčka na místě starších domů, z nichž se dochovaly gotické sklepy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kanovnický dům U Černého orla (Q31825326)
| 
|
39623/1-926 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 59/13 50°5′23,47″ s. š., 14°23′48,22″ v. d. | Kanovnický dům U Černého orla. Dvoupatrový řadový dům byl vystavěn na gotických sklepech v 3. čtvrtině 17. století. Současná fasáda pochází převážně z 1. čtvrtiny 18. století. Parcela tvaru dlouhého obdélníka je zastavěna směrem do náměstí řadovým dvoupatrovým domem s pětiosou uliční fasádou, krytým mansardovou sedlovou střechou. Dvůr je vymezený barokními ohradními zdmi. Na severu probíhá renesanční zeď, navazující na zeď domu čp. 58. Té je představeno zadní přízemní stavení kolny. Dům je dvoutraktový, středem přízemí vede klenutý průjezd. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kanovnický dům čp. 58 (Q31825388)
| 
|
44401/1-925 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 58/14 50°5′23,6″ s. š., 14°23′48,9″ v. d. | Kanovnický dům. Dvoupatrový dům s gotickými sklepy byl do dnešního rozsahu vystavěn na přelomu 17. a 18. století. Fasáda pochází z doby po přestavbě z roku 1769. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Šternberský palác (Q1291597)
| 
|
39621/1-924 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 57/15 50°5′26″ s. š., 14°23′47″ v. d. | Šternberský palác. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova uzavírající vnitřní dvůr s válcovým průčelním rizalitem, o patro převyšujícím. Postaven v letech 1698–1708. Na konečné podobě paláce se pravděpodobně nejvíce podílel architekt G. B. Alliprandi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Arcibiskupský palác (Q543225)
| .jpg.webp)
|
39619/1-923 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 56/16 50°5′24″ s. š., 14°23′50″ v. d. | Na této parcele stálo několik měšťanských domů. Scelenou parcelu získal roku 1538 Florián Gryspek z Griesbachu a pokračoval ve stavbě paláce. 1562 postoupil palác panovníkovi a ten ho dal k disposici nově jmenovanému arcibiskupovi Ant. Brusovi z Mohelnice. Ten si nechal palác přestavět dle návrhu B. Wohlmuta za vedení Hanse Tirola. Z renesanční podoby se dochovalo sgrafito na nádvoří. Na počátku 17. století byla vybudována palácová kaple a lusthaus. Palác byl raně barokně přestavěn v letech 1676–1679 podle návrhu Jeana Baptisty Matheye – v hlavní budově vznikl nový vjezdový portál a vestibul a bylo zřízeno schodiště, palác byl zvýšen o 3. patro. Stavební etapa z počátku 20. let 18. století se týkala budovy konsistoře. Současná podoba pak pochází z přestavby z 60. let 18. století, kterou navrhl architekt Jan Josef Wirch – bylo přebudováno hlavní průčelí, upravena hlavní budova i křídla, v prvním nádvoří byla vybudována vznosná galerie a na závěr bylo vystavěno patrové zadní stavení nad Jelením příkopem. V 90. letech 19. století pak byla zřízena zahrada. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Socha svatého Josefa (Q37290728)
| 
|
39603/1-912 Pam. katalog MIS | Hradčany | Radnické schody, pp. 730 50°5′19,4″ s. š., 14°23′47,9″ v. d. | Pískovcové sousoší sv. Josefa s Ježíškem vzniklo patrně roku 1714 a spolu se sochou sv. Jana Nepomuckého vytváří protějškové sochy na úpatí Radnických schodů. Původně stála při vozové cestě k Pražskému hradu, roku 1820 byla přemístěna na úpatí Radnických schodů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Chotkovy sady (Q37289798)
| 
|
49585/1-2247 Pam. katalog MIS | Hradčany | Chotkovy sady, pp. 707, 710/1 50°5′37″ s. š., 14°24′24″ v. d. | Park v Chotkových sadech pojatý v anglickém stylu byl vytvořen v letech 1833–1841. Jeho kompozice záměrně ponechává průhled směrem k letohrádku královny Anny. Nejstarší pražské dochované sady, vytvořené z popudu a úsilím tehdejšího nejvyššího purkrabího Českého království Karla Chotka. Chotkovy sady vznikly na území patřícím k Pražskému hradu. K funkčnímu propojení s areálem Pražského hradu nikdy nedošlo (dochází k tomu až od 90. let 20. století). Památkově chráněno od 20. října 1997. | |||||
| Pomník Julia Zeyera (Q37290706)
| 
|
39613/1-918 Pam. katalog MIS | Hradčany | Chotkovy sady, pp. 707 50°5′37,9″ s. š., 14°24′29,5″ v. d. | Secesní pomník Julia Zeyera, pojatý jako romantizující sousoší vložené do umělého skaliska, vytvořil sochař Josef Maudr roku 1913. V jeskyni jako na divadelní scéně je umístěno šest bílých mramorových postav, inspirovaných hrdiny Zeyerových děl. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Socha Dívka s jablkem (Q37290796)
|
|
44400/1-908 Pam. katalog MIS | Hradčany | Chotkovy sady, pp. 707 50°5′38,2″ s. š., 14°24′21,5″ v. d. | Bronzová plastika nahé dívky s jablkem vznikla roku 1957, zde byla osazena v roce 1960. Jejím autorem je sochař Břetislav Benda. Socha byla roku 1998 ukradena skupinou zlodějů soch, kteří se v letech 1998–2001 podíleli na rozsáhlých krádežích plastik, podařilo se je dopadnout. Poznámka: socha byla ukradena | |||||
| Kramářova vila (Q3558615)
| 
|
41505/1-2146 Pam. katalog MIS | Hradčany | Gogolova 212/1 50°5′36,45″ s. š., 14°24′37,5″ v. d. | Vila Kramářova (parc. 694), provozní budova I., provozní budova II. (parc. 695). Kramářova vila byla vystavěna v letech 1911–1914 podle projektu Friedricha Ohmanna. K areálu vily, situované v dominantní poloze, patří zahrada a dvojice provozních budov utvářejících čestný dvůr. Vila je patrová o třech traktech, kryje ji mansardová střecha. Památkově chráněno od 8. dubna 1991. |
ZSJ Pohořelec
Základní sídelní jednotka Pohořelec je vymezena na severu a západě ulicemi Dlabačova a Keplerova, na východě ulicemi U Brusnice, Kanovnická a Radnické schody.
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dům pážat pánů z Martinic (Q31825234)
| 
|
39639/1-935 Pam. katalog MIS | Hradčany | Kanovnická 69/3, U kasáren 69/4 50°5′26,26″ s. š., 14°23′36,49″ v. d. | Dům (palác) pážat pánů z Martinic. Nárožní jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou vznikal postupně od 16. století. Na přestavbě z roku 1666 se podílel významný architekt Carlo Lurago. Původně zapsáno jako městská stanice mladých techniků. Ve středověku zde stávaly tři domy, z nichž se v podstatě nic nedochovalo. Po požáru roku 1541 zde bratři ze Šternberka vystavěli dům. Poté objekt získal Rudolf II. pro Dům pážat, byl radikálně přestavěn. Jednotně bylo vybudováno vstupní severní křídlo, křídlo západní a část křídla jižního. V roce 1666 byl barokně přestavěn podle Carla Luraga, dispozice zůstala zachována. Po přestavbě na konci 17. století byl používán pro bydlení sociálně slabších zaměstnanců Pražského hradu. Na počátku 19. století byl upravován, na jeho konci adaptován na hradčanskou opatrovnu. Další úpravy proběhly v roce 1955 a v letech 1974–1976 byl dům rekonstruován. Nárožním jednopatrový čtyřkřídlý objektem s dvorem uprostřed na lichoběžníkové parcele. Po východní straně je ponechána zahrada zhruba trojúhelného půdorysu, ohraničená ze dvou stran ohradní zdí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Císařský špitál svatého Antonína (Q31825360)
| 
|
47346/1-2116 Pam. katalog MIS | Hradčany | Kanovnická 73/7, U kasáren 50°5′26,2″ s. š., 14°23′36,11″ v. d. | Císařský špitál sv. Antonína. Špitál sv. Antonína a sv. Alžběty byl v těchto místech založen již kolem roku 1374. Současný areál s monumentální kaplí sv. Antonína uprostřed trojkřídlé dispozice vznikl podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Trojkřídlý objekt bývalého špitálu sv. Antonína se rozkládá na protáhlé parcele nepravidelného půdorysu napravo od kostela sv. Jana Nepomuckého. Křídla objektu spolu s boční fasádou kostela vymezují dvůr, který je na východní straně uzavřený ohradní zdí s portálem a s postranním vchodem. Druhý dvůr je za západním křídlem. Při vstupu je u kostelní zdi studna, chráněná polygonální stavbičkou s osmibokou stříškou. Památkově chráněno od roku 1969. | |||||
| Klášter voršilek (Q12030810)
| 
|
39590/1-902 Pam. katalog MIS | Hradčany | Kanovnická 72/5, U kasáren 72/3 50°5′24,41″ s. š., 14°23′37,36″ v. d. | Klášter voršilek: Areál kláštera s kostelem sv. Jana Nepomuckého byl stavěn v letech 1720–1723, současná podoba pochází z přestavby, kterou provedl Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1737–1741.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kapitulní rezidence čp. 68 (Q37290321)
| 
|
39637/1-934 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 68/7, Kanovnická 68/1 50°5′23,56″ s. š., 14°23′41,7″ v. d. | Kapitulní rezidence. Nárožní patrový objekt na nepravidelné parcele, jehož dnešní podoba byla dána přestavbou z roku 1776. Dochovány gotické a renesanční konstrukce. Objekt o třech jednopatrových křídlech s dvorem a prostornou zahradou; zídka oddělující dvůr od zahrady je opatřena barokními plastikami a vázami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kapitulní rezidence čp. 65 (Q37290363)
| 
|
39632/1-931 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 65/6 50°5′22,78″ s. š., 14°23′42,48″ v. d. | Kapitulní rezidence. Dvoupatrový objekt s valbovou střechou byl do dnešní podoby vystavěn v 1. polovině 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Toskánský palác (Q836468)
| 
|
39785/1-1024 Pam. katalog MIS | Hradčany | Hradčanské náměstí 182/5, Loretánská 182/2 50°5′21,6″ s. š., 14°23′43,24″ v. d. | Toskánský palác vznikl v letech 1689–1691 podle návrhu Jeana Baptisty Matheye na místě staršího renesančního domu, jehož konstrukce je ve značné míře doposud dochována v dnešní budově. Čtyřkřídlý objekt s ústředním obdélným dvorem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Martinický palác (Q31825101)
| 
|
39783/1-1023 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 181/4, U kasáren 181/2 50°5′20,29″ s. š., 14°23′39,87″ v. d. | Martinický palác byl vystavěn kolem roku 1700 podle projektu proslulého římského architekta Carla Fontany. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kandelábr plynového osvětlení (Q38387744)
| -_by-RaBoe_02.jpg.webp)
|
38913/1-483 Pam. katalog MIS | Hradčany | před Toskánským palácem Loretánská 181/4, parc. 734 50°5′19,74″ s. š., 14°23′39,64″ v. d. | Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno chybně číslo parcely 134 místo správného 734. Registrováno společně s kandelábrem na Hradčanském náměstí. | |||||
| Hradčanská radnice, U Černého orla (Q724388)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_1%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39769/1-1014 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 173/1, Radnické schody 173/9 50°5′21,16″ s. š., 14°23′44,13″ v. d. | Hradčanská radnice, U Černého orla. Čtyřkřídlá renesanční budova byla vystavěna na přelomu 16. a 17. století. Dvoupatrové průčelí je pokryto sgrafitovou výzdobou a zakončeno omítaným štítovým nástavcem. Západní dvoutraktové křídlo bylo hlavní radniční budovou, s tříosým průčelím zdobeným sgrafitovou rustikou, vrcholícím dvouetážovým volutovým štítem na nízké atice. Jeden z mála domů, které byly ušetřeny při požáru 1541. Renesanční budova radnice doložena již 1498. V domě je dosud citelná původní radniční dispozice, v patře se síní radní, obecní, klenutým archivem a kaplí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Červeného ježka (Q31825203)
| %252C_Praha_1%252C_Radnick%C3%A9_schody_7%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39767/1-1013 Pam. katalog MIS | Hradčany | Radnické schody 172/7 50°5′18,85″ s. š., 14°23′45,78″ v. d. | Městský dům U Červeného ježka. Původně barokní dům z konce 17. století získal po požáru v roce 1875 novorenesanční fasádu a dvorní křídlo. Dům je působivý především ve své dvorní části. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Tří zlatých sekyrek (Q31825140)
| 
|
39763/1-1010 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 169/6, Radnické schody 169/5 50°5′16,46″ s. š., 14°23′32,97″ v. d. | Městský dům U Tří (zlatých) sekyrek. Třípatrový řadový čtyřkřídlý dům palácového typu byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století. I přes dílčí úpravy je velmi dobře dochován v původním stavu a uchovává si barokní ráz. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Tří zlatých růží (Q31825152)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz%252C_Radnick%C3%A9_schody_4%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39765/1-1011 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 170/4, Radnické schody 170/3 50°5′16,46″ s. š., 14°23′32,97″ v. d. | Městský dům U Tří zlatých růží, U Tří červených růží. Podlouhlá parcela je zastavěna dvěma obdélnými řadovými domy s ústředním malým dvorkem. Oba domy vznikly patrně na počátku 16. století. Dnešní vzhled dán přestavbou na přelomu 17. a 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlaté hvězdy, U Tří králů, U Tří horníků (Q31825170)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz%252C_Radnick%C3%A9_schody_1%252C_Nerudova_48%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
44410/1-1012 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 171/2, Radnické schody 171/1, Nerudova 171/48 50°5′16,46″ s. š., 14°23′32,97″ v. d. | Městský dům U Zlaté hvězdy, U Tří králů, U Tří horníků. Výrazný nárožní dům vznikl sloučením dvou renesančních domů při přestavbě ve 20. letech 18. století. Fasáda pochází z 40. let 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37290607)
| 
|
39605/1-913 Pam. katalog MIS | Hradčany | Radnické schody, pp. 730 50°5′19,2″ s. š., 14°23′47,9″ v. d. | Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém soklu se dvěma postranními andílky se nachází na úpatí Radnických schodů, proti soše sv. Josefa. Autory jsou patrně bratři Ferdinand a Michal Jan Brokofovi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého koníka (Q31825188)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz_8%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39761/1-1009 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 168/8 50°5′18,51″ s. š., 14°23′45,17″ v. d. | Městský dům U Zlatého koníka. V jádru renesanční dům byl přestavován na přelomu 17. a 18. století. Současná jednoduchá klasicistní fasáda vznikla roku 1838 podle návrhu Martina Hausknechta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Černého kříže (Q37290382)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz_10%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39759/1-1008 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 167/10 50°5′18,48″ s. š., 14°23′44,82″ v. d. | Měšťanský dům U Černého kříže. Původně renesanční dům snad z poloviny 16. století byl přestavěn na počátku 18. století do barokní podoby, s drobnými klasicistními úpravami na přelomu 18. a 19. století. Dnes dvoupatrový dům s tříosou fasádou a trojúhelným štítem s domovním znamením. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Bílého beránka (Q31825313)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz_12%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39757/1-1007 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 166/12 50°5′18,45″ s. š., 14°23′44,53″ v. d. | Měšťanský dům U Bílého beránka. Řadový jednopatrový dům s obytným podkrovím v sobě obsahuje renesanční základ z 2. poloviny 16. století. Stavba prošla významnou barokní přestavbou na počátku 18 století, nynější podoba fasády pochází z úpravy roku 1912. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Tří červených srdcí (Q31825219)
| 
|
39755/1-1006 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 165/14 50°5′18,38″ s. š., 14°23′44,13″ v. d. | Měšťanský dům U Tří červených srdcí. Řadový měšťanský dvoupatrový dům o čtyřech osách. Domy čp. 164 i čp. 165 byly vystavěny současně v roce 1589. Dům U Tří červených srdcí byl upravován nejspíš kolem roku 1700, ze kdy pochází také současná fasáda. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Bílé čelisti (Q31825126)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz_16%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39754/1-1005 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 164/16 50°5′18,35″ s. š., 14°23′43,74″ v. d. | Měšťanský dům U Bílé čelisti. Řadový dvoupatrový dům se sedlovou střechou, v úrovni 1. patra dvorek, po straně s přízemními dvorními křídly. Tento dům byl původně vystavěn jako součást sousedního domu čp. 165, záhy po dokončení však byly objekty rozděleny na dva samostatné. Dům U Bílé čelisti pak byl upravován především koncem 17. století a následně po polovině 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Tří andělů (Q31825249)
| 
|
39752/1-1004 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 163/18 50°5′18,27″ s. š., 14°23′43,24″ v. d. | Měšťanský dům U Tří andělů. Původně renesanční dům z konce 16. století byl přestavován snad během 18. století. Dnešní vzhled pochází především z 1. poloviny 19. století, kdy došlo také k výstavbě dvorních pavlačí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlaté obruče, U Zlatého vozu, U Zlatého rouna (Q31825262)
| 
|
39750/1-1003 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 162/20 50°5′18,16″ s. š., 14°23′42,76″ v. d. | Městský dům U Zlaté obruče, U Zlatého vozu, U Zlatého rouna. V jádru renesanční dům byl přestavěn někdy na přelomu 17. a 18. století. V roce 1852 proběhla další podstatná přestavba, která objektu vtiskla současnou podobu. Na počátku 20. století bylo přistavěno 3. patro a následně obytné podkroví. Hloubková parcela ve svahu je v lehce odskočené uliční čáře zastavěna řadovým domem lichoběžníkového půdorysu, k němuž vzadu v úrovni 1. patra přiléhá dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zrcadla (Q31825274)
| 
|
39748/1-1002 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 161/22 50°5′18″ s. š., 14°23′42,03″ v. d. | Městský dům U Zrcadla. Vrcholně barokní dům vznikl v letech 1728–1729 na místě staršího objektu, z něhož se dochoval sklep. V roce 1869 bylo přistavěno 3. patro a upravena uliční fasáda. Řadový čtyřkřídlý dům kolem obdélného dvora, zastřešený sedlovou střechou do ulice a pultovými střechami do dvora. Třípatrová uliční fasáda palácového typu se zvýrazněným trojosým středním rizalitem a a většími okny piana nobile. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Kamenného sloupu, U Luny (Q6280203)
| .jpg.webp)
|
39746/1-1001 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 160/24 50°5′17,86″ s. š., 14°23′41,2″ v. d. | Městský dům U Kamenného sloupu, U Luny: městský dům čp. 160 včetně sochařské výzdoby průčelí: sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, busta Slunce, busta Luny. Původně renesanční dům z konce 16. století prošel barokními úpravami v roce 1708 a ve 3. čtvrtině 18. století. Šířková parcela pod prudkým svahem je zastavěna dvoupatrovým řadovým domem na lichoběžném půdorysu, za ním v úrovni 3. patra po celé šířce domu dvůr, v jehož pozadí je přistavěno přízemní stavení. Čtyřosá uliční fasáda mírně vystupuje z uliční čáry. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého jablka, U Tří sedláků (Q31825285)
| %252C_Praha_1%252C_%C3%9Avoz_26%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39744/1-1000 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 159/26 50°5′17,83″ s. š., 14°23′40,44″ v. d. | Městský dům U Zlatého jablka, U Tří sedláků. Dům renesančního původu byl podstatně přestavěn před rokem 1688. Současná podoba objektu je převážně z 2. poloviny 18. století. Původně hloubkový renesanční trojtrakt doplnila po levé straně lichoběžná část a předstupující risalit. Na severozápadní straně domu leží dvorek, další se nachází za domem v úrovni 3. patra. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Úvoz 28 (Q31825300)
| 
|
39802/1-1035 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 296/28 50°5′17,51″ s. š., 14°23′39,14″ v. d. | Městský dům. Mohutná budova původně o pěti nadzemních podlažích byla vystavěna kolem poloviny 17. století, v 1. polovině 19. století navýšena o 6. podlaží. Dnešní čp. 296 bylo až do roku 1922 součástí čp. 177 jako zadní trakt paláce. Parcela přibližně lichoběžníkového tvaru je zastavěna pětipatrovým objektem, který má v úrovni 4. patra společné nádvoří s bývalým Hrzánským palácem, se kterým kdysi tvořil celek. Z příčně obdélného domu vystupuje v úrovni 4. patra dozadu levé křídlo, vpravo přízemní křidélko s terasou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zeleného hroznu (Q31825411)
| .jpg.webp)
|
39742/1-999 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 158/30 50°5′17,38″ s. š., 14°23′38″ v. d. | Městský dům U Zeleného hroznu. Mohutný dvoupatrový dům na šířkové parcele je v jádru renesanční. Podstatnou přestavbou prošel objekt na konci 17. století, kdy byl navýšen a rozšířen do dnešního rozsahu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Traunovský dům (Q31826072)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1%252C_%C3%9Avoz_17%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
44405/1-964 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 103/17, Úvoz 103/34 50°5′21,16″ s. š., 14°23′44,13″ v. d. | Městský dům - Traunovský dům. Patrový, původně renesanční dům z 80. let 16. století byl výrazně upraven během 17. století. Další stavební zásahy proběhly v 19. století. Mělký jednopatrový dům kryje sedlová střecha. Průčelí do Loretánské ulice se v přízemí otevírá loubím o pěti obloucích. Po fasádě do dvora vede traversová dřevěná pavlač, spojující dům s objektem čp. 104. Terasa a zahrada se nachází na náspu zpevněném ohradní zdí. Objekt je podsklepený. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vrbnovský palác (Q11940188)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1%252C_%C3%9Avoz_19%252C_Hrad%C4%8Dany.jpg.webp)
|
39684/1-965 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 104/19, Úvoz 104/36 50°5′21,16″ s. š., 14°23′44,13″ v. d. | Vrbnovský palác. Dvoupatrový dům s arkádovým loubím vznikl postupnými přestavbami od 3. čtvrtiny 16. století. Objekt o několika křídlech se rozprostírá mezi ulicemi Loretánská a Úvoz a vytváří dva vnitřní dvory. Do Loretánské se obrací dvoupatrová fasáda o pěti sdružených osách a pěti arkádách loubí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Trčkovský palác (Q31825874)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A9_n%C3%A1m.%252C_Poho%C5%99elec%252C_%C3%9Avoz_26%252C_Hrad%C4%8Dany_-_pohled_od_Loret%C3%A1nsk%C3%A9ho_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD.JPG.webp)
|
39693/1-971 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 110/4, Pohořelec 110/26, Úvoz 110/44 50°5′21,73″ s. š., 14°23′28,36″ v. d. | Trčkovský palác. Rozsáhlý čtyřkřídlý jednopatrový dům s vikýři vystavěný okolo lichoběžníkového dvora byl postavený v letech 1622–1625 a upravený poté v letech 1660–1663. V objektu jsou dochovány fragmenty gotické hradební zdi. Dům stojící při ústí Loretánské ulice a Úvozu tvoří zároveň spodní stranu Pohořelce. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Pešků, U Deklamátorů (Q31825893)
| 
|
39691/1-970 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 109/3, Úvoz 109/42 50°5′21,73″ s. š., 14°23′28,36″ v. d. | Měšťanský dům U Pešků, U Deklamátorů. Dnes v zásadě čtyřkřídlý objekt s ústředním arkádovým nádvořím vznikl postupně sloučením dvou domů. Dům při Loretánském náměstí byl vystavěn v letech 1564–1569, horní dům vznikl v letech 1577–1588. Boční křídla byla vystavěna na počátku 19. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Drahomířina sloupu (Q31825904)
| 
|
44406/1-969 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 108/2, Úvoz 108/40 50°5′21,73″ s. š., 14°23′28,36″ v. d. | Měšťanský dům U Drahomířina sloupu. Dům při Loretánském náměstí (horní dům) byl vystavěn v 70. letech 16. století na gotickém sklepení, dolní dům při Úvoze vznikl v 90. letech 16. století. Při úpravách roku 1725 byla vyhotovena bohatá malířská a štuková výzdoba. Řadový dům o čtyřech křídlech a dvou patrech (se třetím patrem podkrovním) se rozkládá kolem středního dvora. Hlavní průčelí do Loretánského náměstí je šestiosé a v jeho přízemí se nachází loubí se šesti arkádami a šesti poli křížové klenby na bosovaných pilířích. Fasáda do Úvozu je sedmiosá a má (v závislosti na terénu) dvě až tři patra. Rozmístění oken je zde nepravidelné, z fasády vystupuje polygonální arkýř na oblé noze. Fasáda do dvora má v patrech pavlače. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U černého vola, U zlatého vola, U sv. Lukáše (Q31825916)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A9_n%C3%A1m.%252C_%C3%9Avoz_1%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39689/1-968 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 107/1, Úvoz 4/38 50°5′21,73″ s. š., 14°23′28,36″ v. d. | Měšťanský dům U černého vola, U zlatého vola, U sv. Lukáše. Objekty čp. 107 a čp. 4 (původně dvorní objekt) s vnitřním dvorkem jsou situovány ve svahu mezi Loretánskou ulicí a Úvozem. Dům byl vystavěn v 60. letech 16. století a následně kolem roku 1629. Pozdně barokní fasáda vytvořena kolem roku 1726. Ve sklepě dochován úsek gotické hradební zdi. Čp. 107 svou hmotou vymezuje historický uliční prostor období před dostavbou podloubí u sousedních domů. Výjimečně hodnotné vrcholně barokní průčelí do Loretánské ulice, reliéf s námětem sv. Lukáš maluje Pannu Marii. Samostatné čp. 4 údajně odděleno od čp. 107 v roce 1946.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Hodinářů (Q31825973)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_23%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39687/1-967 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 106/23 50°5′17,7″ s. š., 14°23′31,28″ v. d. | Městský dům U Hodinářů. V jádru renesanční dům z druhé poloviny 16. století prošel barokní přestavbou, poté byl upraven v letech 1878 a 1925. Ve sklepě je zachován úsek gotické hradební zdi. Šířková obdélná parcela je zastavena řadovým třípatrovým domem o šesti osách. Přízemí prolamují tři půlkruhové arkády loubí, nesené kvádrovými pilíři. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U červené hvězdy (Q31826310)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_21%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39686/1-966 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 105/21 50°5′17,75″ s. š., 14°23′31,83″ v. d. | Měšťanský dům U červené hvězdy. Tento dům původně tvořil jeden celek se sousedním čp. 106. Na počátku 17. století byl dům čp. 105 oddělen. Koncem 17. století přestavěn a navýšen o 3. patro. Třípatrový řadový dům s loubím o jedné ose sdružených oken, bez zázemí a dvora. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Loretánská 13 a 15 (Q31826042)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_13%252C_Hrad%C4%8Dany_-_druh%C3%A1_%C4%8D%C3%A1st_domu_s_%C4%8D.o._179.JPG.webp)
|
39779/1-1020 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 179/13, 179/15 50°5′18,24″ s. š., 14°23′36,7″ v. d. | Městský dům. Původně renesanční dům z 3. čtvrtiny 16. století byl výrazně upraven kolem poloviny 17. století a následně na konci 18. století. Dochovány gotické sklepy. Rozsáhlá parcela na příkrém svahu mezi Úvozem a Loretánskou ulicí je zastavena domy o rozdílné výšce, navazujícími na sebe v tupém úhlu, pravý nárožní dům mírně předstupuje. Východní část objektu je značně rozsáhlejší než západní. Hloubka budovy je největší na levé straně, kde je obsaženo patro pod dvorem, ke kterému přiléhá věžový risalit výšky hlavní budovy. Z dvorního průčelí vystupuje na středu výrazný rizalit, který se zleva napojuje na mělčí část v průjezdu. Z renesanční výstavby obou domu pocházejí spodní podlaží obou domů, včetně traktu pod dvorem a risalit s renesančním štítem do Úvozu. Roku 1648 koupil levou část císařský vicekancléř, který jej nechal raně barokně přestavět: přibyl vstupní portál, 2. patro a krajní západní trakt, při úpravě roku 1783 přibyly klenuté pavlače a přístavek. Roku 1825 byl vnitřek adaptován na byty. Tehdy byl také zbořen zbytek strahovské brány na boku domu a upraveno průčelí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Lampy (Q31825847)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_11%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39777/1-1019 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 178/11 50°5′18,52″ s. š., 14°23′37,6″ v. d. | Městský dům U Lampy. Dům z počátku 17. století je patrně renesančního původu. Na konci 30. let 19. století upraven dle návrhu Johanna Maxmiliána Hegera. Současná podoba pochází po přestavbě z let 1873–1874. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Hrzánský palác (Q12020799)
| .JPG.webp)
|
39775/1-1018 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 177/9 50°5′18,88″ s. š., 14°23′38,69″ v. d. | Palác Hrzánský (Kolovratský dům), socha Herkula. Původně středověký palác vystavěný Petrem Parléřem byl následně několikrát zásadně přestavován. Dnešní vzhled pochází převážně z úprav provedených po roce 1770. Čtyřkřídlý palác lehce lichoběžníkového půdorysu uzavírá stejně disponovaný dvorek. Patrovou uliční fasádu v délce devíti okenních os prolamuje uprostřed vstupní renesanční portál. Nepravidelný rytmus fasády a její lehké dvojí zalomení ukazuje na vznik z několika samostatných staveb. Až na vstupní portál je však dnešní fasáda pozdně barokní. V tympanonu štítu je erb Hrzánů z Harrasova. Ve vnitřním dvoře se zachovala barokní socha Herkula. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kleovský - Dittrichštejnský palác (Q11812135)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_7%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
44411/1-1017 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 176/7 50°5′19,31″ s. š., 14°23′40,28″ v. d. | Palác Kleovský, Dittrichštejnský. Dvoupatrový objekt na obdélném půdoryse s valbovou střechou a trojicí vikýřů pochází převážně z let 1606–1627. Některé konstrukce mohou pocházet i ze starší doby. Dnešní podoba je ovlivněna také úpravami provedených kolem roku 1715. Dům na lehce obdélné parcele s takřka čtvercovým dvorem. Fasáda do ulice je dvoupatrová pozdně renesanční, barokně upravená. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dietrichštejnský - Dromsdorfský dům (Q31826092)
| _(Hrad%C4%8Dany)%252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A1_5%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39773/1-1016 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 175/5 50°5′19,63″ s. š., 14°23′41,58″ v. d. | Městský dům Dietrichštejnský (Dromsdorfský). V jádru pozdně gotický dům z konce 15. století byl přestavěn v letech 1592–1593. Dům byl dále klasicistně upraven v letech 1835–1836. Parcelu uzavírala gotická hradba městského opevnění, která dnes tvoří hraniční zdivo v úrovni sklepu. Téměř čtvercová parcela na svažitém terénu je zastavena řadovým čtyřkřídlým domem kolem dvora. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dietrichštejnský - Donínský dům (Q31826138)
| 
|
39771/1-1015 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 174/3 50°5′19,82″ s. š., 14°23′42,25″ v. d. | Městský dům Dietrichštejnský (Donínský). V jádru gotický dům byl renesančně přestavěn v 2. polovině 16. století, poté klasicistně upraven roku 1816, dále v letech 1890–1891 proběhla novorenesanční přestavba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Trauttmannsdorfský palác (Q12059580)
| 
|
39782/1-1022 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská 180/6, U kasáren 180/1 50°5′19,19″ s. š., 14°23′37,05″ v. d. | Trauttmannsdorfský palác (Trčkův). Palác vznikal postupně na místě středověké zástavby v 2. polovině 16. století. Dnešní podoba pochází z přestavby z 30. let 19. století. Komplex je tvořen několika křídly vystavěnými okolo dvou rozměrných nádvoří. Dnešní stavba vznikla na místě 7 starších objektů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kaplička svaté Barbory (Q37290679)
| 
|
39611/1-916 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánská, pp. 185/2 50°5′18,4″ s. š., 14°23′33,2″ v. d. | Kaple svaté Barbory byla vystavěna v letech 1725–1730 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky na náklad hraběte Štěpána Kinského. Kaplička je postavena do dlouhé ohradní zdi, tvořící jednu stranu Loretánské ulice. Kaplička je ve tvaru půleliptické niky se záklenkem a bočními nikami. Na zadní stěně kaple je freska líčící legendu, vážící se k tomuto místu: zpověď loupeživého rytíře, v pozadí děj legendy o loupeživých rytířích naražených na kůl, z konchy shlíží na výjev sv. Barbora. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Q37290630)
| 
|
39599/1-910 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec, pp. 743 50°5′15,2″ s. š., 14°23′20,94″ v. d. | Sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma postranními andílky na vysokém trojdílném soklu vzniklo roku 1752 a jeho autorem je sochař Jan Antonín Quitainer. Původně stálo na rohu Hradčanského náměstí a Kanovnické ulice, odkud bylo roku 1846 převezeno a osazeno na Pohořelci. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Zelený dům (Q31826213)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_1%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39738/1-996 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 154/1 50°5′15,21″ s. š., 14°23′25,36″ v. d. | Městský dům Zelený dům. Dům s renesančním jádrem z doby před rokem 1566 byl mnohokrát během své historie podstatně přestavován. V konstrukci domu dochované cenné pozůstatky středověké fortifikace (značně silná mezitraktová zeď v přízemí). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Modrého orla (Q31826254)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_2%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39736/1-995 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 153/2 50°5′15,23″ s. š., 14°23′24,8″ v. d. | Měšťanský dům U Modrého orla. Byl vystavěn koncem 16. století, do dnešního rozsahu rozšířen koncem 17. století. Jedná se o dvoupatrový obdélný objekt, který se do náměstí obrací svojí kratší stranou. Barokní obytný dům s renesančním jádrem je přistaven ke gotické hradební zdi. Čtyřosá fasáda dvoupatrového domu má ještě pozdně klasicistní charakter z let 1853–1856. Dům má starší konstrukce mansardové střechy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Dvou zlatých hvězd (Q31825505)
| _zlat%C3%BDch_hv%C4%9Bzd_(Hrad%C4%8Dany)%252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_3%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39734/1-994 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 152/3 50°5′15,16″ s. š., 14°23′24,36″ v. d. | Měšťanský dům U Dvou (Tří) zlatých hvězd. Dnes dvoupatrový řadový dům s půdní vestavbou vznikal postupně patrně od počátku 17. století. Současná podoba je z počátku 18. století, fasáda je z let 1742–1762. Budova ležící na hloubkové podélné parcele, obrací se na Pohořelec hlavním čtyřosým, dvoupatrovým průčelím. Střední dvě osy zdůrazňuje rizalit, který v úrovni mansardové střechy (kryté prejzy) ukončuje štítový vikýř s ubíhajícími křídly. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Tří červených lvích hlav (Q31825481)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_4%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39732/1-993 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 151/4 50°5′15,08″ s. š., 14°23′23,87″ v. d. | Měšťanský dům U Tří červených lvích hlav. Tento dům tvořil původně jeden celek se sousedním domem čp. 152. Roku 1591 došlo k oddělení. Následně byl objekt po roce 1673 přestavěn. Současný vzhled je z let 1753–1752. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého pluhu (Q31825993)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_5%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39730/1-992 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 150/5 50°5′15,02″ s. š., 14°23′23,58″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého pluhu. Dům s renesančními základy ze 2. poloviny 16. století na úzké podlouhlé parcele byl zásadně přestavěn koncem 17. století a poté roku 1725. Dnes se jedná o dvoupatrový dům s trojúhelným štítovým nástavcem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Gottwieckovský dům (Q31825425)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_6%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39728/1-991 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 149/6 50°5′14,94″ s. š., 14°23′22,98″ v. d. | Původně renesanční stavba z 60. a 70. let 16. století, barokně přestavěna. Současná podoba ovlivněna přestavbou Jana Bělského z let 1850–1851. Zvláštností je rovněž jakési „zarámování“ fasády, jež ztratilo význam při odbourání pavlače. Uvnitř domu zachováno zdivo obranné věže gotické hradby. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Hejduků (Q31825436)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_7%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39726/1-990 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 148/7 50°5′14,88″ s. š., 14°23′22,39″ v. d. | Měšťanský dům U Hejduků. Menší dvoupatrový domek s valbovou střechou vznikl jako renesanční kovárna na konci 16. století. Na počátku 17. století byla již přestavěna na obytný dům, jenž padl za oběť třicetileté válce. Znovu vystavěn a zvětšen v 1. polovině 18. století. Malý domek se do náměstí obrací pouze dvěma okenními osami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého stromu (Q31825448)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_8%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39724/1-989 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 147/8 50°5′14,82″ s. š., 14°23′21,99″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého stromu. Objekt původně z 80. let 16. století byl výrazněji upraven snad roku 1675 a poté na konci 18. století. V krajní ose domu je vchod do strahovské kanonie, který rámuje vrcholně barokní ostění z 1. poloviny 18. století. Boční vstup do areálu kanonie tu je bezpečně doložen již koncem 16. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Modrého jelena (Q31825457)
| 
|
39722/1-988 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 146/9 50°5′14,68″ s. š., 14°23′21,26″ v. d. | Městský dům U Modrého jelena. Řadový dvoupatrový původně renesanční dům vznikl jako novostavba po roce 1587, v barokním duchu byl přestavován v letech 1675 a 1799. Nynější vzhled stavby určila rekonstrukce z let 1989–1990. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Backenhauslovský dům (Q31825469)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_10%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39720/1-987 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 145/10 50°5′14,48″ s. š., 14°23′20,39″ v. d. | Backenhauslovský dům. Dnešní dvoupatrová budova se středním převyšujícím rizalitem vznikala postupně od konce 16. století, nejvýznamnější barokní přestavba roku 1722. Dochován jeden barokní sklep a dva menší klasicistní sklepy. Nynější stav po rekonstrukci z roku 1969. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Tří žlutých růží (Q31825835)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_11%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
44409/1-986 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 144/11 50°5′14,24″ s. š., 14°23′19,82″ v. d. | Měšťanský dům U Tří žlutých růží. Řadový jednopatrový dům s pultovou střechou, situovaný ke gotické hradební zdi, byl vystavěn počátkem 17. století. Mezi 3. a 4. osou barokní domovní znamení – freskový obraz sv. Norberta s monstrancí a sedícím starcem, bohatě štukově rámován, zdoben akantem a girlandami, nahoře se třemi andílčími hlavami v obláčcích. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Modré hvězdy (Q31825492)
| _(Hrad%C4%8Dany)%252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_12%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39718/1-985 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 143/12 50°5′13,91″ s. š., 14°23′19,14″ v. d. | Měšťanský dům U Modré hvězdy (Forklovský). Jednopatrový podsklepený dům s pultovou střechou byl vystavěn v dnešním rozsahu roku 1605. Nachází se při vnější straně někdejších strahovských hradeb. Fasáda probíhá v šířce šesti okenních os, rozdělených uprostřed rámovanou nikou (s nápisem MARIA nahoře), s dřevěnou barokní sochou Panny Marie. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Pumpy (Q31825399)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_13%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39716/1-984 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 142/13 50°5′13,66″ s. š., 14°23′18,54″ v. d. | Měšťanský dům U Pumpy. V roce 1677 zde byla vystavěna strahovská obecní škola, která vedle čp. 142 zahrnovala také dnešní objekty čp. 143 a 141, které byly postupně odprodávány. Roku 1744 byl dům upravován po poškození, které utrpěl během prusko-francouzské války. Jako zadní stěnu využívá gotickou hradební zeď. V objektu zachována část původní strahovské školy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Modré hvězdy (Q31825517)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_14%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39714/1-983 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 141/14 50°5′13,41″ s. š., 14°23′17,98″ v. d. | Dům byl původně vystavěn roku 1677 jako obecní škola, ta zde patrně fungovala ale jen krátce. Objekt pak byl přestavěn po roce 1740, současný stav nejvíce ovlivněn úpravami až z roku 1853. Součást řadové zástavby přistavené v 17. století ke gotické hradební zdi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U pěti hvězd (Q31825532)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_15%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39712/1-982 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 140/15 50°5′13,1″ s. š., 14°23′17,11″ v. d. | Měšťanský dům U pěti hvězd. Obdélný patrový dům se sedlovou střechou a štítovým vikýřem byl postaven někdy v letech 1715–1723. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U tří lilií, U bílé lilie (Q31825543)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_16%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
44407/1-981 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 139/16 50°5′12,86″ s. š., 14°23′16,57″ v. d. | Měšťanský dům U tří lilií, U bílé lilie. Jednopatrový řadový dům s vikýři v mansardové střeše byl postaven asi v letech 1712–1725. Uliční fasáda v nepravidelném rytmu os 2+5+1. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Bývalá branská písárna (Q31825556)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_17%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39710/1-980 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 138/17 50°5′12,44″ s. š., 14°23′15,93″ v. d. | Městský dům - býv. písárna branská. Jednopatrový řadový dům vznikl v 60. letech 17. století. Během 19. století byl několikrát upravován. Vznikl jako funkčně vázaný na vznik brány a mýta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Bývalá mýtnice (Q37290526)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_18%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39708/1-979 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 137/18 50°5′12,26″ s. š., 14°23′15,59″ v. d. | Jednopatrový objekt bývalé mýtnice vznikal po roce 1669 v souvislosti s úpravou Říšské brány. K trojosé patrové fasádě se připojuje po pravé straně přízemní přístavek, který ale patrně pochází z původní výstavby. Jižní hraniční zeď, k níž stavba přiléhá, je zčásti zachovanou gotickou zdí opevnění, které také vymezovalo strahovskou kanonii. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Bývalý strážní domek (Q37290479)
| 
|
39705/1-977 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 125/19 50°5′11,56″ s. š., 14°23′14,79″ v. d. | Strážní domek - bývalý. Nízký přízemní domek s vysokou zvalbenou střechou a jedním vikýřem byl postaven roku 1729 na místě staršího domku. Původně domek výběrčího masného krejcaru. Nyní bistro „U Stříbrné kočky.“ Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Strahovský klášter (Q969482)
| 
|
11720/1-904 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec, Strahovské nádvoří 132/1 (hlavní budova), 126/8, 127/7, 128/6, 130/2, 131/5, 133/3, 134/13, 135/12, 136/9, 301/10, 302/11, Strahovská 128/20, Úvoz 155/15, 157/11 50°5′12,2″ s. š., 14°23′15,1″ v. d. | Strahovský premonstrátský klášter. Rozsáhlý komplex vznikal postupně od poloviny 12. století, kdy byl založen knížetem Vladislavem II.
Hradčany:
Malá Strana:
Poznámka: národní kulturní památka | |||||
| Kučerův palác, U zlaté lodi, U Demartinů (Q12031984)
| 
|
39701/1-975 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 114/22, Keplerova 114/2 50°5′12,2″ s. š., 14°23′15,1″ v. d. | Palác Kučerův, U zlaté lodi, U Demartinů. Dnešní podoba dvoupatrového paláce s pozdně barokní fasádou vznikla v letech 1864–1769 (?) přestavbou renesančního domu s gotickými základy. Dnešní dům je pouze částí dřívějšího celku, kdy při průrazu Keplerovy ulice přišel objekt o dvorní křídla, zadní stavení a zahradu. Dům má v podstatě trojtraktovou dispozici, s mělkým středním traktem. Na nádvorní straně dvě krátká křídla, v západním schodiště do pater. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U zlatého lva (Q31825570)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_23%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39699/1-974 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 113/23 50°5′15,79″ s. š., 14°23′20,47″ v. d. | Měšťanský dům U zlatého lva. Dnešní dvoupatrový dům s loubím je již gotického původu, jak dokládá dochovaný středověký sklep. Objekt byl následně ve 2. polovině 16. století a na počátku 17. století přestavován. Od roku 1773 zde fungovala fara Strahovského kláštera. Meziokenní pilíř uprostřed průčelí zdobí deskový obraz Madony s Ježíškem, pozdně barokního původu. Nad ním osazena obdélná čtvercová deska s reliéfem dvou oválných biskupských znaků. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Kundraticů (Q31825861)
| %252C_Praha_1%252C_Poho%C5%99elec_24%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39697/1-973 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 112/24 50°5′15,93″ s. š., 14°23′22,06″ v. d. | Měšťanský dům U Kundraticů (Švábovský dům). Dům vznikl pozdějším spojením dvou původně renesančních objektů. Jeho současná raně barokní fasáda pochází z 2. poloviny 17. století. Pod objektem dochovány gotické sklepy. Hlavní dvoupatrová budova, krytá podélnou sedlovou střechou s bočními valbami, se k ulici otevírá raně barokním průčelím se sedmi pravidelnými oblouky loubí, nad nimiž hledí v každém patře 16 oken. Půlkruhové oblouky loubí doprovázejí z obou stran úzké obdélné otvory. Dvoupatrové západní dvorní křídlo, kratšímu východnímu dvornímu křídlu byla v přízemí předsazena arkáda, před ní probíhá pavlač s prutovým zábradlím. Původně samostatný zadní domek v renesančním zdivu tvoří obdélné dvoupatrové křídlo podél hranice s čp. 113 a k němu kolmo připojené kratší křídlo o patro nižší. Mezi obě křídla byla vložena polygonální schodišťová věž s jehlancovou stříškou. K věži přiléhá od jihu dvoupodlažní arkýř podložený dvojicemi v obrysu zaoblených krakorců. Dvorní průčelí nižšího křídla zdobí nad přízemními přístavky malba slunečních hodin s letopočtem 1689. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Šliků (Q10408210)
| 
|
39695/1-972 Pam. katalog MIS | Hradčany | Pohořelec 111/25 50°5′16,31″ s. š., 14°23′24,06″ v. d. | Měšťanský dům U Šliků, zahrada. Dvoupatrový uliční dům s dlouhou fasádou a dvěma zadními křídly vznikl roku 1845 podle projektu Johanna Heinricha Frenzela. V letech 1873–1874 byla vystavěna na dvoře budova hradčanské školy, která však byla nejspíš po roce 1935 zbourána. V 18. století šosovní dům Šlikovský, později sirotčinec. 19. 9. 1849 ze zde narodil Josef Boleslav Pecka-Strahovský; v letech 1857–1859 zde žil archeolog Václav Krolmus. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Základy kaple svatého Matouše (Q37290569)
| 
|
39595/1-907 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí, pp. 742 50°5′18,3″ s. š., 14°23′28,6″ v. d. | Kaple sv. Matouše, archeologické stopy. Archeologické stopy kaple sv. Matouše jsou dochovány pod současným terénem. Kaple vystavěna v letech 1726–1732 zřejmě podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Základy a část zdiva barokní kaple, která stávala na místě raně středověkého kostela sv. Matouše spojovaného se sv. Ludmilou a kněžnou Drahomírou. Podle pověsti zde bylo na čas uloženo tělo kněžny Ludmily, od roku 1701 zde stál sloup na památku místa, kde se údajně Drahomíra propadla do země. Kaple však bezprostředně vznikala na místě někdejšího domu „U zlaté koule", který Černínové koupili v roce 1703, a Mayerovského domu, koupeného roku 1719. 13. srpna 1727 byl položen základní kámen, roku 1732 kaple vysvěcena. Roku 1791 byla kaple prodána jako zdroj stavebního materiálu. Z kaple je dnes zřejmý jen v dlažbě vyznačený půdorys na Loretánském náměstí. Na terase před Černínským palácem je terasa ukončena partií o oválném obrysu, která kopíruje část půdorysu kaple. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Malý Černínský palác (Q31824961)
| 
|
47323/1-963 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 102/8, Loretánská 102/8 50°5′19,34″ s. š., 14°23′30,29″ v. d. | Měšťanský dům - tzv. Malý Černínský palác. Jednopatrový dům se sedlovou střechou byl postaven patrně podle plánu černínského architekta Františka Maxmiliána Kaňky za využití starších historických konstrukcí. Bývalá černínská jízdárna. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Černínský palác (Q2034292)
| 
|
39682/1-962 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 101/5, Černínská 101/1, Keplerova 101/16, Na náspu 101/1, Na náspu 187 50°5′19,57″ s. š., 14°23′26,56″ v. d. | Palác Černínský, též Černínská zahrada. Monumentální palác byl vystavěn pro Humprechta Jana Černína z Chudenic ve 2. polovině 17. století. Hlavním autorem stavby je Francesco Caratti. Na pozdějších úpravách se podíleli další architekti – F. M. Kaňka, A. Lurago, ve 20. století pak Pavel Janák. Roku 1851 Černínové palác prodali eráru a sloužil vojsku. Za první republiky byl palác přiřčen Ministerstvu zahraničí a upraven do původní podoby. Rozsáhlý komplex na západní straně Loretánského náměstí, do kterého se obrací hlavní fasádou. Stavební komplex na protáhlém obdélném půdorysu obsahuje čtyři křídla, která s příčným středním křídlem uzavírají dva arkádové dvory. Hlavní křídlo a křídlo severní zahradní jsou třípatrová, ostatní jednopatrová. Severní křídlo se v přízemí otvírá salou terrenou do obdélné dvouúrovňové zahrady. K historickému palácovému bloku přiléhá mladší tzv. Janákova přístavba administrativních křídel areálu. V ose zahrady je umístěna oranžerie. Architektonizovaná zahrada obsahuje řadu prvků (kašny, terasní zdi aj.).
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Pražská Loreta (Q1064659)
| 
|
39681/1-961 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 100/7 50°5′21,26″ s. š., 14°23′29,04″ v. d. | Poutní místo vznikalo postupně v průběhu 17. století až do 1. poloviny 18. století. V centru areálu se nachází orientovaná Santa Casa neboli Svatá chýše. Je obklopená ze čtyř stran patrovými ambity se čtyřmi nárožními kaplemi a dalšími kaplemi ve středech kratších stran. Po stranách Santy Casy jsou symetricky umístěny dvě kašny. Ve středu východního ramene je situován chrám Narození Páně se dvěma věžemi – zvonicemi. Východní křídlo ambitu bylo rozšířeno do dvoutraktu přístavbou sakristie, v patře oratoří. Také západní křídlo je dvoutraktové, jednopatrové s hodinovou věží nad vstupní osou. Před hlavním průčelím je kamenná terasa, ohraničená kamenným zábradlím s podstavci pro plastiky andílků. Střechy nad jednotlivými křídly ambitu jsou sedlové, v nárožích upravené valbami. Nad nárožními kaplemi jsou střechy stanové, ve vrcholu s lucerničkami. Všechny věže nesou cibulové báně s lucernami a makovicemi.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Klášter kapucínů (Q12029542)
| %252C_Praha_1%252C_Loret%C3%A1nsk%C3%A9_n%C3%A1m._6%252C_Hrad%C4%8Dany_-_kostel_Panny_Marie_And%C4%9Blsk%C3%A9.JPG.webp)
|
44404/1-903 Pam. katalog MIS | Hradčany | Loretánské náměstí 99/6, Černínská 99/2, Kapucínská 99/1; Na náspu 98/2, Černínská 98/3; Na náspu 306/2 50°5′23,05″ s. š., 14°23′27,54″ v. d. | Klášter kapucínů s kostelem Panny Marie Andělské. Kapucínský konvent byl postaven v roce 1600, následně byl v polovině 17. století rozšířen o východní dvůr a později roku 1739 znovu rozšířen na východní stranu. Nejstarší kapucínský celek v Čechách. Svatý Vavřinec z Brindisi osobně řídil stavbu v první fázi, kdy byl vybudován typicky neorientovaný kostel a klášterní budovy na východní straně, s rajským dvorem určeným pro kontemplaci. Po roce 1663 byl rozšířen kostel a uzavřen druhý dvůr. Nejmladší části kláštera je velký východní dvůr, jehož budovy na severní a jižní straně však mají starší základ. Roku 1944 klášter zabralo velitelství SS, roku 1946 byl konvent navrácen řádu, roku 1950 komunistickým režimem opět odebrán, roku 1990 znovu vrácen a bratři se zároveň znovu ujali správy sousední Lorety.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Černínská 5 (Q31824933)
| 
|
39678/1-958 Pam. katalog MIS | Hradčany | Černínská 97/5 50°5′27,35″ s. š., 14°23′23,37″ v. d. | Měšťanský dům. Dům se skládá ze dvou částí. Severní přízemní domek staršího původu byl výrazně přestavěn roku 1816 Ignácem Palliardi. Jižní podlouhlý patrový dům pochází z roku 1873. Domek (dnešní přízemní díl) při ohradní zdi kapucínské zahrady si roku 1683 postavil Lorenz Kockhut. V roce 1717 bylo přestavováno dolní křídlo (oddělené roku 1805 jako samostatné čp. 95) a v roce 1765 krátké křídlo horní. Roku 1816 byla zchátralá stará přízemní část dnešního čp. 97 zcela přestavěna podle Ignáce Palliardiho. Jednopatrovou přestavbu při jižním boku staršího stavení realizoval roku 1853 pekařský mistr Petr Šourek podle plánu stavitele A. Hellmicha, stavba byla dokončena následujícího roku pod vedením stavitele Josefa Liebla. Vnější fronta do Černínské ul. počíná nahoře novodobou ohradní zdí dvorku, na jejíž nároží byla na pilířku osazena socha sv. Jana Nepomuckého charakteru lidové tvorby. V ohradní zdi byl zřízen vjezd pod segmentovým záklenkem, na který navazuje opět novodobě upravený trojúhelný štítek přístavku bývalé stáje. Pod terén nepravidelné zahrádky, odkrojené dodatečně od zahrady Lazaretu, vniká z přízemí patrové části objektu menší plochostropý sklípek. Terasovitě odstupněná zahrada uzavírá zídka s pilířky, které zdobí pískovcové vázy, mezi stejné pilířky byla vsunuta i kamenná balustráda po stranách vyrovnávacích stupňů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Černínská 6 (Q31824973)
| 
|
39676/1-957 Pam. katalog MIS | Hradčany | Černínská 96/6 50°5′28,09″ s. š., 14°23′23,21″ v. d. | Měšťanský dům. Objekt byl původně do roku 1804 součástí jednoho celku spolu s objekty čp. 88 a 90. Dnešní objekt je složen z předního jednopatrového domu se sedlovou střechou a zadního domu, jenž se při ulici Nový svět uplatňuje svislým jednoosým pásem oken. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého bažanta (Q31824909)
| 
|
39674/1-956 Pam. katalog MIS | Hradčany | Černínská 95/7 50°5′27,72″ s. š., 14°23′23,09″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého bažanta. Jednopatrový dům se sedlovou střechou pochází z let 1717–1726. Fasádu pokrývá jemná pásová rustika. Dům byl původně přistaven v letech 1717–1726 jako součást k dnešnímu čp. 97. Podle smlouvy s kapucíny z roku 1717 má objekt dodnes samostatně vyzděnou zadní zeď, při ohradní zdi sousedního kapucínského Lazaretu. V roce 1806 bylo od celku odděleno dnešní čp. 95. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Raka (Q31825064)
| 
|
39671/1-954 Pam. katalog MIS | Hradčany | Černínská 93/10 50°5′29,47″ s. š., 14°23′22,51″ v. d. | Venkovský dům U Raka. Dům U Raka se skládá ze dvou přízemních souběžných domů s valbovými střechami, které vznikly patrně po roce 1774 na místě starších stájí. Nárožní stavení je z roubených dřevěných trámů. V roce 1990 proběhla celková rekonstrukce domu, při které bylo roubení nahrazeno kopií a došlo ke změně dispozice. Areál zaujímá nárožní lichoběžníkovou parcelu při dolním konci schodů Černínské uličky a severním okraji nepravidelného plácku, při ústí ulice Nový Svět. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Černínská 12 (Q31825055)
| 
|
39672/1-955 Pam. katalog MIS | Hradčany | Černínská 94/12, (Jelení 94/17?) 50°5′31,24″ s. š., 14°23′22,63″ v. d. | Měšťanský dům. Domek byl postaven v 1. třetině 19. století. Od roku 1852 byl jeho majitelem ředitel pražské polytechniky Josef Lumbe. Klasicistní dvoupatrový dům z 1. třetiny 19. století stojící při ohradní zdi při ulici Jelení. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Nový Svět 6 (Q31825042)
| 
|
39793/1-1029 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 191/6 50°5′28,71″ s. š., 14°23′23,53″ v. d. | Měšťanský dům. Jednopatrový dům se sedlovou střechou byl vystavěn v letech 1841–1844 podle návrhu Václava Dudy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zeleného kříže (Q37290343)
| 
|
39665/1-951 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 89/4 50°5′28,34″ s. š., 14°23′24,93″ v. d. | Měšťanský dům U Zeleného kříže. Současný dům byl vystavěn v době kolem roku 1770 na místě tehdy zdevastovaného objektu z konce 16. století. Zadní křídlo budovy bylo upraveno podle návrhu Ignáce Palliardiho v roce 1818. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlaté hvězdy (Q31824945)
| %252C_Praha_1%252C_Nov%C3%BD_Sv%C4%9Bt_2%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
39662/1-949 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 87/2 50°5′28,17″ s. š., 14°23′25,58″ v. d. | Měšťanský dům U Zlaté hvězdy. Současný jednopatrový domek se sedlovou střechou byl vystavěn kolem poloviny 18. století v místech staršího barokního objektu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Domek U Zlatého slunce (Q37290236)
| 
|
39669/1-953 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 92/27 50°5′28,4″ s. š., 14°23′23,7″ v. d. | Domek U Zlatého slunce. Nárožní jednopatrový domek na protáhlé nepravidelné parcele byl vystavěn patrně na přelomu 17. a 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého pluhu (Q31825031)
| 
|
39667/1-952 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 90/25 50°5′28,17″ s. š., 14°23′24,41″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého pluhu. Dnešní dvoupatrový řadový dům vyrůstal postupně se sousedním domem čp. 88 do 60. let 17. století. K rozdělení objektů došlo v roce 1804, následně byl dům čp. 90 roku 1835 upraven. Mezi okny 1. patra pamětní deska a reliéf hlavy umělce s vavřínovou snítkou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého pluhu (Q31825113)
| 
|
39663/1-950 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 88/23 50°5′27,94″ s. š., 14°23′25,22″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého pluhu. Areál domů se rozprostírá mezi ulicemi Nový svět a Černínská. Objekt při ulici Nový svět vznikl v 60. letech 17. století. Domy při ul. Černínská byly vystavěny v 19. století. Zbytek barokního areálu, který byl později rozčleněn a doplněn. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Bílého lva (Q31825020)
| 
|
39660/1-948 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 86/21 50°5′27,76″ s. š., 14°23′25,72″ v. d. | Měšťanský dům U Bílého lva. Jednopatrový dům byl postaven po roce 1786 na místě staršího objektu, který byl zničen za francouzského a později pruského obležení Prahy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého beránka (Q31825009)
| 
|
44403/1-947 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 85/19 50°5′27,31″ s. š., 14°23′26,93″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého beránka, U Šafránků, U Myslivečků. Dům U Zlatého beránka byl stavěný postupně v letech 1672–1724. V 1. polovině 19. století byl klasicistně upraven. Dvoupatrový řadový dům na nepravidelném protáhlém a zalomeném půdorysu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého čápa, U Bílého čápa (Q31824999)
| 
|
39658/1-946 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 84/17 50°5′27,25″ s. š., 14°23′27,71″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého čápa, také U Bílého čápa. Postaven původně jako součást sousedního domu čp. 83, s nímž tvořil jeden celek. K rozdělení došlo roku 1730, samostatně je čp. 84 vedeno až od roku 1796. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Domek U Zlatého keře (Q37290300)
| 
|
39656/1-945 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 83/15 50°5′27,24″ s. š., 14°23′28,32″ v. d. | domek U Zlatého keře. Patrový dům s novodobou střešní vestavbou byl do roku 1796 součástí většího objektu. V jádru domu se skrývá starší cenné zdivo. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Domek U Zlatého stromu (Q37290256)
| 
|
39654/1-944 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 82/13 50°5′27,2″ s. š., 14°23′29,04″ v. d. | Domek U Zlatého stromu. Patrový řadový dům s novodobou střešní vestavbou byl dříve součástí většího objektu spolu s čp. 80 a 81. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Losenavský dům (Q37290277)
| 
|
39652/1-943 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 81/11 | Dům vznikl koncem 17. století přestavbou dvou renesančních domů. V interiéru dochována starší gotická dispozice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U svatého Michala (Q31824985)
| 
|
44402/1-942 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 80/9 50°5′27″ s. š., 14°23′30,45″ v. d. | Měšťanský dům U svatého Michala. Tento přízemní dům byl vystavěn současně s čp. 81 a 82 koncem 17. století na místě starších objektů z konce 16. století. K rozdělení na samostatné domy došlo v letech 1804–1805. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého žaludu (Q31824922)
| 
|
39650/1-941 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 79/7, Kapucínská 79/3 50°5′26,67″ s. š., 14°23′31,84″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého žaludu. Jednopatrový dům se štítovým nástavcem v ose středního mělkého rizalitu byl vystavěn v letech 1705–1708 Thomasem Haffeneckerem pro Františka Santini-Aichla, bratra slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého hroznu, U Modrého hroznu (Q28147105)
| 
|
39648/1-940 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 78/5, Kapucínská 78/4 50°5′26,38″ s. š., 14°23′33,43″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého hroznu, také U Modrého hroznu. Nárožní dvoupatrový dům na nepravidelné parcele vznikl po roce 1694. Z této doby si také uchoval svůj převážně raně barokní vzhled. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlaté hrušky (Q31824844)
| 
|
39646/1-939 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 77/3 50°5′26,49″ s. š., 14°23′34,09″ v. d. | Měšťanský dům U Zlaté hrušky, také U Abraháma. Řadový jednopatrový dům o podélné dispozici byl stavěn postupně od 17. století. Současná nezvyklá štuková výzdoba na hlavní barokní fasádě vznikla patrně po roce 1900. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Dům U Zlatého noha (Q28336766)
| 
|
39644/1-938 Pam. katalog MIS | Hradčany | Nový Svět 76/1 50°5′26,5″ s. š., 14°23′35,44″ v. d. | Měšťanský dům U Zlatého noha. Jednopatrový řadový dům na protáhlé parcele byl vystavěn ve 2. polovině 17. století. Současná podoba objektu je ovlivněna přestavbou z roku 1831. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Strahovská zahrada
Základní sídelní jednotka Strahovská zahrada zaujímá část Hradčan západně, jižně a východně od Strahovského kláštera.
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Velká Strahovská zahrada (Q969482)
| .jpg.webp)
|
11720/1-904 Pam. katalog MIS | Hradčany | 50°5′11,8″ s. š., 14°23′32,62″ v. d. | Poznámka: součást kulturní památky Strahovský premonstrátský klášter | |||||
| Bývalý viniční lis (Q969482)
| 
|
11720/1-904 Pam. katalog MIS | Hradčany | Úvoz 157/11 50°5′16,5″ s. š., 14°23′35,56″ v. d. | Dům V Presu. Poznámka: součást kulturní památky Strahovský premonstrátský klášter | |||||
| Dům zahradníka čp. 133 (Q969482)
| 
|
11720/1-904 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovské nádvoří 133/3 50°5′7,2″ s. š., 14°23′26,22″ v. d. | Domek zahradníka, původně sušárna ovoce, v někdejší užitkové části Konventní zahrady. Poznámka: součást kulturní památky Strahovský premonstrátský klášter | |||||
| Vlašská 44 (Q33518960)
| 
|
44439/1-1034 Pam. katalog MIS | Hradčany | Vlašská 211/44 50°5′7,87″ s. š., 14°23′34,71″ v. d. | Městský dům. Jednopatrové raně barokní zahradní stavení bylo postaveno v polovině 17. století. Jednopatrový dvoukřídlý dům, zvalbené sedlové střechy, jednoduchá průčelí s nerámovanými okny, ve střední ose vstup obložený kamenným olištovaným ostěním. Zídka u pravého nároží obsahuje vjezd na dvorek sevřený pilíři s římsovými hlavicemi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Mýtnice Strahovská 16 (Q37290501)
| 
|
39703/1-976 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovská 123/16 50°5′6,65″ s. š., 14°23′16,59″ v. d. | Bývalá mýtnice. Menší přízemní domek na obdélném půdoryse vznikl patrně kolem poloviny 19. století. Objekt přiléhá přímo ke středověké hradební zdi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Strážní domek Strahovská 15 (Q37290427)
| 
|
39797/1-1031 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovská 204/15 50°4′58,91″ s. š., 14°23′47,1″ v. d. | Strážní domek. Tento objekt vznikl v letech 1360–1362 jako věž, jež byla součástí gotického opevnění. Dnes má podobu patrového domu s pultovou střechou a výraznou korunní římsou s konsolami. Jedna z málo dochovaných věží Hladové zdi. Jednopatrový objekt obsahuje ve své východní části gotickou obrannou věž vystupující na vnější straně z Hladové zdi. Při barokní fortifikaci přistavěno vnější schodiště vedoucí podél hradby ke vstupu na západní straně věže, vstup umístěn v úrovni patra. Začátkem 18. století vybudován nový hradební ochoz na opačné straně hradby, přístupný z 1. patra věže na východní straně. V 1. polovině 19. století přistavěn k věži v romantickém duchu objekt s pultovou střechou, slouží k bydlení. Poznámka: Mapy.cz adresu přiřazují jedné z budov ve vojenském prostoru mezi Strahovskou a Vaníčkovou ulicí. Jiné mapy (Identifikační mapa parcel a stavebních objektů hl. m. Prahy, mapa IZS, mapa Google) ji přiřazují domku přilehlému k Hladové zdi proti kostelu sv. Vavřince a malostranskému domu Petřínské sady 342/14, třebaže liché orientační číslo neodpovídá poloze severně od osy Strahovské ulice. | |||||
| Strážní domek Strahovská 203 (Q37290452)
| .jpg.webp)
|
39795/1-1030 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovská 203 50°5′0,76″ s. š., 14°23′30,75″ v. d. | Strážní domek. Současný jednopatrový dům s valbovou střechou z konce 18. století vznikl v místech staršího objektu, který zde byl vystavěný v 2. polovině 16. století v souvislosti s tehdy vznikajícím barokním opevněním. Jednopatrová stavba při hradební zdi. Objekt z 1. poloviny 17. století vybudován jako přízemní v souvislosti s raně barokní výstavbou nového fortifikačního systému a přestavbou části gotického opevnění. Pozdně barokní přestavba a zvýšení domu mělo rovněž souvislost s vojenským obranným charakterem stavební činnosti jak u čp. 203, tak čp. 204. Časem sloužil dům i jako vojenská věznice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Petřínská hvězdána (Q392420)
| 
|
39799/1-1032 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovská 205 50°5′5,78″ s. š., 14°23′17,48″ v. d. | Hvězdárna byla postavena v letech 1927–1928 podle plánů V. Veselíka. Objekt v sobě zahrnuje hranolovou věž a úsek gotické hradební zdi. Bývalý klasicistní strážní domek při Hladové zdi dnes tvoří levou část objektu hvězdárny spolu s hranolovou věží, která byla do novostavby také začleněna – uprostřed, nese největší kopuli. Hvězdárna je dnes jednopatrová, přistavěná k hradební zdi, která je zároveň její zadní, severní stěnou. Jedenáctiosá hlavní fasáda se obrací na jih k Růžové zahradě, vystupují z ní dva tříosé válcové rizality, které nesou západní a východní kupoli, a uprostřed se uplatňuje průčelí bývalé hradební věže, zdůrazněné mohutnou klasicistní profilovanou korunní římsou na kamenných konsolách; věž nese největší střední kupoli. Do prostoru bývalé věže vedou z obou stran chodby kamenné barokní portálky. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Strážní domek Strahovská 206 (Q37290404)
| 
|
39800/1-1033 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovská 206 50°5′5,78″ s. š., 14°23′17,48″ v. d. | Bývalý strážní domek. Přízemní dvoukřídlý objekt s valbovou a sedlovou střechou byl postaven jako strážní domek v letech 1848–1849. Nachází se na hradčanské straně gotické hradební zdi. Domek je přízemní, dvoukřídlý, krytý valbovou a sedlovou střechou. Západní křídlo je kratší, má nečleněnou tříosou fasádu, vpravo s domovním vchodem, vlevo se dvěma okny, rámovanými stuhovými šambránami. Jižní fasáda je dvouosá s vchodem vpravo. Delší obdélné křídlo je na západní straně uzavřeno kamenným segmentově zaklenutým portálem s dvoukřídlými vraty. Při severní straně hradební zdi je přistavené venkovní schodiště se zábradlím, vedoucí do úrovně 1. patra věže, kde je proražen portálek a okno. Hradební věž je završena mohutnou korunní římsou nesenou konsolami. Obě křídla jsou částečně zaklenuta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Růžový sad na Petříně (Q8502665)
| .jpg.webp)
|
51933/1-2313 Pam. katalog MIS | Hradčany | Strahovská, pp. 274, 273/1, 273/2, 295/4 50°4′53″ s. š., 14°23′48″ v. d. | Růžový sad. Sad se skládá ze dvou částí.
Památkově chráněno od 13. září 2002. | |||||
| Socha Polibek (Q38387995)
| 
|
38897/1-473 Pam. katalog MIS | Hradčany | Růžový sad na Petříně, na prostranství před vstupem stanice lanové dráhy Petřín 50°4′54,5″ s. š., 14°23′46,71″ v. d. | Pískovcové sousoší o výšce 2,5 metru, autor Josef Mařatka, sokl Jan Kotěra. Sousoší z roku 1921 vzniklo podle skici z roku 1909, původně bylo určeno do Letenských sadů, kam bylo i umístěno. Na Petřín přemístěno v letech 1930–1931 v souvislosti s výstavbou nové stanice lanové dráhy, podle některých údajů však až při výstavbě Stalinova pomníku. Dílo J. Mařatky představuje velmi charakteristickou ukázku jeho tvorby z prvního tvůrčího období, zaměřeného na figurální díla reflektující ještě ohlas secesního dekorativismu a exaltovaného symbolismu. Poznámka: Sochy Polibek, Touha, Vodník, Rusalka, pomník M. R. Štefánika jsou chráněny společně pod jedním identifikačním číslem. Původně byla socha Polibek zapsána samostatně pod číslem 1-473. | |||||
| Socha Touha (Q38387995)
| 
|
38897/1-473 Pam. katalog MIS | Hradčany | původně Růžový sad na Petříně (přesná lokalizace neznámá), nyní depozitář Galerie hlavního města Prahy 50°4′53,38″ s. š., 14°23′51,16″ v. d. | Bronzová socha mladé ženy z roku 1899 (či 1907) (autor Vilém Amort). Socha z roku 1907 byla k hvězdárně umístěna roku 1957. Poznámka: Socha byla původně umístěná v Petřínských sadech. Po opakovaných pokusech o odcizení byla přemístěna do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Sochy Polibek, Touha, Vodník, Rusalka, pomník M. R. Štefánika jsou chráněny společně pod jedním identifikačním číslem. Původně byly společně zapsány sochy Touha, Vodník, Rusalka pod číslem 1-471. | |||||
| Sochy Vodník a Rusalka (Q38387995)
|
|
38897/1-473 Pam. katalog MIS | Hradčany | původně květnice Růžového sadu na Petříně, jezírko u alpina. Socha Rusalka ukradena, socha Vodník v depozitáři Galerie hlavního města Prahy 50°4′53,38″ s. š., 14°23′51,16″ v. d. | Bronzové sochy (sedící muž a dívka s dlouhými rozpuštěnými vlasy) z roku 1899 (či 1907) (autor Vilém Amort). Sochy byly původně umístěny v květnici u Růžového sadu. Socha Rusalka byla v roce 1994 ukradena, socha Vodníka i socha Touha byla poté přemístěna do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Jednalo se o vytvoření sochy Rusalky podle dochovaného modelu. Poznámka: Sochy Polibek, Touha, Vodník, Rusalka, pomník M. R. Štefánika jsou chráněny společně pod jedním identifikačním číslem. Původně byly společně zapsány sochy Touha, Vodník, Rusalka pod číslem 1-471. | |||||
| Pomník Milana Rastislava Štefánika na Petříně (Q38387995)
| 
|
38897/1-473 Pam. katalog MIS | Hradčany | Růžový sad na Petříně, u vstupu do Štefánikovy hvězdárny 50°4′52,98″ s. š., 14°23′51,1″ v. d. | Originál sochy od Bohumila Kafky stál za první Československé republiky u Bratislavy a byl zničen za Slovenského státu v době druhé světové války. Model pomníku uchovávala Národní galerie v depozitáři na hradě Pecka. 30. srpna 1994 byla slavnostně odhalena replika sochy u Štefánikovy hvězdárny v Praze. Poznámka: Socha M. R. Štefánika byla prohlášena za kulturní památku jako součást Růžového sadu, avšak v Ústředním seznamu kulturních památek je evidována pod jedním rejstříkovým číslem společně se sochami Polibek, Touha, Vodník a Rusalka, které byly jako kulturní památky zapsány již dříve. |
Praha 6
U Písecké brány A
Základní sídelní jednotku U Písecké brány A tvoří část bývalého hradebního pásma mezi ulicemi Na valech, Badeniho, Mariánské hradby a Tychonova. (ZSJ U Písecké brány B tvoří pás mezi ulicemi Na valech a Milady Horákové.)
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bílkova vila (Q3509283)
| %252C_Praha_6%252C_Mickiewiczova_1%252C_Hrad%C4%8Dany.JPG.webp)
|
40396/1-1422 Pam. katalog MIS | Hradčany | Mickiewiczova 233/1, U Písecké brány 233/2, Praha 6 50°5′43,07″ s. š., 14°24′30,39″ v. d. | Vlastní vila Františka Bílka byla postavena v letech 1910–1912. Před domem se nachází sousoší Komenský se loučí s vlastí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Mickiewiczova 3 (Q31824714)
| 
|
40833/1-1710 Pam. katalog MIS | Hradčany | Mickiewiczova 234/3, U Písecké brány 234/4, Praha 6 50°5′43,39″ s. š., 14°24′29,21″ v. d. | Secesní vila s asymetricky pojatou fasádou vznikla v letech 1910–1911. Autorem návrhu je patrně sochař František Bílek. Památkově chráněno od roku 1970. | |||||
| Bývalá kaple Panny Marie Pomocné (Q31824785)
| 
|
40392/1-1418 Pam. katalog MIS | Hradčany | U Písecké brány 202/1, Praha 6 50°5′42,25″ s. š., 14°24′22,65″ v. d. | Bývalá kaple Panny Marie Pomocné, přestavěná na obytný domek. Z původní dvojice kaplí dochována jen dnešní kaple z roku 1735, jejímž autorem byl zřejmě Kilián Ignác Dientzenhofer. Kaple tohoto zasvěcení stála původně na Pohořelci, kde musela ustoupit opevnění, patrocinium bylo přeneseno na dnešní místo. Kaple byla postavena roku 1735, v roce 1761 přestala být užívána k církevním účelům a byla používána jako skladiště. V letech 1757–1761 byla u kaple vybudovaná kaple větší, podle projektu Ign. Palliardiho, a ta byla roku 1791 opět zbořena. Menší kaple byla přestavována na obytný domek, po roce 1890 byla rozšířena a v 90. letech byla provedena novodobá úprava a rozšíření, které znamenalo úplnou degradaci historického objektu. Novodobé historizující fasády snad po levé straně skrývají původní polygonální stavbu, která západním směrem u původní kapličky přecházela ve velmi krátkou loď. Pokud část polygonu skutečně patří barokní stavbě, tvoří dnes levou část objektu, kde jsou také naznačena oválná okna (jedno slepé). Všechny ostatní otvory (včetně mříží a dalších detailů), přesah střechy, vedení ohradní zdi je novotvarem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Mýtnice (Q37289775)
| 
|
47335/1-1420 Pam. katalog MIS | Hradčany | U Písecké brány 209/3, K Brusce 209/3, Praha 6 50°5′41,98″ s. š., 14°24′20,67″ v. d. | Menší přízemní klasicistní domek s valbovou střechou, bývalá mýtnice, byl postaven roku 1833. kolem roku 1890 sloužil k výběru potravní daně. Původní kašna přikryta železobetonovými panely v místě vjezdu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| U Písecké brány 24 (Q31825076)
| .jpg.webp)
|
104537 Pam. katalog MIS | Hradčany | U Písecké brány 266/24, Praha 6 50°5′42,59″ s. š., 14°24′16,48″ v. d. | Rodinný, později nájemní dům z let 1911–1912, bývalou vilu továrníka Kořána, navrhl architekt Ladislav Skřivánek. Samostatně stojící dvoupodlažní podsklepený objekt s vestavěným podkrovím a valbovou střechou je na přibližně čtvercovém půdorysu a na hlavní a zahradním průčelí se nachází mělký zaoblený rizalit. Vila má jemné klasicizující tvarosloví s prvky secese a neorenesance. Památkově chráněno od 12. září 2011. | |||||
| Park Charlotty G. Masarykové (Q37290771)
| .jpg.webp)
|
100818 Pam. katalog MIS | Hradčany | Badeniho, Tychonova, Na valech, Na baště sv. Jiří, Na baště sv. Ludmily, Praha 6 50°5′42,52″ s. š., 14°24′33,06″ v. d. | Park - sad u Písecké brány. Původní vojenské pozemky v okolí Písecké brány byly v roce 1911 vykoupeny obcí a tehdy také došlo k založení parku na zasypaném pevnostním valu, pravděpodobně podle plánů Karla Skaláka, který byl i autorem úprav na místě původní bašty sv. Tomáše. Kompozice se rozvíjela směrem od brány do bočních prostorů, kolem obvodových zdí původních bašt, páteř tvořila severojižní osa (mezi branou a ulicí K Brusce). Na severní straně, v předpolí brány, byla parterově upravená plocha ve tvaru písmene U, osově rozpůlená cestou. Boční části parku, vzniklé západně a východně od hlavní osy měly cestní síť, organizovanou do kruhů a vegetaci komponovanou do obvodových partií, kdy vzniklé vnitřní prostory tak získaly na interiérové působivosti. Pp. 593, 569/2, 569/3, 598, 652/1, 599, 650, 592, 766/5, 601, 600/2, 766/1, 652/2, 569/1, 602, 600/1, 778/2, Památkově chráněno od 28. ledna 2004. | |||||
| Tychonova 4 (Q31825089)
| 
|
40399/1-1425 Pam. katalog MIS | Hradčany | Tychonova 269/4, Praha 6 50°5′40,92″ s. š., 14°24′13,84″ v. d. | Patrová vila od Josefa Gočára z let 1911–1913 s monumentálně pojatým kubistickým vstupem představuje spolu se sousedním čp. 268 jeden z nejvýznamnějších počinů kubistické architektury. V zahradě je osmiboký altánek s jehlancovou stříškou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Tychonova 6 (Q31825341)
| .jpg.webp)
|
40397/1-1424 Pam. katalog MIS | Hradčany | Tychonova 268/6, Praha 6 50°5′41,46″ s. š., 14°24′13,67″ v. d. | Jednopatrová vila s vloženým druhým patrem byla postavena v letech 1911–1912 a stejně jako sousední dům čp. 269 ji navrhl architekt Josef Gočár. Na objektu se uplatňuje výrazné kubistické tvarosloví. Zahradní altán je otevřený, s kupolí vynášenou šesti sloupy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Na hradbách A
Základní sídelní jednotku Na hradbách A tvoří část bývalého hradebního pásma ohraničená ulicemi Milady Horákové, Na valech, Tychonova, Mariánské hradby, Jelení, Keplerova, Myslbekova, Patočkova. (ZSJ Na hradbách B zahrnuje jen cíp území severně od ulice Na valech s budovou knihovny Národního archivu, čp. 5.)
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Městský sirotčinec (Q37290589)
| 
|
40395/1-1421 Pam. katalog MIS | Hradčany | Milady Horákové 220/139, U Brusnice, Praha 6 50°5′40,09″ s. š., 14°23′34,3″ v. d. | Objekt bývalého sirotčince byl postaven v letech 1911–1913 podle projektu architekta Josefa Rosipala. Dvoupatrová budova má půdorys ve tvaru písmene T a je pojata v jednoduchém stylu geometrické secese. Součástí památkové ochrany je i zahrada s oplocením. Nyní v budově působí Ministerstvo kultury ČR. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vojenský hřbitov (Q24045117)
| 
|
41183/1-1940 Pam. katalog MIS | Hradčany | Keplerova, Patočkova, Praha 6, pp. 337, 340, 345, 360 50°5′14,5″ s. š., 14°23′17,35″ v. d. | Vojenský hřbitov hradčanské dělostřelecké posádky byl zřízen pod hradčanským opevněním mezi 9. a 10. bastionem v souvislosti s nařízením císaře Josefa II. z roku 1786 o pohřbívání mimo obvod města a zrušen byl roku 1906. Náhrobní desky jsou nerovnoměrně rozmístěny a vsazeny do zdi opevnění, pomníky jsou ke zdi přisazené. Náhrobní desky, náhrobky a epitafy se vztahují vesměs k důstojnickému sboru posádky, která sídlila v bývalém klášteře voršilek, a jejich rodinným příslušníkům. Roku 1866 byl na hřbitově zřízen hromadný šachtový hrob pruských dělostřelců, kteří přišli o život 25. 8. 1866. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Fragmenty domu Tychona Brahe (Q37289818)
|
|
41185/1-1941 Pam. katalog MIS | Hradčany | Parléřova 118/2, Morstadtova 118/2, ve dvoře gymnázia J. Keplera, Praha 6, pp. 306 50°5′15,95″ s. š., 14°23′16,91″ v. d. | Dochované fragmenty původně renesančního domu, ve kterém žil v letech 1599–1601 Tycho Brahe. Památkově chráněno od roku 1976. |
Opevnění
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Opevnění Malé Strany a Hradčan (Q30170330)
| 
|
44513/1-482 Pam. katalog MIS | Hradčany | hranice Hradčan 50°4′50,75″ s. š., 14°24′8,23″ v. d. | městské opevnění Malé Strany a Hradčan, z toho na území Hradčan:
Mariánské hradby, Praha 1, ZSJ Strahovská zahrada:
Mariánské hradby, Praha 6, ZSJ Na hradbách:
Mariánské hradby, Praha 6, ZSJ U Písecké brány:
Mariánské hradby, Praha 1, ZSJ Hrad:
V rozpisu adres v MonumNetu jsou uvedena čp. (bez rozlišení, zda jde o malostranská nebo hradčanská čísla, a bez údaje o příslušnosti k ulici:
K tomu jsou v MonumNetu uvedena orientační čísla 4, 8, 12, 21, aniž by bylo zřejmé, ke kterému katastru a adrese patří. |
Reference
- Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek na Hradčanech na Wikimedia Commons
Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.