Matyášova brána

Vlastní brána vznikla zřejmě ještě na objednávku Rudolfa II. a Matyáš ji doplnil jen štukovým nápisovým polem v nástavci. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Pražský hrad od dnešního Hradčanského náměstí, a budovy správce pokladu a zbrojnice.

Za architekta brány je v literatuře na základě slohového rozboru shodně považován Giovanni Maria Filippi.[2]

V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta Nicolo Pacassiho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta Jože Plečnika.[3]

Detail plastické výzdoby štítu

Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma obelisky po stranách. Nápisové pole v horní části nástavce je na rozdíl od ostatních částí brány, které jsou kamenné, provedeno pouze ze štuku. Byl proto vysloven předpoklad, že brána je ve skutečnosti o několik let starší (pravděpodobně provedena ještě na objednávku Rudolfa II.) a z roku 1614 pochází pouze štukové pole.[1]

Architektura brány je provedena velmi vynalézavým a nezvyklým způsobem, což se projevuje i ve zvláštní práci s řádovou superpozicí. Spodní část je řešena v rustikovém řádu, který je však kombinovaný s řádem toskánským. dórské kladí obsahuje v metopách vlysu znaky dědičných habsburských zemí (zleva: Horní Lužice, Lucembursko, Rakousko, Čechy, rodová orlice, Uhry, Morava, Slezsko, Dolní Lužice). Nástavec je v jónském řádu.[4]

Brána je členěna důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2). Paradoxní je též umístění spodní trojice klenáků na oknech nad bočními vchody. Těmito formálními hříčkami brána nepochybně patří ještě rudolfinskému manýrismu. Celkovým vyzněním a monumentalitou však průčelí Matyášovy brány náleží již také baroku a představuje tak jednu z prvních světských barokních staveb na území Čech.[4]

Nápis nad branou zní:

D[ominus] Matthias El[ectus] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV

tj. česky „Pan Matyáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“.

V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do Sloupové síně, odkud se vstupuje přes galerii do Španělského sálu.