Senta

Město vzniklo v prostoru okolo kláštera. Poprvé je připomínáno v roce 1216. Díky vhodnému geografickému umístění v Panonské nížině na brodu přes řeku Tisu se mohlo v průběhu staletí postupně ale jistě rozrůstat. Od 14. století je doložena jeho příslušnost k budínskému arcibiskupství. V roce 1506 se stala svobodným královským městem. V roce 1526 město obsadili Turci na dalších 150 let; část obyvatel pobili a část odvlékli do vnitrozemí své říše. Ve válkách mezi Rakouskem a Tureckem představovala bitva u Zenty jedno z největších vítězství Rakouska nad Osmanskou říší. Dne 11. září 1697 zde byla turecká vojska poražena. Následně se město stalo opět součástí Uher, jako součást tzv. Vojenské hranice, pohraničního pásma mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Vojenská hranice zde existovala několik desítek let.

Do města přišli v 40. letech 18. století následně kolonisté z Uher, především Maďaři, Slováci, Němci a Židé. Ke konci 18. století bylo město vážně poničeno při velkém požáru. V roce 1889 byla do města zavedena železnice a o šest let později město získalo i elektrické osvětlení. V roce 1911 poničil Zentu velký požár, během něhož vyhořela původní budova radnice a hlavní kostel. Drtivá většina obyvatel byla před první světovou válkou maďarské národnosti; Srbové a Němci zde představovali menšinu. Roku 1918 bylo rozhodnuto o nových hranicích mezi Srbskem (později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) a Maďarskem a město Senta se ocitlo na srbském území.

Dne 12. dubna 1941 město obsadila během tzv. Dubnové války maďarská vojska. 8. října 1944 vstoupily do Zenty jednotky Rudé armády a jugoslávských partyzánů.

Po skončení druhé světové války byli Němci vyhnáni a dosídleni větším počtem Srbů a Černohorců. Během 50. a 60. let došlo k průmyslovému rozvoji města. Byl vybudován nový most přes řeku Tisu a průmyslové podniky společně s velkým cukrovarem. Počet obyvatel, kteří byli zaměstnáni v průmyslu začal růst na úkor těch, kteří ještě stále pracovali v zemědělství.

V obci žije podle posledního sčítání lidu 16 396 plnoletých obyvatel, průměrné stáří zde činí 40,9 let. Je zde 7938 domácností, průměrně má každá domácnost 2,56 lidí. Většina obyvatelstva je převážně maďarské národnosti (77, 14 %), druzí jsou Srbové s 13,12 %. Počet obyvatel města rostl až do 60. let 20. století, kdy dosáhl cca 25 000 obyvatel, od té doby mírně klesá.

V současné době má Senta tři střední školy a pět základních škol, z nichž jedna nese jméno realistického spisovatele a místního rodáka Stevana Sremace. Nachází se zde dvě vyšší odborné školy. Střední školy vyučují jak v maďarském, tak i srbském jazyce.

První škola byla ve městě založena již v 18. století. Od roku 1876 mělo město i první gymnázium. V 60. letech 20. století zde bylo otevřeno několik odborných nižších škol.

• Michael Fekete (matematik)
• Matija Bećković (spisovatel a básník)
• Bernat Klein (návrhář textilu)
• Árpád Sterbik (házenkář)
• Milorad Krivokapić (házenkář)
• Stevan Sremac (spisovatel)
• József Törtei (řecko-římský zápasník)
• Bojan Pajtić (politik)
• Čaba Silađi (plavec)
• Nemanja Nikolić (fotbalista)
• Zsombor Kerekes (fotbalista)
• Attila Juhász (politik)
• Kristijan Fris (sportovec)

• Niš, Srbsko
• Dunajská Streda, Slovensko
• Hódmezővásárhely, Maďarsko
• Kraň, Slovinsko
• Mukačevo, Ukrajina
• Jedlová, Maďarsko