Seattle-Tacoma International Airport

Seattle-Tacoma International Airport (IATA: SEA, ICAO: KSEA, FAA LID: SEA), jinak známo také jako Sea-Tac Airport nebo jednoduše Sea-Tac je letiště v SeaTacu, ve státě Washington. Leží zhruba 2,5 kilometru od mezistátní dálnice Interstate 5 a obsluhuje města Seattle a Tacoma. Letiště je domovem aerolinek Alaska Airlines a její dceřiné společnosti Horizon Air. Vzlétávají z něj letadla do ostatních letišť v Severní Americe, Evropě i Asii.

Seattle-Tacoma International Airport
Letiště zachycené ze vzduchu.
Základní informace
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelPort of Seattle
Otevření1944
Nejbližší městoobsluhuje Seattle a Tacomu, leží však v SeaTac
Kód letiště ICAOKSEA
Kód letiště IATASEA
Souřadnice47°26′56″ s. š., 122°18′34″ z. d.
Nadmořská výška132 m
Statistika (2010)
Cestujících31 553 166
Pohybů313 954
Vzletové a přistávací dráhy
  • 16L/34R – beton, 3627× m
  • 16C/34C – beton, 2873× m
  • 16R/34L – beton, 2591× m
Odkazy
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

„Welcome to Sea-Tac“, hlásá cedule při vjezdu k letišti. Sea-Tac je přezdívka, kterou dali letišti zdejší obyvatelé (Seattle-Tacoma). Vznikla dříve než město SeaTac, ve kterém letiště leží.

V roce 2010 se umístilo na osmnáctém místě mezi letišti v USA s 31,5 miliony přepravených pasažérů. Dále se umístilo 25. v počtu pohybů a 19. v hmotnosti přepraveného nákladu.

Pět nejčastějších aerolinek pohybujících se na letišti v roce 2010 byly Alaska Airlines (35%), Horizon Air (14%), Delta Air Lines (11%), Southwest Airlines (9%) a United Airlines (7%).

Historie

Pohled z řídící věže, třetí ranvej v pozadí ještě ve výstavbě.

Letiště bylo postaveno v roce 1944 přístavem Port of Seattle s účelem obsluhovat občany v oblasti Pugetova zálivu poté, co Boeing Field převzala americká armáda pro druhou světovou válku. Přístav dostal dotaci milionu dolarů od federálního leteckého úřadu a sto tisíc dolarů od města Tacoma. Komerční užívání letiště začalo po válce, první plánované lety se uskutečnily v roce 1947. O dva roky později se z letiště stalo mezinárodní letiště, společnost Northwest Airlines totiž začala provozovat lety do Tokia. Ranvej byla prodloužena hned dvakrát; nejprve v roce 1959, aby letiště mohlo být užíváno tryskovými letadly a o dva roky později, aby zvládlo zvýšený provoz při světové výstavě 21. století, která se konala v Seattlu. Nynější terminál byl postaven také v roce 1959. V roce 1966, SAS zavedla první non-stop let mezi letištěm a pevninskou Evropou. Přístav se rozhodl rozšířit letiště významněji až mezi lety 1967 a 1973, kdy byla přidána druhá ranvej, garáž pro auta a další dva terminály.

Velký počet obyvatel okolí letiště obžalovalo přístavní společnost na začátku sedmdesátých let, když si stěžovali na hluk, vibrace, smog a další komplikace zaviněné letištěm. Společně se zastupitelstvem okresu King se přístav dohodl na vykoupení domů v blízkosti (na čem bylo utraceno okolo 100 milionů dolarů) a vystavění zvukové bariéry. V roce 1979 použilo zvukotěsnící techniky navržené americkým kongresem.

V roce 1978 přestala americká vláda regulovat lety a letiště na území USA, což přidalo více letů, na letiště začaly létat i aerolinky Trans World Airlines, v té době jedny z největších v USA.

Po smrti senátora Henryho M. Jacksona v roce 1983 komise seattleského přístavu navrhla přejmenování letiště na Henry M. Jackson International Airport jako památku na senátora, který pocházel z nedalekého Everettu. Ale proti se postavili obyvatelé Tacomy, kteří požadovali dodržení podmínky, za které město dotovalo 100 tisíc dolarů na výstavbu letiště. Podmínka zní, že název města Tacoma bude navždy obsažen v oficiálním názvu letiště. O rok později nakonec Tacoma souhlasila alespoň se zkráceným, druhým oficiálním názvem Sea-Tac International Airport, což je zkratka zdejší metropolitní oblasti.

Na začátku omsdesátých let dokázala studie letiště a okresu King, že letiště vyčerpá svou kapacitu v roce 2000. Plánovací komise se tak v roce 1992 rozhodla, že postaví třetí ranvej a v některém z okolních okresů vybuduje náhradní letiště. Proti tomu se postavilo mnoho obyvatel žijících v okolí letiště, konkrétně ve městech SeaTac, Des Moines, Burien, Federal Way, Tukwila a Normandy Park. Studie z roku 1994 pak dokázaly, že v okolních okresech není žádné vhodné místo pro letiště. Port of Seattle tedy vypracoval návrh na přidání třetí ranveje v roce 1996 a začal čelit mnoha obžalobám od odpůrců. Přístavní společnosti se povedlo získat různá povolení, protože souhlasila, že ranvej bude zvukotěsná a bude mít minimální dopad na životní prostředí. Odpůrci se pak proti povolením odvolávali, své úsilí ale v roce 2004 vzdali. Ranvej byla otevřena 20. listopadu 2008 s celkovou cenou výstavby 1,1 miliardy dolarů.

Provoz

Řídící věž v roce 2007

Na letišti jsou tři ranveje, které jsou téměř svislé, a terminál na východě. Ranveje mají délku mezi 2 600 a 3 700 metrů. V roce 2008 bylo průměrem 946 letadel denně, z čehož 89% byly komerční lety, 10% vzdušné taxi a zbylé jedno procento bylo roztroušeno mezi ostatní typy letecké dopravy.

Nová kontrolní věž byla na letišti postavena mezi lety 2001 a 2004 a stála 26 mil. dolarů. Podlaha kontrolní kabiny je 71 metrů nad zemí, zatímco celková výška věže, i s anténami, je 82 metrů. Prostor 79 metrů čtverečných je přizpůsoben pro deset operátorů s možností expanze na patnáct. Její umístění a metoda stavby byla vybrána aby podporovala viditelnost a účinnost radaru. Původní kontrolní věž z padesátých let je nyní v terminálu a slouží jako pozemní kontrolní věž, poté co byla opravena kvůli poškozením způsobeným nisquallijským zemětřesením v roce 2001.

Opakujícím se problémem na letišti bylo zaměnění nejzápadnější pojezdové dráhy s přistávacím povrchem. Velké „X“ bylo položeno na konec pojezdové dráhy, i tak se zde odehrálo několik incidentů.

V roce 2007 se stala společně s leteckou školou University of Illinois prvním letištěm používajícím techniku, která sleduje divoký život v okolí letiště po celých 24 hodin. Tento program byl vytvořen proto aby se zabránilo nebezpečným srážkám ptáků s letadly. Pokud se prokáže, že je prospěšný, brzy bude nainstalován na všechna letiště v USA.

Možné nové spoje

Prezident společnosti Port of Seattle John Creighton řekl, že se snaží zajistit pravidelný spoj mezi Seattlem a Šanghají. Poté, co Spojené státy podepsaly s Evropskou unii „dohodu o otevřené obloze“, do Seattlu chtějí také létat aerolinky Aer Lingus a bmi z Britských ostrovů.

Po zakoupení patnácti nových Boenigů 787-9 společnost Virgin Atlantic Airways také uvažovala o zavedení letu do Seattlu.

Společnost Virgin Australia také uvažuje o Seattlu jako o jednom z letišť, kam by mohla létat její letadla z domovského letiště v Sydney.

O Seattlu jako nové destinaci uvažuje i společnost Emirates. Stejně tak i All Nippon Airways, které chtějí Seattle spojit s japonskou Nagoyou.

Kontroverze Southwest Airlines

Kvůli zvýšeným přistávacím cenám a podobně pohrozily v roce 2005 aerolinky Southwest Airlines přestěhováním na Boeing Field, který se navíc nachází blíže k centru Seattlu. Nicméně tento plán ztroskotal kvůli nízké kapacitě Boeing Fieldu, který má pouze jednu velkou a jednu malou ranvej, kterou využívají pouze soukromá letadla. Letiště by tedy muselo být upraveno, což prý Southwest Airlines chtěly zaplatit. Další problém se vyskytl v dopravní infrastruktuře mimo letiště, okolní silnice a dálnice nebyly postavené aby vydržely velký nápor, který by vznikl, kdyby na Boeing Field přistávaly komerční lety. Poté, co vyšlo najevo, že aerolinky nejsou schopné připravit vhodné podmínky, se starosta okresu King Ron Sims rozhodl, že projekt zruší. Kromě toho panovaly obavy, že pokud se jakákoli aerolinka přestěhuje na Boeing Field, tak letiště Sea-Tac poplatky ještě zvýší.

Nehody a incidenty

  • 30. listopadu 1947 – Alaska Airlines, let 009, Douglas C-54 Skymaster na cestě z Anchorage do Seattlu přistál v mlze po zmařených pokusech o přistání v Everettu a na Boeing Fieldu. Dosedl až 838 metrů za ranvejí 20 a spadl na silnici. Naboural do automobilu a začal hořet, což vyústilo v devět úmrtí, včetně jedné ženy v autě.
  • 2. dubna 1956 – Northwest Orient Airlines Flight 2, Boeing 377 Stratocruiser, který směřoval do Portlandu zažil extrémní třesení kvůli špatnému nastavení klapky krytu. Původní plány chtěly letadlo přistát na McChordově letecké základně, pilot ale musel přistát do vody Pugetova zálivu nedaleko Mauryho ostrova. Potopilo se za patnáct minut, pět z osmatřiceti lidí na palubě zemřelo.
  • 24. listopadu 1971 – Northwest Airlines, let 305, Boeing 727, který letěl do Seattlu z Portlandu, byl unesen D. B. Cooperem, který na letišti vyměnil pasažéry za 200 tisíc dolarů a 4 padáky, přiměl letadlo opět vzlétnout a vyskočil nad jihozápadním Washingtonem s penězi. Od té doby ho nikdo neviděl.
  • 15. dubna 1988 – Horizon Air, let 2658, Bombardier Dash 8, který odletěl do Spokanu ztratil motor č. 2 krátce po vzlétnutí. Když se piloti rozhodli vrátit do Sea-Tacu, motor začal hořet a letadlo ztratilo kontrolu nad brzdami. Po dosednutí vybočilo z kurzu a nabouralo do dvou tryskáčů a zastavilo se u třetího. Letadlo bylo zničeno následným požárem a také dopadem na zem. Čtyři lidé byli těžce zranění, všichni přežili.
  • 23. května 1990 – Horizon Air, let 2300, Fairchild Metro III z Portlandu přistálo za pohotovostních podmínek, protože ve výšce 4 300 metrů přišlo o okno při průletu nad Olympií. Pasažér Gare Sears byl málem vtáhnut do prostoru, protože byl připoután, dostala se tam jen hlava a jedno rameno. Nakonec měl pouze pár odřenin od prasklého skla, jinak zcela nezraněný.
  • 28. února 2001 – Nisquallijské zemětřesení 2001 poškodilo kontrolní věž. Nová, seizmicky odolná věž byla ve výstavbě a otevřena až v roce 2004. Postavena musela být dočasná věž.
  • 26. prosince 2005 – Alaska Airlines, let 536, McDonnell Douglas MD-80 do Burbanku ztratil tlak v kabině a musel se vrátit na letiště Sea-Tac. Incident se obešel bez zranění i úmrtí. Muž, který přivážel k letadlu zavazadla prý nestihl včas oznámit, že svým vozidlem do letadla naboural, což vytvořilo v určité výšce 30centimetrový šrám.
  • Únor 2009 – na několik letadel, která v noci přistávala na letišti, někdo mířil laserem. Ačkoli nedošlo k nehodám, incident vyšetřovala i FBI.
  • 29. dubna 2009 – Asiana Airlines, let 271, Boeing 777 do Soulu musel pohotovostně přistát krátce po vzlétnutí, protože mu začal hořet motor. Než letadlo přistálo, zbavilo se všeho paliva nad Pugetovým zálivem. Příčinou bylo přetažení kompresoru. Místní obyvatelé vyjádřili obavy o životním prostředí na washingtonské ministerstvo ekologie kvůli vylití paliva do moře. Ministerstvo je ale ujistilo, že se palivo vypařilo dříve, než se dostalo do vody a zbytky, které dopadly na povrch prý nejsou škodlivé.
  • 22. listopadu 2010 – China Airlines, let 5391, nákladní Boeing 747-400 sklouzl při přistání z ranveje kvůli špatné viditelnosti, sněhu a ledu na ranveji. Letadlo letělo z New York City a mělo přistát o 30 metrů dále, než je obvyklé. Nikdo nakonec nebyl zraněn a letadlo bylo odtaženo do nákladního terminálu. Kvůli incidentu musela být některá ostatní letadla odkloněna.

Terminály, aerolinky a cílová letiště

Mapa terminálů
Hlavní terminál letiště.

Letiště má hlavní Centrální terminál, který byl postaven architektem Curtisem Fentressem se čtyřmi halami (A–D) a dvěma satelitními terminály (sever, jih). Satelitní terminály jsou s centrálním spojeny podzemním systémem Satellite Transit System od firmy Bombardier.

Hala A

Hala B

Hala C

Hala D

Severní terminál

Jižní terminál

Nákladní terminál

  • ABX Air
  • Alaska Air Cargo
  • Asiana Cargo
  • Cargolux
  • China Airlines Cargo
  • El Al Cargo
  • Eva Air Cargo
  • Evergreen International Airlines
  • FedEx
  • Korean Air Cargo
  • Lufthansa Cargo
  • Martinair Cargo

Statistiky

Deset nejvyužívanějších domácích tras ze Sea-Tacu (červenec 2010 – červen 2011)
Pořadí Letiště Pasažérů Přepravci
1 Los Angeles 749 000 Alaska, Horizon, United, Virgin America
2 Denver 726 000 Alaska, Frontier, Southwest, United
3 San Francisco 702 000 Alaska, United, Virgin America
4 Anchorage 679 000 Alaska, Continental
5 Chicago-O'Hare 641 000 Alaska, American, United
6 Phoenix 583 000 Alaska, Southwest, US Airways
7 Las Vegas 551 000 Alaska, Southwest, US Airways
8 Minneapolis/St. Paul 511 000 Alaska, Delta, Sun Country
9 Dallas/Fort Worth 498,000 Alaska, American
10 Atlanta 479 000 AirTran, Alaska, Delta
Deset nejvyužívanějších mezinárodních tras ze Sea-Tacu (2009–2010)
Pořadí Letiště Pasažérů Přepravci
1 Vancouver 377,991 Horizon, Jazz
2 Tokio 342,891 Delta, United
3 Seoul 222,825 Asiana, Korean Air
4 Amsterdam 204,185 Delta
5 Victoria 169,863 Horizon
6 Londýn 165,905 British Airways
7 Calgary 147,448 Horizon, Jazz
8 Tchaj-pej 140,339 EVA Air
9 Frankfurt 130,622 Condor, Lufthansa
10 Paříž 117,747 Air France

Přístup k letišti a pozemní doprava

Seattlské linky rychlodrážních tramvají Central Link a South Link mají konečnou na zdejší zastávce SeaTac/Airport Station, která byla otevřena v prosinci 2009 a spojuje letiště s centrem města.

Zastávka rychlodrážních tramvají Link Light Rail.

Na letišti se také objevují autobusy okresní hromadné dopravy King County Metro i expresní autobusy společnosti Sound Transit. Dostupné jsou také taxíky a půjčovny aut. Všechny zastávky hromadné dopravy jsou umístěny na konci výdeje zavazadel u dveří č. 00. Taxíky mají svá stanoviště na třetím patře parkovací garáže v pozemním dopravním centru. Yellow Cab, organizace taxikářů v Seattlu a Tacomě, i STILA, která v těchto městech půjčuje limuzíny, mají se společností Port of Seattle exkluzivní kontrakt na přepravu z letiště. V polovině devadesátých let bylo zrušeno parkování na prvních třicet minut zdarma.

Možným spojem je také autobusové spojení s kanadským Vancouverem, které také zastavuje v centru Seattlu, na bellinghamském letišti i na vancouverském letišti.

Plánovaný vývoj

V roce 2012 se má otevřít nová půjčovna aut s místem až pro 5 400 vozů. Uvolní také 3 200 míst pro auta v nynější parkovací budově.

Jižní terminál letiště již dosáhl své kapacity co se týče odbavování pasažérů na mezinárodní lety, konkrétně kontrolování imigračních papírů a celního odbavování. Jelikož počet pasažérů stále přibývá, plánuje se velké rozšíření, jehož částí bude přidání dvou prostorů pro odbavování zavazadel a zvýšení počtu inspekčních kiosků z 20 na 30. Možná existují rovněž plány o postavení můstku nebo tunelu do hlavního terminálu, konkrétně haly A, kde by měl být vystaven nový prostor pro mezinárodní cestující.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seattle-Tacoma International Airport na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.