Fairbanks

Tisíce let před založením Fairbanksu žili, rybařili a lovili Athabaskové na březích řeky Tanany, která také sloužila jako obchodní cesta mezi Athabasky a Inuity.

Na začátku 20. století se zlatokopové z Klondiku rozptýlili po celé Aljašce, aby hledali zlato. V srpnu 1901 obchodník E. T. Barnette pronajal říční člun Lavelle Young na přepravu velkého nákladu zboží k nalezištím zlata u Tanacross. Byl přinucen vylodit se blízko dnešní First Avenue na řece Chena, protože proti jejímu proudu byla příliš mělká a řeka Tanana byla nesjízdná. V tomto místě založil Barnette obchodní stanici Barnette's Cache. Dva zlatokopové hledající zlato v kopcích severně od Barnettovy obchodní stanice zahlédli kouř z parníku a sešli dolů, aby to prozkoumali. Byli bez zásob a mysleli si, že by mohli dostat nějaké z parníku. Tito zlatokopové se jmenovali Felix Pedro (Felice Pedroni), italský přistěhovalec, a Tom Gilmore. Po necelém roce, v červenci 1902, objevil Felix Pedro zlato 25 km (16 mil) severně od stanice. To nastartovalo zlatou horečku. Obchodníci s oblečením okamžitě začali prodávat svoje zboží přicházejícím prospektorům. Spousty zlatokopů se vydaly k nalezištím zlata přes přístaviště parníků na řece Chena, a tím město postupně rostlo. Barnette byl původně nešťastný, že se nachází tak daleko od zlata, nicméně zůstal trčet na místě, když Pedro a další prospektoři odešli do tábora, aby obchodovali. Během několika let se Fairbanks stal největším městem Aljašky (nyní je ale mnohem větší Anchorage). V roce 1903 oblastní soudce James Wickersham přesunul svůj úřad třetího soudního obvodu z Eaglu do Fairbanksu. V listopadu toho roku byl Fairbanks sloučen jako město a pojmenováno po oblíbeném senátorovi z Indiany, Charlesu W. Fairbanksovi, který se brzy stal viceprezidentem USA za Teddyho Roosevelta v letech 1905–1909. Po vybudování soudního dvora, vládního úřadu, vězení, pošty a Severní obchodní společnosti byl E. T. Barnette zvolen starostou a přistoupil k vytvoření prvotřídního města vybaveného telefonními službami, ochranou před ohněm, zdravotnickými ordinacemi, elektrickým osvětlením a parním vytápěním. Barnette rovněž založil Washington-Alaska Bank. V roce 1910 stoupl oficiální počet obyvatel na 3 541, i když vice než 6 000 horníků žilo a pracovalo na svých úsecích kolem potoků na severu.

Vybudování Richardson Highway v roce 1911, Aljašské železnice v roce 1923 a provoz říčních lodí na řece Tanana upevnilo pozici Fairbanksu jako obchodního centra vnitrozemí Aljašky. V roce 1917 byla otevřena The Alaska Agricultural College and School of Mines (zemědělská vysoká škola a hornická škola) v College blízko Fairbanksu. Škola se rychle rozrůstala a v roce 1935 se stala Aljašskou univerzitou. Systém Aljašské univerzity se od té doby značně rozrostl a zahrnuje jiné kampusy a původní kampus se teď nazývá Aljašská univerzita Fairbanks.

Během druhé světové války (1938) byly v oblasti Fairbanksu vybudovány dvě vojenské základny, Ladd Field a Eielson Air Force Base, na podporu letadel a zásoby pro SSSR a jimi kontrolované území na Dálném východě díky Smlouvě o pronájmu. Během Studené války se Ladd Field stalo základnou U.S. Army, Fort Wainwritght. Tyto základny umožnily vytvoření nových pracovních míst v oblasti a přivedly vojáky, z kterých se po skončení vojenské služby stali místní obyvatelé. Vybudování Aljašské dálnice ve 40. letech se spojovalo s vyvoláním ekonomického růstu a rozvoje. Mnoho dělníků, mezi kterými byl i Paul E. Barker, bydlelo v hotelu Fairbanks, který byl v roce 2005 zbourán.

Už od svého založení byl Fairbanks obchodní centrum vnitrozemí Aljašky. Dnes je křižovatkou Richardson Highway, Aljašské dálnice, Steese Highway, Elliott Highway a George Parks Highway, která byla dokončena v roce 1975. Tyto silnice ji propojují s Anchorage, Kanadou a 48 spojenými státy USA. Dalton Highway (otevřena 1974) spojuje Fairbanks s průmyslovým zásobovacím centrem Deadhorse v Prudhoe Bay u Severního ledového oceánu. V oblasti Fairbanksu je mezinárodní letiště, dvě vojenská a mnoho soukromých přistávacích drah. Zboží je do a z Fairbanksu přepravováno pomocí nákladních aut, letadel a železnice. Fairbanks byl uprostřed stavby Transaljašského ropovodu v letech 1975–1977 a město se stalo dějištěm živých skupin a rozvoje výstavby, když se lidé hrnuli za „novou zlatou horečkou“.

Pioneer Park, původně postaven pro sté výročí nákupu Aljašky v roce 1967, sestává z muzea, parníku Nenana a spousty dalších starých budov přesunutých do parku z okolí Fairbanksu. Palácové divadlo a Saloon v parku předvádí historický vývoj hudby v oblasti. Pioneer Park byl dříve znám jako „Alaskaland“ a mnoho obyvatel ho stále tak nazývá.

• Creamer's Field Migratory Waterfowl Refuge
• Georgesonova botanická zahrada
• Pioneer Park